ČTsport

ČTsport
neděle 25. června 2017 Ivan

"Kokosy na sněhu" jsou zpět, jamajští bobisté na Hrách opět rozdávají radost

Velikost textu:

Soči - Budí obrovskou pozornost, kdekoliv se objeví. K účasti na Hrách jim pomohli fanoušci a první trénink v Soči propásli kvůli ztraceným věcem. Do olympijského ledového koryta se po dvanácti letech opět spustí jamajští bobisté, kteří tak navazují na legendární jamajský čtyřbob z Calgary 1988, podle něhož byl natočen po celém světě milovaný film. Skutečný příběh prvních jamajských odvážlivců však zná málokdo.

Jamajský dvojbob při tréninku v Soči
Jamajský dvojbob při tréninku v Soči

"Někteří lidi nevěří, že jamajský bob zvítězí…." Tento popěvek zná téměř každý, a to nemusí být fanoušek sportu. Film "Kokosy na sněhu" navždy změnil pohled spousty lidí na boby a k závodům odvážlivců, řítících se ledovým korytem rychlostí blížící se 150 kilometrů za hodinu, přilákal nespočet fanoušků. Přesto je pouze pohádkou. I když založenou na skutečnosti.

Na počátku všeho byli Američané George Fitch a William Maloney, kteří věřili, že jamajští sprinteři by mohli být skvělými bobisty. Při přemlouvání sportovců však nebyli úspěšní, a tak přešli k plánu B a pro první jamajský bob naverbovali vojáky. Těmi vyvolenými se stala čtveřice Dudley Stokes, Devon Harris, Nelson Stokes and Michael White. "Do bobu jsem se dostal tak, že jsem dostal rozkaz. Byl jsem kapitán, takže jsem dělal, co mi bylo řečeno," řekl po letech řidič legendárního čtyřbobu Stokes.

Kvarteto jamajských průkopníků trénovalo pod vedením amerických a rakouských trenérů, ale jak Stokes přiznal, příliš času neměli. Poprvé do bobu sedli v září 1987, tedy necelý půl rok před tím, než se představil v olympijském korytu.

Jejich účast každopádně v Calgary vyvolala obrovskou senzaci a naprostý outsider se stal okamžitě miláčkem diváků. Jamajští olympionici nemohli téměř opustit olympijskou vesnici, jelikož se kolem nich okamžitě seběhly davy fanoušků. Velké podpory se ale dočkali i ze strany soupeřů.

Od nich si rovněž popůjčovali vybavení, s kterým závodili. To se projevilo hned v jejich první jízdě, kdy měl bob technické potíže. Jamajčané se museli potýkat i se zdravotními potížemi, když Stokes druhý den spadl a poranil si rameno.

I přes veškeré komplikace jamajští olympionici pokračovali a vynikali zejména rychlými starty. V oficiálním konečném pořadí se však neobjevili. V jedné z jízd totiž Stokes ztratil kontrolu nad řízením v jedné ze zatáček a ve stočtyřicetikilometrové rychlosti se bob převrátil na bok. Jamajské kvarteto, které zůstalo několik chvil uvězněno, však nakonec vstalo a za pomoci pořadatelů dotlačilo bob za aplausu přihlížejících do cíle.

Nástupci, kteří přepsali historii

Tím však historie jamajského bobu neskončila. Právě naopak. Tým se znovu kvalifikoval i na Hry 1992 ve francouzském Albertville, kde se jim vůbec nedařilo. O dva roky později v norském Lillehammeru však všechny překvapili. Jamajčané skončili na výborném čtrnáctém místě, když dokázali porazit takové týmy, jako je Rusko, USA či Francii.

Reprezentanti karibského ostrova se představili i v Naganu a naposledy se na olympiádu kvalifikovali v roce 2002 do Salt Lake City. Zde se představil pouze dvojbob ve složení Winston Watts, Lascelles Brown, ale ten se blýskl traťovým rekordem v nejrychlejším startu. Celkově zde obsadil osmadvacáté místo.

Zajímavostí je, že Brown se po Hrách odstěhoval do Kanady, kterou začal i reprezentovat, a
to velmi úspěšně. V Turíně získal v dvojbobu stříbro a ve Vancouveru ve čtyřbobu bronz.

Lascelles Brown slaví se svým kolegou Pierrem Luedersem stříbro
Lascelles Brown slaví se svým kolegou Pierrem Luedersem stříbro

Účast na poslední chvíli a ztracené věci

Na další účast pod pěti kruhy museli Jamajčané čekat dvanáct let. Do Soči se dvojbob s řidičem Winstonem Wattsem a brzdařem Marvinem Dixonem kvalifikoval úplně na poslední chvíli.

Prvně se nevešel do nejlepší třicítky, když v rámci kvalifikace obsadili až 39. místo. Naštěstí pro ně však devět států před nimi dosáhlo maximálního počtu startujících týmů, a tak se posunuli na startovní listinu. Další komplikací byly finance. Sám Watts do účasti na Hrách vložil nemalou částku, ale i tak to nebylo dost. Rozhodli se proto udělat veřejnou sbírku. Chybějící částku na lepší materiál a vybavení pohybující kolem dvou až tři milionů vybrali během někola dní. Dokonce museli dary od fanoušků z celého světa odmítat. "Naši fanoušci jsou skvělí. Jsme teď tady a máme lepší vybavení," řekl Watts, pro kterého to bude již čtvrtá olympiáda v životě.

Problémy jamajské dvojice však pokračovaly i při cestě do dějiště Her. Nejprve jim kvůli špatnému počasí uletěl v Moskvě spoj do Soči, a když již do cíle své cesty dorazili, chyběla jim jejich zavazadla. Kvůli tomu tak nestihli první tréninky v ledovém korytu.

Aby toho nebylo málo, když zavazadla konečně dorazila, všechna byla otevřená. Jamajčané přesto neztrácí optimismus. "Když nejsme mezi ostatními závodníky, nejsou šťastní. My děláme lidem neustále radost. Staráme se a milujeme," dodal s úsměvem Watts.

Jamajský bobista Winston Watts
Jamajský bobista Winston Watts
Zdroj: ČT sport, www.businessinsider.com/, www.nytimes.com/

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.