ČTsport

ČTsport
pondělí 23. října 2017 Teodor

Vzkříšení Olympie

Velikost textu:

Zatímco starověké olympijské hry se vracely každé čtyři roky na posvátná místa v Olympii, moderní sportovní svátek je putujícím divadlem a pokaždé vyžaduje nákladnou a novou scénu. Někdy až příliš nákladnou a často s problematickým využitím do budoucnosti. Možná i proto se na zasedání Mezinárodního olympijského výboru před zahájením Her v Soči hovořilo i o možném vzkříšení Olympie.

Michal Dusík
Michal Dusík

Samozřejmě nikoliv ve stínu posvátné hory, která měla být sídlem antických bohů. Ale návrh vytvořit globální celoplanetární olympijské centrum, které by hostilo do budoucnosti Hry, nebyl jenom opileckým výkřikem na závěrečném banketu. Návrh má svou logiku, jednou vytvořená struktura by do budoucna už nevyžadovala tak astronomické náklady a navíc by mohla být využívána i k dalším sportovním akcím a také k olympijským hrám mládeže. Jinak mi ale zatím přijde naprosto zcestná. Vždyť kouzlo olympijských her je mimo jiné i v tom, že každý pořadatel vloží do jejich přípravy a pořádání část své kultury a historie a zároveň využije olympijský odkaz k budoucímu rozvoji. Podobný názor má asi většina delegátů, a tak byl jak původní návrh, tak jeho úprava, která navrhovala vytvoření centra na každém kontinentu a jejich pravidelné střídání, smetena jednoznačně ze stolu. ZATÍM.

Vraťme se na chvilku z budoucnosti do Soči. Rozhodně se nehodlám zapojit do zástupu stěžovatelů na nedodělky či organizaci. Naopak si myslím, že zde vše funguje nadprůměrně dobře a to hlavní, tedy sportoviště i zázemí pro sportovce je na skvělé úrovni. A fakt, že se jedná o nejdražší Hry v historii, je svým způsobem pouze problémem pořadatelské země.  Přesto může ovlivnit i olympijskou budoucnost. Mezinárodní olympijský výbor před nedávnou dobou vyhlásil boj olympijskému gigantismu a megalomanií, ovšem na jeho uvádění do praxe poněkud rezignoval. A tak jsme zažili (relativně) nízkonákladové hry ve Vancouveru a v Londýně, ale také extrémně drahé olympijské hry v Pekingu a v Soči. A nezdá se, že by se roztočená spirála výdajů měla zastavit.

Když se k tomu přidá často problematické využití obrovských olympijských komplexů do budoucnosti, může tenhle vývoj odradit většinu potenciálních pořadatelů a ve svém výsledku by si hry mohlo přehazovat pár zemí, kterým na nějakém vydaném dolaru navíc nezáleží. Například zimní olympijské hry v roce 2022 touží pořádat Peking. Ano správně. Peking, který by chtěl znovu využít některé pomníky her v roce 2008 a nemá problém s tím, že by některé lyžařské disciplíny musel zorganizovat ve vzdálenosti více než 200 kilometrů. Nová dálnice a vysokorychlostní vlakový koridor prý nejsou problémem. Sice si myslím, že bezprostředně po Jihokorejcích a Japoncích nebude Hry pořádat Čína, ale věřím, že vzhledem k ochotě investovat peníze nejenom do přípravy Her, ale především do sponzoringu MOV, bude Peking velmi vážným kandidátem na ZOH 2026.

A už asi nikoho nepřekvapí, že se v Rusku začíná hovořit i o letních hrách, a dokonce se objevují hlasy, že by další olympijská zastávka slušela Soči a náklady na dobudování letních sportovišť by už nebyly tak závratné. Možná. Možná je to pravda a možná se olympijské hnutí brzy dostane na křižovatku. Buď udrží rozpočet na pořádání olympijských her v takových mezích, aby svůj sen na pořádání nejenom sportovního svátku mohli prožívat obyvatelé nejrůznějších měst zemí celého světa, nebo se počet pořadatelů zúží pouze na nejbohatší Olympie.  


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.