ČTsport

ČTsport
úterý 24. dubna 2018 Jiří

Francouz před nájezdy myslel na Haška. Na tohle jsme si hráli jako malí kluci, radoval se

Velikost textu:

Rozjel se směrem ke střídačce a v euforii zapumpoval lapačkou. A měl proč. Byl to právě výborný výkon Pavla Francouze, který byl jedním z klíčů postupu českých hokejistů do semifinále olympijských her před USA. Sedmadvacetiletý brankář vychytal v nájezdech všech pět exekutorů a dal výrazně vzpomenout na výkon Dominika Haška z Nagana 1998.

Brankář Pavel Francouz se raduje se spoluhráči z reprezentace z vítězství
Brankář Pavel Francouz se raduje se spoluhráči z reprezentace z vítězství

Senzační úspěch českých hokejistů na olympijských hrách v Naganu před dvaceti lety rozhodl o tom, že se Pavel Francouz stal brankářem. Jako malý snil o tom, že jednou pomůže týmu stejně jako tehdy Dominik Hašek k úspěchu pod pěti kruhy a ve čtvrtfinále k tomu udělal velký krok. 

"Přemýšlel jsem nad tím, než začaly nájezdy. Říkal jsem si, že přesně na tohle jsme si hráli jako malí kluci za barákem při nájezdech. Přišlo mi to neuvěřitelné. Je to super pocit. Jsem šťastný za vítězství. Samozřejmě všechno mohlo být úplně jinak, kdybychom třeba neměli štěstí v závěru, ale to už je teď jedno," řekl Francouz po výhře reprezentace 3:2 po nájezdech.

"Jestli jsem je všechny vychytal i tehdy před barákem? Asi jo. Moc si to nepamatuji. Tohle jsou věci, které dojdou s odstupem času. Jsme v semifinále olympijského turnaje, což byl náš sen. A já věřím, že budeme snít dál. Pokud budeme pokračovat v takhle dobré práci, tak můžeme jít ještě dál," uvedl Francouz, který nastoupil do všech čtyřech zápasů českého týmu na OH a vždy odešel z ledu jako vítěz.

V nájezdech jej postupně nepřekonali Chris Bourque, Ryan Donato, Marc Arcobello, Troy Terry a Bobby Butler.

"Věděl jsem, kdo je kdo. Ze zápasu si člověk hráče zapamatuje, ale jejich pohyby jsem neznal. Snažil jsem se vždy vyjet a čekal jsem, že budou více střílet. První dva šli do kličky, což mě překvapilo. S vypětím všech sil, kdy jsem si natáhnul snad všechny třísla a svaly, zůstal puk před brankou," uvedl. Zároveň se poté snažil dávat pozor, aby jej stejně jako při zápase nepřekonali Američané střelou nad vyrážečku.

Čeští hokejisté se při nájezdech drželi stejně jako jejich předchůdci v Naganu kolem ramen, Francouz si stejně jako Hašek připsal úspěšný zákrok proti Bourqueovi. Jen místo otce Raye jel za Američany syn Chris. "To jsou krásné a úsměvné shody náhod. Je sranda, jak ten čas letí. Hraje se proti další generaci hokejistů, jsou tu děti od hráčů z Nagana. Myslím, že to je moc pěkné," usmíval se Francouz.

Brankář Čeljabinsku sice týmu výrazně pomohl k postupu do semifinále, svůj přínos však nepovažoval za hlavní.

"Byli tam jiní hrdinové. Bereme to jako úspěch celého týmu. Bylo to nahoru dolů. V zápase určitě byly momenty, kdy nám bylo lépe, ale i těžké okamžiky. Ale radost na konci je na naší straně. Musím uznat, že Američané hráli výborně. Hokej měl vysokou úroveň. Pěkné hokejové dopoledne," poukázal Francouz na fakt, že se utkání hrálo od 12:10 místního času.

Štěstí měl například v 57. minutě, kdy trefil Brian O'Neill tyč. "Tam mohlo být rozhodnuto. Radost by byla na straně Američanů a my bychom stáli po zápase se sklopenou hlavou. Člověk musí být pokorný a musí i s tímhle pracovat. Byla to i shoda okolností a štěstí," dodal.

Zdroj: ČT sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.