ČTsport

ČTsport
sobota 22. července 2017 Magdaléna

Novopečený trenér Vítek: Konečně jsem se naučil střílet stojku, končit se mi nechtělo

Velikost textu:

Praha - Na začátku sezony už Zdeněk Vítek věděl, že bude jeho poslední. Jenže na stará kolena z ničeho nic přišel na to, jak střílet ve stoje, se smíšenou štafetou vystoupal na nejvyšší stupínek v závodě světového poháru a končit se mu najednou nechtělo. Pak ale přišly problémy se zády a konec kariéry byl neodvratný, u reprezentačního biatlonu ovšem Vítek zůstal. Dnes už vede přípravu žen v roli hlavního trenéra.

Zdeněk Vítek
Zdeněk Vítek

Před třemi lety Vítek na brněnské Masarykově univerzitě dokončil Fakultu sportovních studií, specializaci biatlon, a získal nejvyšší trenérskou třídu. Na pozici hlavního kouče žen ho nyní povolal Ondřej Rybář, který po úspěšné sezoně sestavuje z pozice šéftrenéra realizační týmy. Vítek tak nahradil Jindřicha Šikolu.

"Byl jsem docela překvapen. Kdyby mi to někdo řekl před půl rokem, zaklepal bych si na čelo," řekl Vítek. Trenérskou práci ale dělat chtěl, dokonce už měl i nabídky ze zahraničí, ale rozhodl se zůstat doma. "Biatlon je u nás na vlně a potřebuje lidi. Zkušenosti mám, tak proč pomáhat v zahraničí, když můžu tady?"

"Ta moje proklatá stojka"

Jedinou individuální výhru si jilemnický rodák připsal v italské Anterselvě v roce 2000, kde ovládl vytrvalostní závod na 20 km. "To bych asi vyzvedl. Byl to blesk z čistého nebe. Šlo o první závod v sezoně a já vyhrál skoro o dvě minuty. Bylo to nečekaný a hodně dobrý," vzpomínal Vítek.

Na prvním místě stál v Anterselvě i jako člen mužské štafety, k tomu se v uplynulé zimě přidal zmíněný triumf ve smíšené štafetě v Östersundu. Jenže kariéra závodníka přezdívaného Bleky zahrnovala i nespočet zdravotních komplikací a neobyčejných situací. O lepší výsledky se Vítek z 90 procent připravil střelbou vstoje. "Ta moje prokletá stojka mě brzdila," přitakal.

Vítek si sice před sezonou řekl, že bude poslední, ale po výhře ve smíšené štafetě v Östersundu a faktu, že konečně přišel na to, jak střílet vstoje, se mu končit nechtělo. "V půlce ledna jsem ale zjistil, že to dál nepůjde. V každé zatáčce mě bodalo do zad," popsal své problémy. Přišel o start v Soči, krátce před zahájením Her dokonce kvůli zádům pět dnů ležel. "Tak jsem usoudil, že z toho budu muset vyskočit," doplnil.

"Už jsem na druhé straně barikády"

Po operaci zad je stále v rekonvalescenci, ani se nemůže jít proběhnout, ale už vede tréninky biatlonistek. "Už jsem na druhé straně barikády," usmál se. Zjišťuje, jak rozdílná je pozice závodníka a kouče. "Závodník to má víc fyzicky namáhavé, ale s čistší hlavou. Jako trenér mám víc starosti, protože je třeba rozmýšlet jednotlivé plány a koordinaci. Hlava pracuje pořád a přemítá, jestli je o svěřence dobře postaráno ve všech směrech a je správně poladěný trénink," řekl.

Šestatřicetiletý Vítek má za sebou sedmnáctiletou kariéru. Celkem absolvoval 303 závodů světového poháru. Čtyřikrát startoval na olympijských hrách a šestnáctkrát na mistrovství světa, ze kterého si v roce 2003 přivezl bronz ze sprintu. 

Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.