Období 1999–2000 — Česká televize od roku 1993 — Historie — Vše o ČT — Česká televize

Česká televize od roku 1993

Česká televize od roku 1993

  • ČT v datech
  • Vznik České televize
  • Televizní krize a
    události po ní

Rada ČT se rozhodla vybrat nového generálního ředitele ve vyzývacím výběrovém řízení - přímým oslovením osobností, na jejichž oslovení se shodne většinou hlasů. Rada požádala veřejnost o návrhy a předsevzala si rozhodnout do konce ledna 2000.

26. ledna Rada skutečně zvolila nového generálního ředitele, kterým se stal Dušan Chmelíček, člen dosavadního nejužšího vedení ČT a jeden z těch vedoucích pracovníků, kteří přišli do ČT v éře Jakuba Puchalského (od srpna 1998 vedoucí právního a smluvního útvaru ČT, od června 1999 ředitel pro strategický rozvoj). Výsledek volby přinesl rozkol v Radě ČT - v reakci rezignovali na členství tři z jejích členů. Rada byla za své rozhodnutí a jeho rychlost kritizována některými poslanci. O málo více než měsíc po volbě nového generálního ředitele byla Rada ČT 10. března 2000 Poslaneckou sněmovnou odvolána s využitím klauzule zákona o ČT, že Radu ČT je možné odvolat po dvojím konstatování, že Česká televize neplní své poslání - což sněmovna skutečně učinila. Nový generální ředitel ČT se tak bezprostředně po své volbě ocitl v situaci, kdy Rada ČT, jež ho zvolila, byla sama poslanci odvolána.

Dušan Chmelíček pozval k nové spolupráci některé z vedoucích pracovníků ČT, kteří v ČT působili již v době, kdy generálním ředitelem byl Ivo Mathé. Po konzultacích se rozhodl zachovat v ČT producentský systém. Jmenoval skupinu pro přípravu programového schématu na rok 2001. Zahájil diskusi se zástupci nezávislých producentů a tvůrců. Nově vytvořil funkci ředitele zpravodajství (s podřízenými redakcemi zpravodajství, publicistiky a sportu) a po výběrovém řízení do ní jmenoval Jiřího Hodače, který však po necelém půlroce v srpnu odstoupil se zdůvodněním, že nesouhlasí k přístupem vedení ČT k jím předložené koncepci rozvoje ředitelství zpravodajství ČT, tedy fakticky pro ztrátu podpory generálního ředitele. Tomu ovšem již předcházel konflikt Jiřího Hodače s pracovníky zpravodajství, který trval přinejmenším od června, kdy Jiří Hodač odvolal po stížnosti Václava Klause na způsob přípravy diskusního pořadu V pravé poledne jeho moderátora Romana Proroka a další přípravou pořadu pověřil Antonína Zelenku. Zatímco ředitel zpravodajství uváděl profesionální důvody a odmítal politický vliv na své rozhodnutí, mnozí byli přesvědčeni o opaku a považovali Jiřího Hodače za příliš blízkého ODS. Krátce poté pak rezignoval šéfredaktor zpravodajství Zdeněk Šámal, když nesouhlasil se zveřejněním stanoviska vedení ČT ve věci odvolání Romana Proroka, nařízeném mu Jiřím Hodačem. Za odstoupivšího šéfredaktora se postavila většina redakce a podala dokonce na Jiřího Hodače stížnost k Radě ČT.

13. dubna 2000 zvolila Poslanecká sněmovna na návrh poslaneckých klubů 7 z 9 členů Rady ČT, zbývající členové byli zvoleni 26. května a 11. července. Třetí Rada ČT zvolila svým předsedou Miroslava Mareše.

Vztah nové Rady ČT a generálního ředitele Dušana Chmelíčka byl téměř od počátku konfliktní. Rada kritizovala generálním ředitelem předložený materiál hodnotící čtyři měsíce jeho práce ve funkci, jím navrhovaný nový Statut ČT a nebyla spokojena s plněním projektu, na jehož základě byl Dušan Chmelíček zvolen. Již v srpnu členka Rady Jana Dědečková navrhovala hlasovat o odvolání generálního ředitele, ale Rada odložila tento bod jednání na pozdější dobu.

Počátkem října roku 2000 Dušan Chmelíček po stížnosti Sazky pozastavil odvysílání připravené reportáže "Pomáháme druhým k vítězství?", protože nebyl připojen názor Sazky, a sešel se osobně s ředitelem Sazky. Přestože o týden později byla reportáž se zmíněným doplňkem odvysílána, byla věc považována za selhání generálního ředitele. V téže době Rada ČT ostře kritizovala pořad Naostro a vysílání informací v souvislosti s pražským zasedáním MMF a SB a činila odpovědným Dušana Chmelíčka.

Počátkem listopadu Dušan Chmelíček sestavil z oslovených nezávislých osobností poradní sbor, který měl posílit zpětnou vazbu ČT a veřejnosti a sledovat její programové směřování. Vedení ČT představilo veřejnosti programové schéma na rok 2001 akcentující alternativnost ke komerční nabídce a vzájemně se doplňující vztah okruhů ČT1 a ČT2. Koncem listopadu uspořádala ČT v pražském Kongresovém centru konferenci Česká televize - věc veřejná, která poskytla platformu k široké odborné diskusi o České televizi. Dušanu Chmelíčkovi se do určité míry dařilo oživit předtím velmi oslabenou komunikaci s odbornou veřejností i komunikaci vnitřní.

V průběhu podzimu 2000 ovšem trval v podstatě stálý konflikt mezi generálním ředitelem a Radou ČT v již zmiňovaných otázkách, ale Rada měla zásadní výhrady také k návrhu rozpočtu na rok 2001 předloženém Dušanem Chmelíčkem počátkem prosince ve verzi, která počítala s použitím rezerv ve výši 455 milionů Kč ke krytí rozpočtového schodku. Stejně jako v mnoha dalších otázkách, také v otázce rozpočtu měl generální ředitel jiný názor než Rada. Navrhovaný rozpočet reflektoval pokles zejména reklamních příjmů a zapojení rezerv mělo umožnit oživení programu, nebyl však řešen nepříznivý poměr příjmů a výdajů ČT do budoucna. 12. prosince pak Rada generálního ředitele odvolala.