ČTsport

ČTsport
středa 23. srpna 2017 Sandra

Civilizační šoky na Tour de France

Velikost textu:

Ještě plný dojmů usedám ke klávesnici, abych se o své zážitky z Tour de France podělil s případnými čtenáři. Pro člověka, který na tenhle vpravdě globální podnik vyrazí poprvé, je to šok. Navzdory své gigantičnosti, rozmáchlosti a složitosti je v podstatě dokonale zorganizovaný. A to ho prosím pořádají Francouzi, kterým se tímto omlouvám za své pochybnosti. Tour mají prostě zmáknutou.

Ivan Mejtský
Ivan Mejtský

V mé práci se to projevuje hned v několika aspektech. Akreditace byla trochu zdlouhavá, ale pak už šlo všechno skoro hladce. Především dostanete akreditační kartičku a nálepku na auto. To je něco jako kouzelné: "Sezame, otevři se." Otevírá to brány, láme bariéry. Na závodě jsme se bez problémů dostali tam, kam jsme potřebovali a kam to bylo v tu chvíli možné. Chcete na kostky u Roubaix, jen se tam moc dlouho nemotejte. Potřebujete vyjet na Col d'Izoard (nejvyšší bod tratě), jen dejte prosím pozor na chodce a cyklisty.

K tomu obrovské tiskové středisko v každém cíli se superrychlým internetem, kávičkou, televizemi s přímým přenosem a občas úchvatná exkurze do francouzského kulinářského království. Ta cedulka na autě je vůbec úžasná – jejím nalepením se stáváte součástí Tour, a lidé vás proto milují. Kamkoli jsme se vrtli, lidé nám mávali, zdravili nás a fotili. Jen při průjezdu Londýnem to mohlo být tisíc fotek našeho auta – nekecám! Připadali jsme si jako hvězdy.

Kamkoli přijedete, máte přednost. Policie zastaví dopravu a pustí vás. Nikdo s tím nemá problém, vždyť oni dělají naši Tour de France. A tím se dostáváme k francouzské (anglické) policii. Získal jsem z ní neodbytný pocit, že opravdu pomáhá a chrání. Policie je tu autorita. Poradí, pomůže, zorganizuje, usměje se, nebuzeruje a neotravuje s pitomostmi. Zní to neuvěřitelně, ale v obou zemích je snad mají lidé rádi. Prostě civilizované země.

Leopold König
Leopold König

Od policie k lidem. Byli neuvěřitelně disciplinovaní. Když pořadatel řekl, že se nebude silnice přecházet, tak ji NIKDO nepřešel. A to byl jeden odhadem na pár stovek lidí. Panuje tu jakási symbióza. Vy budete dodržovat pravidla a my vás nebudeme zbytečně otravovat. A ono to funguje. Lidé byli také neuvěřitelně pohodoví a příjemní. V narvaném Londýně jsme se prodírali kolem tratě uličkou pro jednoho člověka. Procházeli tu Londýňané, kteří šli z práce a mohli být oprávněně naštvaní. A ejhle, tolik děkuji a prosím jsem už dlouho neslyšel. Chvilku šel jeden směr, chvilku druhý a všichni se na sebe usmívali.

Totéž v dopravě. Za tři týdny a osm tisíc najetých kilometrů jsme narazili tak na dva – tři imbecily, kteří troubí a pospíchají. V obou zemích se jezdí v pohodě. V obou zemích se víceméně dodržuje povolená rychlost. Možná jsou tak drakonické pokuty, možná řidiči používají mozek, možná od každého něco. K tomu dodám, že nikde nestál radar za bukem u nesmyslné padesátky, nikde nikdo nenasazoval botičky. Prostě civilizované země.

Peloton na Tour de France
Peloton na Tour de France

A na konec už úplně odjinud. Pan architekt David Vávra by měl radost. Francouzské (anglické) vesnice a města jsou vesměs šumná. Staré domy prostě nechali staré, nové staví často ve stejném duchu. Je neuvěřitelné, že si tu téměř nic nezprasili adaptacemi, přestavbami, modernizacemi a podobnými zhůveřilostmi. Prostě si váží toho, co vybudovali jejich otcové, dědové, pradědové atd. Projeli jsme půl Francie a kus Anglie a neviděli jsme jediný ostře oranžový, zelený nebo šmoulově modrý dům. Neviděli jsme jediný odporný satelit. Stavět hnusné bezpohlavní domy není totiž projevem individuality a svobody, ale nedostatku vkusu a naprosté tuposti.

Ale to už jsem opravdu někde úplně jinde.

Vive la Tour

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.