Počátky televize u nás — Martin Glas — Vzpomínky pamětníků — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Vzpomínky Martina Glase

O prázdninách 1953 jsem jako student produkce na FAMU praktikoval v "Ústředním televisním studiu Praha". V listopadu 1955 jsem zde nastoupil do zaměstnání ve funkci vedoucího výrobního štábu zpravodajské redakce. Odtud jsem byl v roce 1961 převeden do úseku rozvoje a výstavby Československé televize Praha, kde jsem pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1990. Neznám tedy jiné zaměstnavatele než Ústřední televizní studio Praha a Československou televizi Praha a mám na co vzpomínat.

Protože jsem si nikdy nevedl žádné zápisky, mohu se spolehnout jen na svou paměť a tak následující vzpomínání je jen subjektivním svědectvím o dávných časech počátků televizního vysílání.

Pro úplnost uvedu nejprve hlavní skutečnosti, předcházející zahájení zkušebního tv vysílání v květnu 1953.

Před 2. světovou válkou se u nás zabýval pokusně televizní technikou Doc. Šafránek na ČVUT. Za války měla v Tanvaldu pokusné vývojové laboratoře německá firma Fernseh. V roce 1946 byla v Tanvaldu v místech někdejší laboratoře utvořena z pracovníků Čs.rozhlasu tzv. tanvaldská skupina pro vývoj prototypu televizního snímacího řetězu. Jejím výsledkem bylo vyvinutí tří kamerových řetězů a dalších zařízení, potřebných pro režijní a technické zpracování televizního signálu.

V roce 1948 byl jeden kamerový řetěz použit na Mezinárodní výstavě rozhlasu MEVRO v Praze (v pavilonech na místě dnešního Parkhotelu Letná). Zde kamera snímala dění v improvizovaném studiu a obraz a zvuk bylo možné sledovat na monitorech v přilehlých prostorech. Byla to všem "jen" beseda o možnostech televizního vysílání, a tak mne víc zaujalo vysílání různých pořadů z vedlejšího rozhlasového studia.

Vývojové televizní zařízení pak bylo také použito v témže roce při přenose z Všesokolského sletu. Monitory byly umístěny také ve foyeru budovy Čs.rozhlase v Praze. Zařízení obstálo i při práci v dešti. Pamatuji se na záběr deštěm zmáčeného Miloslava Dismana, komentujícího přenos ze sletového stadionu.

Zkušební televizní vysílání u nás bylo zahájeno 1. 5. 1953 ze studia v bývalé Měšťanské besedě v Praze ve Vladislavově ulici. Veškeré zařízení studia, vysílače a translace bylo československé výroby. Z prvního vysílání se zachovaly hlasatelské úvody na 35mm zvukovém filmu, které však nemohly být při slavnostním zahájení vysílány, stejně jako celý program vyrobený rovněž na 35mm filmu, protože se porouchal filmový snímač. Proto byl požádán o vystoupení herec František Filipovský, který ve studiu přečetl Mošnův monolog Harpagona z Molierovy komedie "Lakomec" podle knihy Jaroslava Průchy "Hrdinové okamžiku". Toto vystoupení bylo natočeno při vysílání. z obrazovky na 35mm film bez zvuku. Když jsme pak ve zpravodajské redakci v roce 1958 připravovali pořad "Pět let televize", zorganizoval jsem jako produkční pořadu natočení postsynchronu tohoto vystoupení samotným Františkem Filipovským. Proto jsou zachovány hlasatelské úvody a ostatní připravené filmy i zvukový film s uvedeným "záskokem". Kromě toho je v archivu i němá reportáž ze slavnostního zahájení v sále Měšťanské besedy.

Martin Glas
31.3.2003