ČTsport

ČTsport
pátek 21. července 2017 Vítězslav

Pátý kruh se uzavřel a JJ skončil svou olympijskou pouť

Velikost textu:

Když jsem včera večer odcházel z hokejové haly Šajba, blesklo mi hlavou, že jsem asi naposledy viděl hrát Jardu Jágra naživo hokej, alespoň na velké akci. Já jsem v tomhle směru takový olympijský specialista. Svou kariéru diváka a fanouška hokeje ve stínu pěti kruhů jsem zahájil v Lillehammeru v devadesátém čtvrtém.

Pavel Čapek
Pavel Čapek

Poprvé v životě jsem sledoval v akci Petra Nedvěda, kterak mimo jiné pomáhal Kanadě vyřadit ve čtvrtfinále českou partu kouče Ivana Hlinky. V ní se jako vždy elegantně klouzal třeba Ota Janecký a srdnatě bil nynější kolega a expert na tužky a jiné libůstky Martin Hosták. Byl to tým bez hvězd, vlivu NHL, a tudíž i "Džegra". Za čtyři roky v Naganu to už byla jiná historka, kterou netřeba nikomu nijak připomínat. Já ji budu mít nadosmrti zapsanou hluboko uvnitř sebe, vynechal jsem díky nekolidující pracovní náplni jako divák v hale jediný zápas, ten úvodní s Finskem.

V Salt Lake City už musel člověk hledat obtížně na soupisce někoho od nás z české kotliny nebo alespoň Evropy. Zvládl jsem jediný zápas, za kterým jsem složitě cestoval do městečka, jehož jméno si už ani nepamatuju. Ve čtvrtfinále s Ruskem nám nepomohl Hašek, Jágr, ani nikdo z dalších velikánů, protrápili jsme se i přesilovkou 5 na 3, Ivan Hlinka v nové roli manažera chodil o přestávkách nervózně kouřit před halu a Rusové nám oplatili fotbalovým skóre 1:0 finálovou porážku z Japonska.

V Turíně se pod Lojzou Hadamczikem už na ledě neobjevil v zápase jediný hráč z české extraligy. Zase u toho nechyběli Hašek, Jágr a dalších pět pamětníků Nagana a nemohl jsem pochopitelně scházet ani já. Bydlel jsem během Her sto kilometrů od Turína v Sestriere, a zvládl se tak spustit z hor jen na sympatické čtvrtfinále se Slováky a švédský semifinálový propadák. Bitvu o bronz s Rusy jsem naživo neviděl ani v televizi kvůli oslavě slavného zlata Katky Neumannové.

V rámci Her ve Vancouveru jsem to měl do hokejové haly z horského střediska ve Whistleru ještě mnohem dál než v Itálii, ale co by člověk neudělal pro nevšední zážitek. Vyrazil jsem hned na první souboj se Slováky a měl hodně dobrý pocit z toho, co jsme předvedli, a začal se dokonce zaobírat myšlenkami na naganské repete. Ze 14 let starého zlatého mužstva už zbyl pouze osamocený mohykán Jágr, jeho tehdejší centr Vláďa Růžička se přesunul na trenérskou židli.

Stejně jako v Salt Lake City jsme nedokázali dát ve čtvrtfinále žádný gól, a to se pak nedá postoupit, a je jedno, jestli proti Rusům nebo čerstvě Finům. Tady v Soči jsem nestíhal navštívit osobně pouze duel s Lotyšskem. Ve středu jsem opouštěl po čtvrtfinále s USA halu smutný a lehce nostalgický. Jardu Jágra už na olympiádě řádit na ledě nespatřím, navíc mu ti mladí američtí fofrníci loučení s olympijskými misemi docela otrávili. Bohužel se zdá být v nedohlednu i další medailový úspěch českého hokeje v olympijském balení...

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.