Historie

Československá televize

Dějiny televizního vysílání v Československu do roku 1992

Labyrint II

6. část — StB versus ČST — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Západní televizní štáby ohrožují

Jaké jiné než závadové poznatky bylo možno zjistit při kontrole činnosti západních televizních štábů. Tv štáb ARD/BR pod vedením Dr. Maxe Gleisseho si ve druhé polovině srpna 1985 dovolil prostřednictvím TELEXPORTU předložit k natáčení scénář – seznam natáčecích míst, který obsahoval lokality rozmístění posádek sovětských vojsk v ČSSR a také místa v blízkosti raketových komplexů, vojenských posádek a prostorů. „Po provedených opatřeních nevyhnutných k natáčení ze strany II. (správa kontrarozvědky pro boj s vnějším nepřítelem), III. (hlavní správa vojenské kontrarozvědky) a X. správy SNB přistoupil západoněmecký tv štáb k úpravě původního návrhu a natočil pořad: „Willkommen in der Czechoslowakei (sic)“ na území ČSSR bez incidentů. Natočený pořad před uvedením v západoněmecké televizi bude zaslán k vyjádření a stanovisku Telexportu ČST Praha.“

V průběhu roku 1985 se Státní bezpečnost v ČSSR zabývala úrovní kontrarozvědné ochrany pěti televizních studií, zejména sledování osob podílejících se na živém vysílání. „V pražském televizním studiu byly zaznamenány negativní poznatky k osobě externí hlasatelky Hany Vávrové (1963), která uskutečnila styk s redaktorem západoněmecké tv společnosti ARD a reportáž z jejího pražského bytu byla dne 28. 10. 1985 uvedena v západoněmecké televizi pod názvem „Prager Notizen.“ K hlasatelce televizního studia Košice Alžbětě Šebové zase agenturní síť donesla informace o udržování písemného styku s bratrem Petrem, žijícím „bez povolení čs. úřadů“ od roku 1977 ve Švédsku. Pozitivním jevem bylo, že ze studií ČST Praha, Brno, Ostrava ani Košice se nikomu ze „sledovaných funkcí“ nepodařilo emigrovat na Západ. Ze zaměstnanců studia v Bratislavě však za Železnou oponou skončilo rovnou 13 osob.

V říjnu 1985 obdržela Hlavní redakce programu ČST Praha opakovaně anonymní dopisy „závadového charakteru“ určené hlasatelce programu Zdeňce Vařechové, člence KSČ, v nichž jí pisatel vyhrožoval dokonce fyzickou likvidací. „K uvedeným vyhrůžkám bylo provedeno opatření v redakci s cílem zajistit jmenované odvoz z večerních směn v ČST do místa bydliště. Na OO-VB Praha 2 byla zajištěna zesílená hlídková činnost příslušníků SNB v prostoru bydliště jmenované na dobu dvou měsíců.“

Sledováním TELEXPORTU ČST Praha Státní bezpečnost odhalila styky redaktorky Miluše Olšbauerové, pracující s akreditovanými zpravodaji zahraničních televizních společností v ČSSR, s vedoucím ARD v Praze

Dietrichem Müllerem, jehož prý měla informovat „o současné situaci členek KSČ v ČST Praha“ a dojednávat s ním zabezpečení vstupu jeho štábu do prostor konání XVII. sjezdu KSČ.

Další agenturní poznatek se týkal situace Hlavní redakce hudebního vysílání ČST Praha, a to údajného „prosazování bývalých exponentů pravice“ do vysílání. X. správě vadil fakt, že se1. října 1985 v přímém přenosu hudebního pořadu „Hudba z respiria“ na obrazovce objevil bývalý televizní pracovník dr. Jiří Pilka, místopředseda organizace KAN v ČST Praha. „Pro své pravicové postoje musel z ČST Praha odejít, a měl zákaz činnosti v kulturní sféře.“ Do přímého přenosu jej měl zařadit zodpovědný dramaturg Zdeněk Vokurka, a to přesto, že údajně znal jeho politické postoje.

Neprověřené styky v ČST

Během roku 1985 získal2. odbor X. správy celkový přehled o rozložení novinářů v čs. hromadných sdělovacích prostředcích. „Rozbor ukázal, že pod operativní kontrolou je 28 žurnalistů, kteří mají především vazby na čs. emigraci, jsou členy sekt nebo inklinují k západnímu stylu života. V současné době nebyly zaznamenány vazby na představitele CH-77 a VONS.“

Z ČST Praha zařadila Státní bezpečnost 19 osob do II. a III. garnitury nebezpečnosti. „Jedná se např. o režiséra HRDV Františka Filipa, kameramana Vladimíra Opletala, dramaturgyni Evu Sadkovou, Štěpánku Haničincovou, Janu Dudkovou, hlasatelku Martu Skarlantovou, pomocnou režisérku Hlavní redakce zábavných pořadů Annu Kohoutovou a další. Posledně jmenovaná udržovala v minulých letech kontakty na Václava Havla. V roce 1985 nebyly tyto zaznamenány, taktéž jako u ostatních osob, na CH-77.“

V tomto období agenturní síť zjistila „neprověřené styky“ dramaturga Hlavní redakce zábavných pořadů ČST Luďka Nekudy, člena KSČ, na pracovníka nejnenáviděnějšího ideodiverzního centra Radio Svobodná Evropa Slávu Volného, dále kontakt režisérky Hlavní redakce vzdělávacích pořadů Evy Hallerové na Dr. Jitku Vodňanskou, důvěrnou přítelkyni Václava Havla, která se v říjnu 1985 objevila na obrazovce v pětidílném seriálu „Lidé mezi lidmi“.

V prvním čtvrtletí 1986 StB sledovala mediální prezentaci příprav a průběhu okresních a krajských konferencí KSČ, sbírala ohlasy XXVII. sjezdu KSSS v Moskvě a podchycovala názory na situaci před XVII. sjezdem KSČ. „Cílem bylo včas získávat negativní tendence uvnitř sdělovacích prostředků a zamezovat ideodiverzní činnost vnějšího a vnitřního nepřítele.“ Tajní spolupracovníci kontrolovali průběh V. konference Mezinárodní unie rozhlasových a televizních společností, která se ve druhé polovině února 1986 konala v Praze za účasti 170 zástupců 9 unií z celého světa. „Konference potvrdila, že v Mezinárodní unii rozhlasových a televizních společností mají prostřednictvím severoamerického společenství NANBA a evropského sdružení EBU prioritu Spojené státy americké...“

Zvýšenou pozornost příslušníci StB věnovali televizním štábům ze západních států, které se ve spolupráci s TELETEXTEM připravovaly natáčet v době konání XVII. sjezdu KSČ. „Konkrétně se jedná o norský tv štáb a štáb polské TV, který bude natáčet pro japonskou tv společnost NHK. Jsou přijímána opatření, která směřují k zabránění případného využití vlastního natáčení.“ V následujícím období kontroloval2. odbor X. správy živé vysílání XVII. sjezdu KSČ, oslavy1. máje, 65. výročí založení KSČ, volby do zastupitelských sborů atd. Pozornost věnoval i dalšímu ročníku festivalu „Zlatá Praha“.

Cenzura zpráv

V druhém čtvrtletí 1986 se StB úspěšně v médiích snažila zablokovat jakoukoliv necenzurovanou informaci o explozi jaderného reaktoru v SSSR. „Specifická pozornost byla věnována havárii jaderné elektrárně v sovětském Černobylu, jež se stala dominantním prvkem ideodiverzního působení na veřejné mínění v ČSSR v činnosti IDC.“

Za účelem zajištění spolehlivosti přenosů z jednání XVII. sjezdu KSČ, májových oslav a předvolebních shromáždění pracujících2. odbor X. správy aktualizoval prověrku hlasatelů ČST. „V rámci doplnění memorand spolehlivosti byla provedena komplexní prověrka 4 externích hlasatelů: Gabriely Valentové, Jiřího Hrabáka, Marcely Kršové a Stanislavy Lekešové.“ Celkem se však prověrka StB týkala 56 osob podílejících se na zajištění aktuálního zpravodajství pro domácí i zahraniční zpravodajství. Správa kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem spolu s odborem obrany a ochrany ČST v průběhu sjezdu KSČ realizovala opatření k zabezpečení rozmnožovací techniky uvnitř televize před zneužitím, k omezení návštěv, zpřísnění kontroly osob při vstupu do budovy a k provádění kontrol na vysílacích pracovištích.

Přehledná svodka2. odboru X. správy zároveň konstatovala, že v Hlavní redakci dramatických pořadů ČST Praha se projevil nedostatek autorů a dramaturgů „ochotných zpracovávat angažovaná témata na základě společenské objednávky“. Tajní spolupracovníci za to zjistili poznatky k „zájmovým“ osobám z této redakce, konkrétně k dramaturgyni Janě Dudkové, režisérce Evě Sadkové, režiséru Františku Filipovi a kameramanovi Vladimíru Opletalovi, svědčící prý o jejich „záporných“ postojích k angažované tvorbě. „Nebyly však zaznamenány signály, že se jedná o programové seskupení jmenovaných s cílem negativně ovlivnit televizní dramatickou tvorbu ČST Praha.“

Z nejasných důvodů hlášení obsahovalo informaci o dubnové návštěvě delegace ČST ve složení ústřední ředitel Jan Zelenka, vedoucí odboru mezinárodních styků ing. Josef Vaněk a redaktor TELEXPORTU Ota Výborný v Čínské lidové republice. Recipročně se na konci roku očekával příjezd čínského televizního štábu. „Ucelené informace z obou pobytů čs. delegací v ČLR k tamní současné ekonomické a politické situaci byly postoupeny5. (afroasijskému) odboru II. správy SNB a 47. (asijskému) odboru I. (rozvědné) správy SNB.“