Historie

Československá televize

Dějiny televizního vysílání v Československu do roku 1992

Neviditelní

Listopad 1989 — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Když v pátek 17. listopadu 1989 Televizní noviny odvysílaly informaci o pietním studentském mítinku k uctění památky Jana Opletala a o jejich nepovoleném pochodu do centra Prahy, málokdo tušil co v příštích hodinách přijde.

Společnost, ve které za poslední měsíce narostlo napětí z nenaplněných slibů o politických a hospodářských reformách a z potlačování lidských práv, už nebyla schopna vstřebat brutální potlačení demonstrace.

Centrum Prahy v sobotu zaplavili rozhořčení lidé a vysokoškoláci vyhlásili stávku, ke které se přidali herci a divadelníci. Vyzvali národ k podpoře studentských požadavků a k účasti na generální stávce 27. listopadu. Objevily se zprávy, že jeden student policejní zásah nepřežil. Televize však mlčela. Večer pak zahraniční rozhlasové stanice odvysílaly zprávu o smrti studenta Martina Šmída. ČST ji v nedělních Televizních novinách dementovala a přinesla rozhovor se dvěma studenty toho jména. Jeden z nich byl natočen černobíle a jeho líčení zásahu bylo viditelně odstřiženo. Později v pořadu Aktuality vystoupil předseda české vlády František Pitra s uklidňujícím prohlášením.

V pondělí 20. listopadu nabraly události v Praze spád. Začalo fungovat čerstvě založené Občanské fórum a u sochy sv. Václava se začali scházet studenti a Pražané.

Deník Rudé právo se oficiálně postavil za stranické vedení, obhajoval potlačení demonstrace a protesty odsoudil. Oficiální linii ve zpravodajství držely také rozhlas a televize.

Veřejnost netušila, jaký boj se v ČST začal odehrávat. Její zaměstnanci už v pondělí sepsali protestní petici proti násilí na Národní třídě, kterou zaslali Federálnímu shromáždění, České národní radě a předsednictvu vlády ČSSR.

V úterý se zaměstnanci televize sešli v garážích přenosové techniky, kde požadovali objektivní zpravodajství, stažení některých redaktorů z obrazovky a přímý přenos z demonstrace na Václavském náměstí. Rázně odmítli pokus předsedy celopodnikové organizace KSČ postavit se do čela protestního hnutí. Vznikla petice, kterou předali vedení ČST, aby ji uveřejnilo v Televizních novinách. Vedení petici však označilo za protisocialistický pamflet a zveřejnit ji odmítlo. Diváci večer opět viděli jednostranné zpravodajství a po něm generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše v pořadu Aktuální vystoupení.

Protestní petice nakonec byla v Televizních novinách zveřejněna. Nicméně způsob jejího zveřejnění znovu naplnil ve středu 22. Iistopadu garáže přenosové techniky, kde zaměstnanci protestovali proti pokračujícímu neobjektivnímu zpravodajství a opět pohrozili účastí na generální stávce. Toho se vedení ČST zaleklo a přistoupilo na požadavek přímého přenosu z manifestace na Václavském náměstí. V odpoledním pořadu Studiu kontakt bylo odvysíláno šest živých vstupů. Poté, co jeden z respondentů pochválil rok 1968, byly další čtyři, již zcenzurované, vstupy odvysílány ze záznamu. Nomenklatury v řídících složkách televize se hrozily toho, že díky živému vysílání proniknou na obrazovku nežádoucí informace.

Zostřená kontrola ze strany kovaných komunistů se opět nevyhnula přípravě všech zpravodajských relací. Mimopražský divák se z Televizních novin znovu pravdu nedozvěděl.

Ale to již pracovníky ČST v jejich úsilí přišla ve středu na Kavčí hory podpořit i pražská veřejnost. Vedení televize však hledalo podporu jinde - v noci na čtvrtek 23. listopadu byl areál Kavčích hor obsazen pohotovostním plukem SNB. Ten však byl v průběhu dne po velmi tvrdých protestech zaměstnanců ČST stažen. I tak protestujícím pracovníkům hrozilo vážné nebezpečí od příslušníků VB, armády i Lidových milicí, kteří byli již dříve rozmístěni v některých prostorách Kavčích hor.

Pod tlakem protestujících zaměstnanců Televizní noviny přinesly ve čtvrtek poprvé vyváženější zpravodajství. Diváci měli možnost vidět např. jak pracovníci ČKD vypískali vedoucího tajemníka pražské stranické organizace Miroslava Štěpána.

V pátek 24. listopadu dosáhli protestující dalšího velkého vítězství. Po Televizních novinách, kde bylo oznámeno Jakešovo odstoupení, se na1. programu objevily studentské záběry z Národní třídy. Protože však na Kavčích horách stále nebylo bezpečno, museli ti, kteří se na přípravě jejich vysílání podíleli, vše utajit. Hrozilo totiž nebezpečí, že StB odvysílání znemožní, ať již na půdě ČST či na vysílačích.

V sobotu 25. listopadu byl ustaven Stávkový výbor ČST, který definitivně odmítl jednat s vedením celopodnikové organizace KSČ, která do té doby měla v instituci významný vliv. Pod tlakem stávkového výboru vedení souhlasilo s přímým přenosem ze shromáždění Občanského fóra na Letenské pláni. Vstupy z Letné střídaly vstupy z jednání komunistů v pražském Paláci kultury.

Již dopoledne však byla odvysílána mše z katedrály sv. Víta, kterou celebroval kardinál František Tomášek. Večer na obrazovce vystoupil nový šéf KSČ a poprvé i Václav Havel.

V neděli byl z Letné odvysílán další přenos. Zpravodajství již bylo objektivní a vyvážené. ČST tak srovnala krok se společenským děním.

V pondělí 27. listopadu bylo v ČST založeno Občanské fórum a pracovníci televize poté manifestačním průvodem podpořili probíhající generální stávku. Téhož dne vláda odvolala ústředního ředitele Libora Batrlu. Novým šéfem se stal dosavadní vládní mluvčí Miroslav Pavel. Odvysílán byl dokument o událostech 17. listopadu a Václav Havel představil program Občanského fóra.

V úterý 28. listopadu byly vysílány přímé vstupy z mimořádného sjezdu KSČ a o den později pětihodinový přenos z Federálního shromáždění, kde odhlasovali vypuštění článku o vedoucí úloze strany z Ústavy. V televizních pořadech se začaly objevovat dosud zakázané osobnosti.

V garážích přenosové techniky nový ředitel ČST 30. listopadu oznámil shromážděným pracovníkům, že televize přestala být ideovým nástrojem jedné politické strany.

dr