Historie

Československá televize

Dějiny televizního vysílání v Československu do roku 1992

Labyrint II

Kalendárium — Rok 1969 — Období 1968–1969 — Československá televize do roku 1992 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

  • 1. 1. 1969

    Československá televize přešla na federální symetrický model. Bylo vytvořeno vedení českého okruhu pro studia Praha, Brno, Ostrava a slovenského okruhu pro Bratislavu a Košice. Vedení okruhů podléhala Ústřednímu ředitelství ČST. Český okruh a slovenský okruh spadaly pod vlády republik a měly samostatné rozpočtové kapitoly. Ústřední ředitelství koordinovalo hlavní programové otázky, zahraniční styky a technický rozvoj, Výzkumný ústav rozhlasu a televize. Ústředního ředitele jmenovala federální vláda, která také řešila základní otázky rozvoje televize v ČSSR. ÚV KSČ dohlížel na ideově-politický rozvoj a program činnosti ČST. Československá televize fungovala jako příspěvková organizace, která dostávala ročně příspěvek ze státního rozpočtu na základě plánovaného hospodářského výsledku.

  • 1. 1. 1969

    Poprvé byl vysílán měsíčník »Jizvy, jiskry, jistoty«, v němž moderátorka Jiřina Jirásková diskutovala s hosty o národní kultuře, o jejích kořenech a o duchovních hodnotách národa. Květnové vydání s Vlastou Chramostovou bylo poslední. Červnový díl se Zdeňkem Podskalským televize natočila, ale nesměla odvysílat.

  • 1. 1. 1969

    Ústřední ředitel ustavil jako samostatný útvar »Skupinu II. programu a barevné televize«, která v březnu předložila návrh koncepce, organizace a programového zajištění II. programu.

  • 7. 1. 1969

    Úřad pro tisk a informace sdělil všem redakcím požadavek, aby ve sdělovacích prostředcích nebyly rozvíjeny kampaně proti vedoucím představitelům strany a státu, zveřejňovány skandalizační články a karikatury proti nim.

  • 20. 1. 1969

    Úřad pro tisk a informace tlumočil redakcím tisku, rozhlasu a televize požadavek vlády ČSSR, aby v souvislosti s tragickou smrtí Jana Palacha zveřejňovaly o případných dalších událostech jen úřední sdělení stranických a vládních orgánů, které bude vydávat ČTK.

  • 22. 1. 1969

    V pořadu Slovo ke dni se televizní publicisté vyjádřili k Palachově smrti a situaci ve společnosti. Pro většinu z nich to bylo poslední vystoupení na televizní obrazovce před nuceným odchodem.

  • 29. 1. 1969

    Federální výbor pro tisk a informace na základě usnesení vlády z 24. ledna a ÚV KSČ z 27. ledna 1969 rozhodl o okamžitých opatřeních v Čs. televizi, Čs. rozhlase a tisku. Jmenoval členy ideového sbor ústředního ředitele Čs. televize ze zástupců ÚV KSČ, vlády a Národní fronty. Zakázal, aby se na obrazovce dále objevovali Vladimír Škutina, Karel Kyncl, Ladislav Daneš, Kamila Moučková a další osobnosti roku 1968.

  • 30. 1. 1969

    Redakcím byly sděleny požadavky stranických míst nezveřejňovat informace o protestech proti kádrovým změnám, které vláda připravuje v Čs. televizi.

  • 20. 2. 1969

    Náměstkem ústředního ředitele ČST pro koordinaci a pravidelné hodnocení programu se po Zdeňku Noháčovi stal Přemysl Kočí.

  • 21. 2. 1969

    Začal dvoudenní II. sjezd Filmového a televizního svazu FITES.

  • 15. 3. 1969

    Klub televizních kritiků při Svazu českých novinářů udělil ceny televizní kritiky Jiřímu Kantůrkovi za angažovanou televizní publicistiku, Kamile Moučkové a Richardu Honzovičovi za práci v Televizních novinách.

  • 28. 3. 1969

    Československá televize odvysílala přímý přenos zápasu mezi ČSSR a SSSR na mistrovství světa v ledním hokeji. Po skončení utkání proběhly na Václavském náměstí bouřlivé oslavy našeho vítězství, při kterých byly rozbity výlohy kanceláře Aeroflotu. Federální výbor pro tisk a informace obvinil Čs. televizi z rozpoutávání protisovětských nálad a nařídil prověřit veškeré televizní pořady, které jsou v rozporu s vnitřní a zahraniční politikou státu a vypustit všechny názory napadající KSČ a SSSR.

  • 15. 4. 1969

    Zdeněk Michalec požádal o zproštění funkce šéfredaktora Televizních novin. Na jeho místo přišel Josef Vlček, do té doby šéfredaktor Hospodářských novin, týdeníku ÚV KSČ. Šéfrežisérem televizního zpravodajství se stal Miroslav Hladký.

  • 1. 7. 1969

    Koncesionářské poplatky byly zvýšeny z 15 na 25 korun měsíčně.

  • 1. 7. 1969

    Rozhodnutím ústředního ředitele vznikla Hlavní redakce tělovýchovy a motorismu ČST Praha, kterou vedl Karel Mikyska.

  • 21. 7. 1969

    Československá televize vysílala přímý přenos z přistání americké kosmické lodi Apolla 11 na Měsíci.

  • 6. 8. 1969

    Vláda odvolala Josefa Šmídmajera a jmenovala ústředním ředitelem Československé televize Jana Zelenku.

  • 7. 8. 1969

    Předseda federální vlády Oldřich Černík představil nového ředitele pracovníkům ČST. Zároveň do funkce uvedl nového náměstka ústředního ředitele Vladimíra Soleckého, náměstkem pro umělecký program byl jmenován Přemysl Kočí a řízením ekonomických složek byl pověřen Jiří Würtherle.

  • 8. 8. 1969

    ČST odvysílala televizní besedu ústředního ředitele Jana Zelenky s předsedou federální vlády Oldřichem Černíkem. Zelenka od podzimu moderoval pravidelné diskusní pořady o aktuálních politických otázkách »Pět u číše«.

  • 20. 8. 1969

    ČST uvedla publicistický pořad »A léta běží, vážení«, který byl diskreditací svědka okolností smrti Jana Masaryka. Začala tak série pořadů, která měla být normalizačním výkladem událostí roku 1968. Většinou je režíroval Miroslav Hladký.

  • 25. 8. 1969

    Ředitel ČST Jan Zelenka požádal celozávodní výbor KSČ o pomoc při překonávání krize, při ideově-politickém působení a řešení kádrových otázek. Následně odvolal z funkcí ředitele Televizního studia Praha Viktora Růžičku a vedoucího Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky Arnošta Frydrycha. Ředitelem Televizního studia Praha se stal Karel Kohout.

  • 1. 9. 1969

    Jednotka Lidových milicí v ČST vyjádřila nedůvěru dosavadnímu reformnímu celozávodnímu výboru KSČ v ČST a podpořila ústředního ředitele Zelenku.

  • 5. 9. 1969

    Uveden dokument »Vlastenci bez masky«, který představoval události v srpnu 1969 jako otevřený útok kontrarevoluce.

  • 15. 9. 1969

    ČST odvysílala dokument »Československo – rok zkoušek«, který natočili sovětští dokumentaristé. Komentář čela Jiřina Švorcová. Dokument měl podle tvůrců ukazovat působení protisocialistických a oportunistických sil v době od ledna 1968 v ČSSR.

  • 15. 10. 1969

    Z funkce ředitele Televizního studia Brno byl odvolán Bohumil Pavlinec a řízením studia byl pověřen Vladimír Hrouzek.

  • 20. 10. 1969

    Rezignovala předsedkyně reformního celozávodního výboru KSČ v ČST Jarmila Roháčová.

  • 1. 11. 1969

    ÚV KSČ a OV KSČ reorganizovaly celozávodní výbor KSČ v ČST. ÚV KSČ do stranické organizace dosadil Libuši Davidovou, která se stala tajemnicí nového předsedy CZV KSČ Karla Kohouta. Později Davidová Kohouta v čele závodního výboru nahradila.

  • 6. 11. 1969

    Filmový a televizní svaz FITES předal ceny Trilobit. Mezi oceněnými byl čtyřdílný cyklus »Na pomoc generální prokuratuře« televizního publicisty Vlastimila Vávry.

  • 11. 11. 1969

    Deník Mladá fronta uveřejnila prohlášení, kterým se Československá televize distancovala od rozhodnutí FITES udělit ceny za televizní a filmovou tvorbu za roku 1968, zejména v případě ocenění publicistických televizních pořadů Vlastimila Vávry. Jeho seriál »Na pomoc generální prokuratuře«, který se snažil odhalit zákulisí smrti Jana Masaryka, sehrál podle vedení ČST „výrazně negativní úlohu při dezorientaci naší veřejnosti“.

  • 14. 11. 1969

    V Rudém právu komunisté z Televizních novin odsoudili názory západoevropského zpravodaje Televizních novin Bohumila Rohana a zejména jeho rozhodnutí nevrátit se do ČSSR.

  • 19. 12. 1969

    ČST uvedla první díl trilogie režiséra Miroslava Hladkého »Causa Jan Masaryk« s podtitulem „fakta o zrodu jedné z nejvýznamnějších protikomunistických kampaní minulého roku“. Dokument měl diskreditovat publicistický cyklus Vlastimila Vávry »Na pomoc generální prokuratuře«.

  • 1. 12. 1969

    Dosaženo počtu 3.000.000 televizních koncesionářů.

  • 1. 12. 1969

    Proběhla ideově tvůrčí konference Čs. televize, která formulovala hlavní politické úkoly této organizace. Ředitel Televizního studia Praha Karel Kohout provedl 23 změn na vedoucích místech.