Památné duely rychlobruslařek Pechsteinové a Niemannové
Devadesátá léta se na dlouhých tratích rychlobruslařských oválů nesla ve znamení nadvlády dvou německých reprezentantek: Gunda Niemannová (1966) a Claudia Pechsteinová (1972) spolu sváděly napínavé souboje při závodech Světového poháru a při kláních v rámci mistrovství světa či Evropy, ovšem ta nejlepší dramata si obě borkyně schovaly na svátek pod pěti spojenými kruhy.
Obě německé rychlobruslařky mají mnoho společného. Narodily se ve východní části Německa. Gunda Niemannová-Stirnemannová, pod svým dívčím jménem Kleemannová, v Sondershausenu poblíž Erfurtu. Pechsteinová je rodačkou z východního Berlína. Obě shodně prošly východoněmeckým systémem sportovní přípravy talentů, ovšem medaile v dospělé kategorii už získávaly v barvách sjednoceného Německa.
Niemannová si odbyla olympijskou premiéru ještě v dresu Německé demokratické republiky. Bylo to na Hrách v Calgary 1988, na svůj první cenný kov si však musela počkat do Albertville. Zde v roce 1992 doslova zazářila, když vybojovala zlato na "trojce" i "pětce" a navíc přidala druhé místo na patnáctistovce.
V interním souboji, kdo má více zlatých z mistrovství světa, vede Niemannová nad Pechsteinovou jasně 19:6. Ovšem co do zisku olympijských titulů hovoří statistiky ve prospěch Pechsteinové v poměru 5:3.
Ve Francii o sobě tehdy dala poprvé výrazněji vědět i Pechsteinová, a to třetím místem na nejdelší trati, byť tehdy na svou zkušenější reprezentační kolegyni ztratila propastných osm sekund. Niemannová vládla i v dalších letech - těžko hledala konkurenci na světových šampionátech a skvělá byla i ve Světovém poháru, kde se celkem devatenáctkrát radovala z celkového prvenství v některé z disciplín. Dohromady v SP nasbírala 98 výher, což je dosud nepřekonaný rekord.
Ovšem s obhajobou olympijských vavřínů na Hrách v letech 1994 a 1998 to bylo o poznání složitější. V Lillehammeru začala Niemannová závodem na 3000 metrů, v němž ovšem po 400 metrech udělala technickou chybu a upadla. Sice se následně snažila závod dokončit, ale omylem pokračovala ve špatné dráze a byla diskvalifikována. Zlato ale nezůstalo ani v držení Pechsteinové. Dostaly se před ni Nemethová z Rakouska a Ruska Bažanovová.
Na patnáctistovce získala Niemannová bronz, a tak si chtěla spravit náladu v závěrečném klání na 5000 metrů. Na této destinaci neprohrála od roku 1988. Jenomže Pechsteinová zajela skvěle. Ačkoliv před Hrami neměla na této trati žádný rychlý čas a v jejich průběhu se ještě vypořádávala s následky nemoci, podařilo se jí "pětku" absolvovat za 7:14,37.
Niemannová startovala až po ní a mohla své tempo přizpůsobit. Na prvním mezičasu měla náskok půl sekundy, na kilometru už dva a půl. A po dvou kilometrech činil její náskok dokonce čtyři vteřiny. Pak začala nicméně ztrácet a na posledním mezičase 400 metrů před cílem byla najednou o 11 setin pomalejší než Pechsteinová. Hledala v sobě poslední zbytky sil, ale už nedokázala zrychlit - v cíli byla nakonec druhá za 7:14,88.
Vzájemný souboj v Naganu orámovaly světové rekordy
O čtyři roky později se obě soupeřky potkaly v Naganu a oba vytrvalecké závody byly strhující. Na trojce začínala Pechsteinová a povedlo se jí překonat olympijský rekord. Niemannová tentokrát zahájila volněji. Až do posledního mezičasu ztrácela, avšak pro finiš jí zbylo dostatek sil a bylo z toho její třetí olympijské zlato.
Závod na 5000 metrů byl asi vůbec nejkrásnějším soubojem této dvojice rivalek. Niemannová nastoupila v dřívější rozjížďce a převedla neuvěřitelný výkon. V 31 letech jako první žena v historii zvládla pětikilometrovou trať pod sedm minut. Nový světový rekord, to byla obrovská výzva. Pechsteinová na ni ale byla připravena. Její mezičasy byly ze začátku pomalejší, každopádně na metě 3400 metrů se poprvé dostala do virtuálního vedení a to už nepustila. Na světový rekord své krajanky odpověděla jeho dalším zlepšením a zlato dobyla s náskokem sedmi desetin sekundy.
Niemannová-Stirnemannová se rozloučila se světem "rychlých nožů" v roce 2001, ke slovu přišlo založení rodiny a narození dcery. Nemělo se však jednat o definitivní konec kariéry, v plánu byl návrat pro ZOH 2006 v Turíně, ten však zhatilo zranění v sezóně předtím. Štafetu přebrala Pechsteinová, která v Salt Lake City a Turíně obohatila svou sbírku olympijských cenných kovů o další čtyři přírůstky, z toho tři byly zlaté hodnoty.
O jubilejní desátou medaili se stále na vysoké úrovni závodící Pechsteinová pokusí v pátečním klání na 5000 metrů. Zřejmě to bude její poslední šance, jak "zakulatit" počet svých olympijských úspěchů. Na loňském MS - při předolympijské generálce v hale Gangneung Oval v jihokorejském Kangnungu - obsadila v této disciplíně druhou příčku, předstihla ji jen Martina Sáblíková. Z českého pohledu by vůbec nebylo od věci, kdyby stejné pořadí svítilo na výsledkové tabuli i v páteční brzké odpoledne středoevropského času.
