Nejtěsnější rozdíl v závodech běžců na lyžích. Mieto prohrál s Wassbergem o setinu sekundy
O rivalitě skandinávských běžců na lyžích byly již popsány stohy papíru. Při kláních mezi norskými, švédskými a finskými reprezentanty není v bílé stopě nouze o dramata, zvláště když se konají pod olympijskými kruhy. Jedno z nejepičtějších, při němž o vítězi rozhodla pouhá setina sekundy, se zrodilo v závodě na 15 km klasicky na Hrách v Lake Placid 1980. Hlavními hvězdami lyžařské detektivky byli Juha Mieto (1949) a Thomas Wassberg (1956).
Mieto se už v roce 1976 podílel na zlaté medaili finské štafety na 4x10 kilometrů na ZOH v rakouském Innsbrucku a také se tu samou zimu stal celkovým vítězem Světového poháru. Tento triumf zopakoval i v olympijské sezoně 1979/1980 a Hry v Lake Placid tak měly být vrcholem jeho kariéry.
Cestu za kýženým individuálním zlatem mu však zkřížil o šest let mladší Švéd Thomas Wassberg. Rodák z Lennartsforsu vstoupil do kolotoče Světového poháru v sezoně 1976/1977 a hned si v rámci serálu odnesl celkové prvenství, a to právě před Mietem. Poté však několik sezon ve vzájemných soubojích spíše ztrácel.
Tak či onak, v Lake Placid byl hlavním jevištěm bitvy obou borců závod na 15 kilometrů. Olympijský sportovní komplex byl zaplněný do posledního místa. Jelo se samozřejmě klasickou technikou. Nikoliv volným stylem, tzv. bruslení bylo tehdy ještě hudbou budoucnosti, i když už ne příliš vzdálené.
Dvě mávnutí včelích křídel
Startovalo se individuálně a Mieto vyrazil na trať s číslem 54. Běžel úžasně a časomíru v cíli zastavil na čase 41 minut, 57 sekund a 64 setin sekundy. Ano, setiny sekundy, protože elektronická časomíra při běžeckých závodech měřila už od Sappora 1972 s přesností na setiny. Ale nikdy to vlastně nebylo zapotřebí.
Wassberg se vydal do závodu s číslem 63 a ukrajoval metry svým tradičním silovým způsobem. Od začátku bylo jasné, že útočí na mezičasy Mieta. Do cílové rovinky doslova vlétl a všichni se zatajeným dechem sledovali časomíru. Z posledních sil dělal silné, dlouhé kroky. A časomíra ukázala 41:57,63. Rozdíl jedné setiny sekundy hovořil v jeho prospěch.
Za tuto dobu mimochodem včela dvakrát mávne křídly, přičemž mrknutí oka se zdá být nekonečně dlouhé, protože trvá okolo dvaceti setin sekundy.
Wassberg se po skončení závodu snažil přesvědčit organizátory, že by se měly udílet zlaté medaile dvě, neboť setina sekundy nemá na 15 kilometrů význam. S návrhem neuspěl. To, že si pak oba rozřízli medaile a spojili do jedné zlato-stříbrné, to už je jenom legenda...
