Adventní kalendář

Slovníček pojmů

AC-3

Audio Coding 3

Metoda pro kompresi zvukového signálu vyvinutá firmou Dolby Labs., která je základem vícekanálového zvukového systému Dolby Digital (DD), používaného mimo jiné i v digitálním vysílání DVB.

ATRAC

Zvuková perceptuální kompresní metoda, která je základem systému Sony MiniDisc. Modifikovaná verze tohoto algoritmu je použita ve vícekanálovém zvukovém systému SDDS (Sony Digital Dynamic Sound) pro kina.

Podpora veřejné služby v rámci digitálního vysílání — Digitální vysílání DVB obecně — Technika — Vše o ČT — Česká televize

Technika

Technika

  • Na těchto stránkách najdete technické informace o vysílání, šíření a příjmu signálů ČT, dále články o technické stránce vysílání a službách, které s vysíláním souvisí. Užitečné informace můžete najít i ve slovníčku pojmů a v odpovědích na nejčastější dotazy. Nechybí ani informace o technických službách, které ČT poskytuje.

Podpora veřejné služby v rámci digitálního vysílání

Patrně nikdo nebude polemizovat s názorem, že digitální televizní vysílání nemá být pouhým technickým zdokonalením poskytované služby, ale očekává se od jeho zavedení nabídka zcela nových, analogově nerealizovatelných variant TV vysílání. Vyústěním přechodu k této moderní distribuční formě by proto měla být zcela nová nabídka souboru služeb, ve které mají vysílatel společně s provozovatelem televizní služby vytvořený prostor volně konstruovat model televizního kanálu za účelem podstatně lépe vyhovět jeho zamýšlené dramaturgii, orientovat jej dokonaleji na cílovou skupinu diváků, jinými slovy, důsledněji plnit základní poslání stanice. Tato okolnost má pro veřejnoprávní televizní společnosti mimořádnou důležitost. Proto lze konstatovat:

Kanálům veřejné služby nabízí digitální televize jedinečnou příležitost dále hlouběji profilovat jejich odlišný přístup k divákovi ve srovnání se sektorem komerčním.

Obecně lze služby, které je digitální vysílání schopno současně nabízet divákovi, rozdělit do tří základních skupin:

1. Vysílání TV programu

Jedná se o roli, která má nejblíže k původní analogové televizi. Není divu, vždyť právě poskytování programu je službou nejzákladnější. V případě digitálního vysílání je však možné obohatit nabídku o řadu zcela nových, dosud nerealizovatelných forem, které mají předpoklady programově i technicky povýšit divákův uživatelský komfort.

Patrně nejmarkantnější změnou je podpora moderního obrazového formátu digitální televize 16:9. Ten lépe odpovídá fyziologii vidění, poskytuje divákovi hlubší zážitek, navazuje dokonaleji na filmové formáty a respektuje poměr stran, se kterým se vyrábějí moderní televizní zobrazovače. Proto se na obrazovkách ČT nabídka pořadů v širokém obrazovém formátu tak rychle uplatnila. V souvislosti se zavedením vysílání ve vysokém rozlišení (HDTV), sehrává širokoúhlý formát již zcela dominantní roli.

Radikální pokrok zaznamenává televizní vysílání i v oblasti zvukového doprovodu, a to především tím, že je možné zahájit vysílání ve vícekanálových formátech. Vznikají tak podmínky přenést do domácností působivý prostorový vjem nejen filmových projektů, známý z kinosálů, ale prohloubit zážitek i z vlastní tvorby televizní. Více podrobností lze nalézt v článku Zvukový doprovod v rámci digitálního vysílání.

Naprosto neopominutelnou musí být pro kanály veřejné služby podpora handicapovaných diváků. Autoři projektu DVB věnovali této aplikační oblasti opravdu pozornost mimořádnou. Lze konstatovat, že technické možnosti jsou tak široké, že televizním společnostem umožní po řadu let postupně navyšovat nabídku a tím pádem průběžně zvyšovat kvalitu poskytované služby. Dále uváděný přehled nejdůležitějších služeb pro handicapované diváky je dokladem toho, že si Česká televize uvědomuje možnosti rozvoje veřejné služby a že hledá cesty, jak dále zhodnotit svoji společenskou roli.

Zvukový popis obrazové scény

Služba je určena zrakově postiženým a spočívá v použití řeči k popisu té části dramatického díla, kde vysílaný zvuk není schopen navodit představu nevidomého o situaci na obrazovce. V pauzách mezi textem dialogů se proto vysílá doplňková hlasová informace a zrakově postižený divák tak má možnost plnohodnotně pochopit sledované dílo, ve kterém se jinak mohl orientovat pouhým poslechem dialogů, případně doprovodných ruchů. Česká televize se zpřístupňování nabízených pořadů zrakově handicapovaným věnuje jednak formou dramaturgickou, kdy omezuje sdělování významných informací výhradně graficky, ale i technickou podporou, kterou představuje zahájení služby Zvukový popis obrazové scény (Audio Description, zkratka AD).

Od 1. února 2013 bude možné naladit u vybraných pořadů upřesňující komentář této služby na programech ČT1 i ČT2, a to v rámci pozemního i satelitního vysílání ve standardním obrazovém rozlišení. V rámci pilotního režimu budou zájemci o tuto službu instruováni o způsobu její aktivace na přijímačích, o tom, jak nastavit vhodný poměr standardního zvukového doprovodu a upřesňujícího komentáře v roli zvukového popisu i jak bude služba značena. Česká televize, díky již provedeným testům, si je vědoma toho, že ne všechna příjmová zařízení jsou schopna divákům se specifickými potřebami novou službu uspokojivě poskytnout, přesto však nepokládá za účelné její zahájení dále odkládat. Vítány budou informace diváků, změní-li se obvyklé chování jejich set-top-boxů a vestavěných přijímačů při zpracování standardního zvukového doprovodu.

Zdůraznění dialogu

Tato služba je určena sluchově postiženým, podobně jako skryté podtitulky. Tentokrát však je orientována nikoliv na neslyšící, ale na diváky s narušenou schopností dokonalého slyšení. Ti mají velmi často problém se srozumitelností pořadu díky maskování dialogů hudbou, ruchy a ostatními zvukovými efekty a dále kvůli použité dynamice doprovodného zvuku, konkrétně v oblastech tichých dialogových pasáží. Zmíněná služba problém eliminuje tím, že v odděleném zvukovém kanálu paralelně vysílá dynamicky upravený mix pořadu, kdy je významně zdůrazněna prvoplánová informační složka programu, kterou je zpravidla dialog. Praktické testy ve světě ukázaly, že tuto službu ocenily vedle sluchově handicapovaných diváků i osoby retardované obecně nižší schopností vnímat kvůli věku, trpící dyslekcií a apatií, přínosná se rovněž ukázala pro mentálně postižené. Uvádí se, že přínos této služby se uplatní v diváckém okruhu deseti až patnácti procent populace! V současné době jsou ve světě řešeny otázky autorských práv této služby.

2. Interaktivní vazba program-divák

je naprosto novou kvalitou, nabízející dosud neodhalené dramaturgické možnosti s těsnou vazbou na vysílaný pořad.

K výraznému rozšíření možností digitální televize dojde tehdy, když se zajistí zpětný, resp. doplňkový kanál, který v dnešní době představuje internetové připojení. Nejčastěji uváděné představy o využití interaktivity hovoří o zapojení diváka při kvizech a hrách, hlasování, průzkumech sledovanosti, v neposlední řadě i při zjišťování odezvy na reklamní nabídky. Během interaktivně vedené reklamní kampaně má agentura touto cestou možnost zjišťovat prakticky okamžitě zájem kupujících o zboží, ve vyspělejší podobě interaktivní televize dokonce bude možné zboží závazně objednávat. I když interaktivita bude využívána převážně komerčním způsobem, její mnohostrannost nebude bránit nalezení vhodných aplikací i ve sféře veřejné služby.

Zcela reálnou variantou využívající kombinace distribuce webové a broadcastové je služba typu HbbTV. Poskytování doplňkových informací k běžícímu programu, možnost vyjadřování názorů během vysílání, uplatnění prvků provázanosti s divákem, to jsou nové výrazové možnosti televizní služby, v cestě za jejím zatraktivněním za použití moderních dostupných technologií.

3. Datové služby

I v tomto případě se jedná o zcela novou kvalitu, výjimečnou však v tom, že již nemusí být vázána bezpodmínečně na přenášený program.

V této souvislosti se hovoří nejčastěji o poskytování internetových služeb, dálkové ovládání divákova set top boxu zabezpečí rovněž datová služba a nabídne tak rozsáhlé možnosti uplatnit kreativitu v nalézání snad i dosud netušených výrazových možností televizního programu.

Za velmi významné lze pokládat postupné zdokonalování doprovodných informací o nabízených programech. V rámci digitálního TV vysílání nalezl široké uplatnění Elektronický programový průvodce (EPG). Přijímač tak získává souhrn informací a je schopen divákovi nabízet skutečně přehledné podklady pro jeho programovou orientaci.

Bezprostřední vazbu na veřejnou službu má i to, že podtitulky pořadů lze v rámci DVB nabízet v datové formě, čímž získá divák nástroj, kterým bude schopen ovlivnit jejich podobu (barvu, velikost a typ písma), či umístění textu na zobrazovací ploše.

I v oblasti datových služeb existují možnosti podpory handicapovaných diváků. Jsou orientovány na tři okruhy potenciálních uživatelů, ke kterým mohou být doprovodné služby na televizní obrazovce orientovány. Jsou to jednak diváci s poruchami slyšení, kteří jsou ale schopni číst, druhou skupinu tvoří lidé s poruchami vidění a v poslední jsou osoby neslyšící, jejichž prioritním komunikačním prostředkem je znaková řeč. Podívejme se nyní na některé nové možnosti:

Znaková řeč

Tato služba je důvěrně známa, ve své standardní podobě je v České televizi dlouho využívána. Lze tušit, že DVB nabídne její poněkud vyšší formy. Především je hledána cesta jak ji nabízet volitelně, tedy tak, aby nebyla pevnou součástí TV vysílání a mohl si ji aktivovat pouze divák, jemuž je určena. S tím souvisí i možnost rozšíření na více programových žánrů než dosud. Jako velice perspektivní řešení se jeví distribuce samostatného kanálu s touto informací v rámci doprovodných datových služeb. Aby bylo dokumentováno, že metoda se opravdu rozvíjí, dodejme, že je uvažováno i o možnosti datově ovládat pohyby virtuálně modelované postavy na divákově straně při respektování nezbytného rozlišení detailů dlaní a mimiky obličeje, obrazových prvků klíčových pro vyjádření znakové řeči.

Podtitulkování

Je to téma opět známé, ale nás tentokrát bude zajímat pouze role podtitulků sloužících sluchově handicapovaným divákům. Vedle vysokého procenta touto službou opatřených pořadů přichází Česká televize se zcela zásadní novinkou. Po ukončení několikaměsíčního pilotního režimu nabízí od dubna 2010 jako pravidelnou službu automatizované podtitulkování nočních záznamů z jednání Parlamentu České republiky.

Jsme si vědomi toho, že na podtitulcích se toho dá ještě dost vylepšovat. Nejen grafická forma a interpretace, limitovaná dnes možnostmi teletextu, ale i jazyková kultura je vnímána jako jejich nedílná vlastnost. V odborných studiích, které se tímto problémem zabývají, se oprávněně tvrdí, že obsahově kvalitní podtitulky hrají v životě handicapovaných uživatelů podobnou roli, jako je nutnost obklopovat dokonalým jazykem dítě v době, kdy se učí hovořit. Je připomínáno, že nesporný význam mají kultivované podtitulky i pro obyvatele, pro něž je domácí jazyk jazykem sekundárním, jinými slovy, čistotou podtitulků lze napomoci tříbení jazyka. Všechna tato hlediska mají pracovníci České televize na paměti při přípravě jejich nabídky.

U vybraných pořadů (v současnosti Otázky V.Moravce) nabízí Česká televize nejdokonalejší stupeň podpory divákům se specifickými potřebami formou automatizovaného generování podtitulků metodou stínového komentáře. Daří se tak ve větší míře zpřístupňovat sluchově handicapovaným i živě vysílané pořady.

Zvukové podtitulky

Tato služba má být jakousi variantou Popisu obrazové scény a vychází z předpokladu, že zahraniční film není nákladně dabován, nýbrž odbavován pouze s podtitulky v národním jazyku (tentokrát nikoliv primárně pro sluchově postižené). Takové podtitulky, distribuované ve formě doprovodných dat, je pak možné pomocí hlasové syntézy u diváka využít k čemusi, co se sice podobá službě Popis obrazové scény, ale liší se od ní zásadně tím, že neobsahuje popisy situací, které nelze z dialogu odvodit. Pokud se služba uplatní i u českých pořadů vybavených podtitulky, budou ji moci využívat lidé, kterým činí potíže sledování rychlého slangového dialogu a srozumitelnost jim snižuje doprovodná hudební a ruchová složka pořadu. Půjde o osoby dyslektické, starší, či mentálně retardované, které upřednostní „hovořící titulky“ díky jejich jednoznačnosti a dokonalé srozumitelnosti. Úspěšnost zavedení Zvukových podtitulků je silně vázána na pokrok v oblasti syntetizované řeči. Počítá se se syntézou mužského a ženského hlasu a Česká televize věnuje této oblasti velikou pozornost. Podporou univerzitního výzkumu pomáhá vytvořit český modul profesionální hlasové syntézy více hlasů, který pomůže dokonaleji simulovat dialog televizní scény.

Záměrem zprávy bylo jednak ukázat rozmanité možnosti digitální televize, ale především poukázat na to, jak specifickou výzvou je tento nový moderní způsob distribuce televizních programů pro veřejnou službu.

Milan Gazdík, Audioinženýring