ČTsport

ČTsport
čtvrtek 23. listopadu 2017 Klement

Nejlepší, nebo ne?

Velikost textu:

Až v neděli večer během slavnostního ceremoniálu vystoupí prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach, čeká ho tradiční a protokolem předepsaná věta o ukončení olympijských her. V jedné věci si ovšem může vybrat. Buď dodá nejlepší zimní Hry všech dob, nebo taky ne.

Michal Dusík
Michal Dusík

Je to trochu Sofiina volba, Pokud totiž označí Hry jako nejlepší v historii, tak vlastně potvrdí konec plánu MOV pořádat ekonomicky únosné a levné Hry. Dá všem dalším pořadatelům jasnou zprávu. Chceme skvělé Hry bez ohledu na cenu. Pokud větu neřekne, hluboce raní prezidenta Putina a celé Rusko.

Úkol Putina byl totiž jasný. Nejlepší olympijské hry všech dob. Ostatně v tomto duchu o olympijských hrách referují třeba ruské televizní programy. Zahajovací ceremoniál byl nejlepší v historii. Stadiony jsou nejlepší v historii. Horské středisko je nejlepší v historii. Několikrát jsem viděl rozhovor s komentátorem americké televize, který zdůrazňoval jediné. Už úvod Her ukázal, že Rusko je nejlepší zemí na celém kontinentu a jeho přirozeným vůdcem. To se určitě dobře Rusům poslouchalo, i když nevím, jak se dá takový zásadní poznatek odhalit během slavnostního zahájení a taky který ze dvou kontinentů, na kterých se Rusko rozkládá, měl ten Američan vlastně na mysli.

Jaké ale doopravdy byly 22. zimní olympijské hry v Soči? To není jednoduchá otázka a na přesnější odpověď asi bude zapotřebí časový odstup, přesto se pokusím shrnout alespoň bezprostřední dojmy.

Organizované

Určitě jim nelze vytýkat špatnou organizaci. Olympijský park v Adleru srovnal do kompaktního kruhu stadiony pro krasobruslení, rychlobruslení, hokej i curling. V jejich centru je pak pódium pro medailové ceremoniály a pylon s olympijským ohněm. Vše bez problémů dostupné pěšky, zatím jsem nezažil tak rychlý přesun mezi sportovišti. V bezprostřední blízkosti je i olympijská vesnice, prostě pohoda pro sportovce, diváky i novináře. I horská střediska jsou prý kvalitní, i když se našly problémy s délkou tratí, doprava funguje spolehlivě, snad nikdy jsem nezažil tak krátké intervaly mezi autobusy a tak dobře vyřešený systém přepravy do relativně vzdálené horské oblasti.

Vřelé

To je snad největší přednost běžných Rusů. Jejich vřelost a úsměvy jsou příjemně nakažlivé. Dobrovolníci sice občas neuměli poradit, přesto každý problém řešili se zápalem a především s úsměvem. Skvělou atmosféru pak připravili diváci na všech sportovištích. Objevila se kritika, že prázdná místa na tribunách zaplnili pořadatelé právě dobrovolníky, ale to bych v žádném případě nepovažoval za chybu, naopak. Vždyť je lepší mít skvělou kulisu a dobrovolníci, kteří za svou namáhavou práci dostanou jenom základní ubytování, jídlo a oblečení, si malý dárek navíc v podobě vstupenek více než zaslouží. Je pravda, že vzhledem k přehnaným, často zbytečně živeným obavám z teroristického útoku a také problematičtějšímu vstupu do Ruska poněkud ubylo zahraničních návštěvníků, ale i tak byla atmosféra skvělá a rozhodně se nefandilo pouze domácím.

Bezpečné

Nasazení vojáků a policie bylo enormní, bohužel v dnešní zvláštní době je podobná ochrana nezbytná a rozhodně nebyla v prostoru olympijského parku přehnaně obtěžující. Doufám, že to nezakřiknu, ale zatím nedošlo ani k nejmenšímu narušení klidného průběhu her. Na každém kroku jsou kamery, policejní hlídky na koních kontrolují široké okolí parku. Cesty do hor jsou lemovány kontrolními stanovišti a zahlédl jsem i několik protileteckých komplexů zakrytých maskovací sítí.

Rozmařilé

To je jeden z největších problémů. Rozpočet Her je prostě neskutečný. Předčil všechny předchozí Hry. Neumím odhadnout, jak velké procento z nákladů zamířilo do soukromých kapes (i když s českými zkušenostmi je moje představivost v tomto směru docela vycvičená), ale plýtvání je vidět na mnoha místech. Milionový ohňostroj při slavnostním ceremoniálu měl dvě kompletní zkoušky, při kterých se střílelo naplno a za plnou cenu. Ostatně samotné ceremoniály stály stejně jako výstavba stadionu Fišt. Mimo jiné se totiž kvůli nim stavěla střecha se závěsy a kolejnicemi, která půjde po Hrách do šrotu.

Necitlivé

Na přípravu Her doplatila kouzelná kavkazská příroda. Ale rozumím i tomuto argumentu: "To se vám to kritizuje, že budováním sjezdovek a horského střediska ničíme přírodu, když vy už jste si v Alpách podobně všechno postavili dávno a teď už chráníte jenom malé zbytky." Se stejným klidem ale stavitelé likvidovali i místní vesničky, jejich zdroje vody a bez mrknutí oka přesouvali kubíky zeminy i stovky obyvatel.

To, že Rusům při budování chybí smysl pro detaily, to může překvapit možná Japonce, ale nás ne, a tak bych nechal stranou drobnosti typu přechodů odnikud nikam, chodníků, které se nepotkaly, a také slavných dvojzáchodků, což byl ovšem pouze nedodělek, prostě se nestihlo postavit příčku a přidělat dvoje dveře. Ale jenom o týden a před začátkem Her už měl každý uživatel své soukromí. Znám pár řemeslníků, kteří by to taky zvládli.

Na závěr snad jediné. Každé Hry zanechají spoustu vzpomínek a na Soči rozhodně nebudu vzpomínat ve zlém.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.