Kalendárium

24. 1. 1968
Komunisté Československé televize zaslali prvnímu tajemníkovi ÚV KSČ Alexandru Dubčekovi rezoluci, v níž uvítali závěry lednového zasedání ÚV KSČ.

31. 1. 1968
V Československé televizi se uskutečnila schůze, na níž vedoucí pracovníci požadovali uvedení tzv. trezorových pořadů, obnovení diskusního cyklu Jiřího Kantůrka Věc veřejná a ujasnění funkce televizního zpravodajství a publicistiky.

1. 2. 1968
Delegáti pražské městské konference KSČ požadovali, aby Čs. televize byla programově a ekonomicky samostatná a podřízená pouze předsedovi vlády nebo Národnímu shromáždění, nikoliv ústřednímu výboru KSČ.

28. 2. 1968
Konala se celozávodní konference KSČ v Čs. televizi. Její účastníci souhlasili s požadavky delegátů pražské městské konference KSČ a vyslovili protest proti zásahům ÚV KSČ do televizní tvorby. Vznesli také otázku, zda je nutná existence Ústřední publikační správy a tiskového zákona v dosavadní podobě.

4. 3. 1968
Předsednictvo ÚV KSČ rozhodlo o zastavení cenzury.

21. 3. 1968
Poprvé vysílán diskusní pořad „Sondy“ s moderátorem Jiřím Kantůrkem.

29. 3. 1968
Začala dvoudenní konference Svazu československých filmových a televizních umělců.

1. 4. 1968
Ústřední ředitel Čs. televize Jiří Pelikán zrušil dvě funkce programových náměstků. Tato místa zastávali Jaroslav Hondlík a Jiří Plachý, které do funkcí v roce 1965 dosadil ÚV KSČ.

9. 4. 1968
Poprvé vysílán diskusní pořad „Mezi námi“. Naposledy se na obrazovkách objevil 20. srpna 1968.

1. 5. 1968
Rehabilitační komise Filmového a televizního svazu FITES pod vedením Jiřího Krejčíka zahájila rehabilitace filmových a televizních pracovníků, kteří museli v období 1948–1968 opustit svá místa z politických důvodů.
Na obrazovkách se objevil diskusní pořad „Kam spějeme?“ o svobodě slova a novinářské etice. Byla odvysílána první část čtyřdílného dokumentu „Na pomoc generální prokuratuře“, který zpochybnil dosavadní výklad smrti Jana Masaryka.
Prezident Ludvík Svoboda propůjčil Československé televizi Řád práce.

13. 6. 1968
Vláda schválila nařízení č. 69/1968 Sb., kterým zrušila statut Ústřední publikační správy. Nařízení nabylo účinnosti 19. června 1968. (Statut Ústřední publikační správy byl schválen 21. prosince 1966.)

24. 6. 1968
Národní shromáždění přijalo zákon č. 84/1968 Sb., kterým byla zrušena cenzura.

1. 7. 1968
Došlo k organizačním změnám v Čs. televizi. Vzniklo samostatné Televizní studio Praha. Jeho ředitelem se stal dosavadní hlavní redaktor Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky Viktor Růžička. Ústřední ředitelství Čs. televize nadále pouze koordinovalo program všech pěti studií.

26. 7. 1968
Spisovatel Pavel Kohout a cestovatel Jiří Hanzelka přednesli na televizní obrazovce „Poselství občanů předsednictvu ÚV KSČ“, ve kterém vyjádřili podporu vedení strany.

21. 8. 1968
Čs. televize začala vysílat v 8.00 ze studia v Měšťanské besedě mimořádné zpravodajství – hlasatelka Kamila Moučková, režisér Pavel Vantuch, kameramani Přemysl Prokop a Petr Ulrych, šéfredaktor Televizních novin Kamil Winter a vedoucí tvůrčích týmů Televizních novin Miroslav Sígl.
Kolem 10.30 Měšťanskou Besedu obsadili sovětští vojáci a za přítomnosti pracovníka televize Karla Kohouta přerušili vysílání. Čs. televize poté vysílala nejdříve ze studia Skaut a pak do 11.40 z vysílače Cukrák, který byl krátce po poledni obsazen sovětskými vojáky.

21. 8. – 26. 8. 1968
Vysílání v přestávkách pokračovalo z různých míst, kde byla narychlo budována improvizovaná televizní pracoviště. Vysílání bylo ukončeno 26. srpna 1968.

26. 8. 1968
Podepsán Moskevský protokol. Obsahoval mj. ustanovení zavazující vedení KSČ k ovládnutí sdělovacích prostředků pomocí nových zákonů a opatření a personálních změn.

29. 8. 1968
Předseda vlády Oldřich Černík sdělil Jiřímu Pelikánovi, že nejvyšší představitelé SSSR žádají, aby opustil funkci ústředního ředitele.
Pracovníci televize vyjádřili Pelikánovi podporu a pouze vzhledem k složité situaci přijali jako možné řešení jmenování vládního zmocněnce pro televizi Bohumila Švece.

30. 8. 1968
Vláda zřídila usnesením č. 292 při předsednictvu vlády Úřad pro tisk a informace, jehož úkolem bylo „usměrňovat“ a kontrolovat činnost tisku, rozhlasu, televize a ČTK a pracovat zároveň jako informační a konzultační středisko předsednictva vlády pro styk s redakcemi. Ředitelem úřadu byl jmenován Josef Vohnout.

4. 9. 1968
Pražské televizní studio obnovilo v 19.00 své vysílání. Po Televizních novinách přednesl Luděk Munzar ve Chvilce poezie Horův Zpěv o rodné zemi a poté byl uvedena opera Bedřicha Smetany Dalibor.

13. 9. 1968
Národní shromáždění přijalo zákon č. 127/1968 Sb. Byl jím zřízen Úřad pro tisk a informace (ÚTI) v Čechách a na Moravě a Slovenský úřad pro tisk a informace (SÚTI) na Slovensku. Úřad měl zajišťovat, aby ve sdělovacích prostředcích nebyly zveřejňovány informace, které by byly v rozporu s důležitými zájmy vnitřní nebo zahraniční politiky státu.

17. 9. 1968
ÚV KSČ navrhl odvolání Jiřího Pelikána z funkce ústředního ředitele.

23. 9. 1968
Československý výbor obránců míru udělil kolektivu pracovníků Čs. televize v českých zemích „Československou cenu míru“ za statečnost a obětavost, kterou projevili v srpnu při okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

25. 9. 1968
Z televizní obrazovky se s diváky rozloučil ústřední ředitel Čs. televize Jiří Pelikán.
Vládním zmocněncem pro televizi byl jmenován Bohumil Švec, pracovník ideologického oddělení ÚV KSČ. Povinnosti ústředního ředitele zastával první náměstek ústředního ředitele Zdeněk Noháč.

1. 10. 1968
Ředitel pražského televizního studia Viktor Růžička potvrdil Arnošta Frydrycha ve funkci šéfredaktora Hlavní redakce publicistiky a dokumentaristiky, Romana Hlaváče ve funkci šéfredaktora Hlavní redakce literárně-dramatického vysílání a Miloše Volfa ve funkci šéfredaktora Hlavní redakce pro děti a mládež. Protože šéfredaktor Televizních novin Kamil Winter odjel 28. srpna do Velké Británie, nastoupil na jeho místo Zdeněk Michalec.

7. 10. 1968
Celozávodní výbor KSČ Čs. televize zaslal předsednictvu ÚV KSČ, vládě a Národnímu shromáždění dopis, v němž požadoval nové posouzení situace v podniku. Pracovníci televize znovu vyjádřili podporu Jiřímu Pelikánovi.

11. 10. 1968
Výbor základní organizace KSČ z literárně-dramatického vysílání zaslal ÚV KSČ rezoluci, v níž protestoval proti přítomnosti vojsk Varšavské smlouvy a vyjádřil obavy z návratu KSČ k předlednové politice. Tuto obavu sdělil ve své rezoluci 15. října také celozávodní výbor KSČ Čs. televize.

1. 11. 1968
V pořadu „Je ta kniha bílá, nebo proužkovaná?“ Ota Popp a Karel Kyncl odhalovali lži v tzv. Bílé knize, která obsahovala doklady o údajné kontrarevoluci v roce 1968.

11. 11. 1968
Celozávodní výbor KSČ Čs. televize zaslal protestní dopis předsedovi vlády Černíkovi a vyjádřil nesouhlas s pokynem vlády, aby se Čs. televize ve svém vysílání vyhnula politické publicistice. Protestoval proti direktivním a administrativním zásahům do televizní tvorby.

5. 12. 1968
Vláda usnesením č. 449 odvolala Bohumila Švece z funkce vládního zmocněnce pro televizi. Do funkce ústředního ředitele Čs. televize jmenovala Josefa Šmídmajera, spolupracovníka předsedy vlády Černíka.