Kde jsem:
Šíření signálů
Slovníček pojmů
Guard Interval
Ochranný interval
Část doby trvání jednoho OFDM symbolu, která není zpracována (dekódována) přijímačem jako užitečný signál. Do tohoto intervalu spadnou všechny odrazy signálu (duchy). Velikost ochranného intervalu je vyjádřena zlomkem (1/4, 1/8, 1/16 nebo 1/32) vzhledem k délce trvání celého OFDM symbolu. Další z nastavitelných parametrů demodulátoru, někdy se označuje termínem Interguard.
Územní oblast České Budějovice — Pozemní vysílání DVB-T — Technika — Vše o ČT — Česká televize
Technika
- Na těchto stránkách najdete technické informace o vysílání, šíření a příjmu signálů ČT, dále články o technické stránce vysílání a službách, které s vysíláním souvisí. Užitečné informace můžete najít i ve slovníčku pojmů a v odpovědích na nejčastější dotazy. Nechybí ani informace o technických službách, které ČT poskytuje.
Harmonogram přechodu od analogového k digitálnímu vysílání v oblasti
| Termín | Událost | Vysílání | Název vysílače | Stanoviště | Kanál | Podrobnější charakteristika |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 30.9.2008 | vypnutí | ČT2 | České Budějovice | Kleť | 49 | Přechod z analogového na digitální vysílání střihem na stejném kmitočtu |
| 1.10.2008 | zapnutí | síť 1 | České Budějovice | Kleť | 49 | Přechod z analogového na digitální vysílání střihem na stejném kmitočtu |
| 30.6.2009 | zapnutí | síť 1 | Vimperk | Mařský vrch | 49 | |
| 31.5.2010 | zapnutí | síť 1 | Tábor | Čelkovice | 53 | digitální opakovač |
| 30.6.2010 | vypnutí | ČT1 | České Budějovice | Kleť | 39 | |
| 30.6.2010 | vypnutí | ČT1 | Tábor | Radimovice | 27 | |
| 30.6.2010 | vypnutí | ČT1 | Vimperk | Mařský vrch | 32 | |
| 30.6.2010 | vypnutí | ČT2 | Vimperk | Mařský vrch | 47 | |
| 30.9.2010 | zapnutí | síť 1 | Husinec | 53 | digitální opakovač | |
| 30.9.2010 | zapnutí | síť 1 | Loučovice | 49 | digitální opakovač | |
| 30.9.2010 | zapnutí | síť 1 | Týn nad Vltavou | 49 | digitální opakovač | |
| 30.9.2010 | zapnutí | síť 1 | Volary | 49 | digitální opakovač | |
| 30.9.2010 | zapnutí | síť 1 | Zdíkov | 49 | digitální opakovač |
Diagramy pokrytí základních vysílačů v oblasti
Digitální pokrytí jihočeského regionu přináší vysílání z vysílače České Budějovice na stanovišti Kleť. V souhlase s Technickým plánem přechodu je zde použit 49. vysílací kanál, který do spuštění multiplexu veřejné služby sloužil pro přenos programu ČT2 z Kleti. Proto zde muselo být analogové vysílání programu ČT2 vypnuto. Digitální pokrytí oblasti ještě doplní spuštění vysílače Vimperk. Harmonogram těchto a dále popsaných změn je uveden v předchozí tabulce.
Úpravy a vypínání analogového vysílání
Přeladění druhotné sítě televizních převaděčů
Česká televize se snaží zmírnit změny pozemního vysílání, které se mohou nepříjemně dotknout některých diváků tím, že po dobu přechodu od analogového k digitálnímu vysílání udržuje v provozu druhotnou síť televizních převaděčů.
U převaděčů využívajících primární signál z Kleti se vysílání ČT2 obnoví během několika dnů po vypnutí tohoto programu.
Diváků, kteří nepoužívají pozemní příjem se přehození kanálů ČT1 a ČT2 nedotkne. Výjimkou zde mohou být kabelové televizní rozvody, zejména domovní, kde záleží na tom, z jakého zdroje berou primární signál a jak je budou jejich správci nebo provozovatelé s ohledem na přechod k digitálnímu vysílání nadále koncipovat.
Vypínání analogového vysílání
V územní oblasti České Budějovice se v důsledku přechodu na digitální vysílání zatím ukončuje jen provoz analogového vysílače programu ČT2 na Kleti.
Digitalizace 49. televizního kanálu ČT2 na vysílači České Budějovice – Kleť
Při přípravě TPP podporovala Česká televize spuštění multiplexu veřejné služby na definitivních a dále neměnných kmitočtech, aby se předešlo použití přechodných digitálních kmitočtů, které by vytvářely i opakovanou nutnost provádět následující zásahy:
- přelaďovat digitální přijímače,
- měnit televizní antény,
- upravovat domovní kabelové rozvody.
I když k přechodu z analogového na digitální pozemní vysílání dochází okamžitě bez souběhu obou typů vysílání, je tento „přechod střihem“ výhodný tím, že jde o pokračování využití kmitočtu na vysílači velkého výkonu, který má již z minulosti dobře vyřešeny kmitočtové kolize (vzájemné rušení) s vysílači pracujícími na stejném kmitočtu, neboť ty se v jeho dosahu prakticky nevyskytují.
Digitální dividenda
Digitální vysílání má oproti analogovému řadu předností, např.:
- Digitální televizní signál má při svém šíření prostorem lepší vlastnosti. Je totiž konstruován tak, aby se při příjmu mohlo jako užitečného signálu využít i jeho odrazů od terénních překážek. (Odrazy se při analogovém příjmu naopak chovají jako rušení známé jako „duchy“ v obraze.)
- Díky digitálním metodám zabezpečení signálu proti poruchám přenosu je digitální přijímač mnohem citlivější, takže lze používat menších vysílacích výkonů.
- Na jednom kmitočtu může pracovat několik vysílačů, které se vzájemně neruší, ale naopak – při příjmu lze využít součtu jejich signálů.
- Televizní vysílání může běžet i na sousedních vysílacích kanálech (kanál je úsek kmitočtového spektra 8 MHz vyhrazený pro televizní přenos.) U analogového vysílání musel zůstat sousední kanál volný, aby se vysílání na vedlejších kanálech vzájemně nerušilo.
- V jednom vysílacím kanále je možné místo jednoho vysílat více televizních programů (v případě Sítě 1 jsou zde čtyři).
Uvedené vlastnosti digitálního vysílání digitálního vysílání umožňují mnohem lépe využít kmitočtové spektrum určené pro televizní vysílání. Tak vzniká digitální dividenda a uvolněné kmitočty bude moci Česká televize použít pro další vysílací služby.
V případě územní oblasti České Budějovice představuje zatím digitální dividenda vznikající vypínáním analogového vysílání České televize možnost vysílat všechny programy České televize na 49. kanálu z Kleti místo jednoho analogového programu ČT2.
Digitální dividendu vznikající při přechodu z analogového na digitální vysílání využívá a bude Česká televize využívat k dalšímu zkvalitňování a rozšiřování svého vysílání např. těmito způsoby:
- vysílání širokoúhlého obrazu s formátem 16 : 9 oproti analogovému s poměrem stran 4 : 3, kde se při širokoúhlém vysílání ztrácí (díky černým pruhům nahoře a dole) 25 % obrazové informace,
- vysílání elektronického programového průvodce,
- zajišťování dálkové aktualizace přijímačů,
- vysílání s vysokým rozlišením 1920 bodů na 1080 řádcích (cca 2 Mpixely) oproti současnému standardnímu televiznímu rozkladu 720 × 576 (cca 0,4 Mpixely),
- zavedení nových programů a informačních služeb pro diváky, občany i veřejnou správu.




