ČTsport

ČTsport
neděle 19. listopadu 2017 Alžběta

Kodeš i v sedmdesáti na kurtu válí a radí Navrátilovi, aby ho nominoval na DC

Velikost textu:

Praha – Je mu sice čerstvě sedmdesát let, Jana Kodeše však stále fanoušci mohou vidět na tenisových kurtech. Wimbledonský vítěz se snaží hrát co nejčastěji, což ukázal v pondělí v přátelské čtyřhře. Po pár povedených smečích na síti z legrace dokonce prohlásil, že by rád, kdyby mu kouč daviscupového týmu Jaroslav Navrátil dal pozvánku pro utkání s Německem.

Jan Kodeš
Jan Kodeš

Tenis je pro Kodeše v sedmdesáti koření života a stále mu dělá radost. "Šíleně dobře mi udělá, když se zpotím," řekl trojnásobný grandslamový šampion Kodeš. "Tenis v jakémkoli věku je zábavný. Kdybych nemohl hrát tenis, musel bych si vybrat jiný sport. Cítím, že svaly jsou zvyklé se celý život u tenisu namáhat, a proto jsem rád, že můžu hrát dál," prohlásil.

Na pražské Štvanici v minulosti v Davisově poháru ve třech setech porazil mimo jiné Švéda Björna Borga i Australana Tonyho Roche. Nyní zde hrává s kamarády sedmým rokem čtyřhru. "Naposledy mě tady fotili snad před čtyřiceti lety v Davis Cupu," komentoval v legraci přítomnost fotografa u kurtu.

Snaží se hrát co nejčastěji, přál by si dvakrát týdně. "Jen kvůli operaci jsem nehrál tenis asi tři měsíce," připomněl předloňskou transplantaci srdce. Po ránu polyká osm až devět pilulek, mívá žaludek na vodě a musí chodit na kontroly, ale neomezuje se. "Všechno je v normě," uvedl a zaťukal na dřevo.

přehrát video
Tenista Kodeš slaví sedmdesátiny

Hraje s raketou Bosworth s hranatým rámem, kterou kdysi používali Ivan Lendl nebo Martina Navrátilová. "Mladej (syn Jan) mi nadává, že je těžká. Má pravdu, ruka z toho bolí, ale já byl celou kariéru zvyklý na těžší," řekl Kodeš.

Při rozehrání vítěz French Open z let 1970 a 1971 vtipkuje na účet soupeře, že si vzal nezvykle brýle. "To je zakázaný, to je doping," halasí přes síť. Hraje pro radost. Ví, že nemůže dávat rány jako ve své slavné éře. "Zahraju balon, skoro kam chci, ale už chybí razance. Ztrácí se síla a fyzička, což je normální," konstatoval.

Zavolejte Navrátilovi, jedu do Hannoveru

Stále je vidět cit pro míč a ladný přechod k síti, který zvládá málokterý současný hráč. Několikrát perfektně zakončí výměnu bekhendovým volejem. "Zavolejte Navrátilovi, že jedu do Hannoveru na ty voleje," žádá, aby dostal od daviscupového kapitána pozvánku na nadcházející zápas 1. kola v Německu.

Některé míče vypustí. Jednoduše je nestíhá, ale netrápí se tím. Vlastně to pro něj není nic nového. "To jsem dělal už na Roland Garros. V pátém setu jsem po některých míčích nešel, abych šetřil síly do dalšího gamu."

Občas si vynadá, že ustupuje. Největší problém mu dělá servis, ale na síti je neprůstřelný. "Jako skála, jak říkal Šmíďák," zmínil bývalého parťáka z Davis Cupu Tomáše Šmída. Soupeři, přednostovi oční kliniky v nemocnici na Královských Vinohradech profesoru Pavlu Kuchyňkovi, odpustí chybu nohou a jeho špatně trefený vítězný úder komentuje slovy: "Zahraje mrchu jako Vinci proti Sereně."

Tomáš Šmíd, Ivan Lendl, Pavel Složil a Jan Kodeš (zleva)
Tomáš Šmíd, Ivan Lendl, Pavel Složil a Jan Kodeš (zleva)
Více fotek
  • Tomáš Šmíd, Ivan Lendl, Pavel Složil a Jan Kodeš (zleva) autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/41/4099/409899.jpg
  • Jan Kodeš autor: Eduard Erben, zdroj: Isifa http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4493/449299.jpg
  • Jan Kodeš s cenou za celoživotní postoj autor: Kamaryt Micha, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/45/4492/449180.jpg
  • Českoslovenští tenisté po vítězství v Davis Cupu 1980 autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2168/216754.jpg

Rozhodně se nenudím, hlavní je ale zdraví

Tu a tam mu ujede i peprný výraz, ale převládá radost ze hry. "Tenis je prostě úžasný," libuje si vítěz Wimbledonu z roku 1973. Z kurtu po čtyřhře do sprchy odcházejí páry smírně každý se ziskem setu a Kodeš se zamyslí, co by si při svém životním jubileu přál. "Důležité je zdraví. A aby bylo co nejmíň problémů a svět se dal trošku dohromady a nevznikly situace, které by nabouraly náš život."

Dny mu ubíhají rychle. "Rozhodně se nenudím," uvedl. Je tak trochu rentiérem a k tomu zařizuje spoustu věcí na svém domě. Třeba dává do pořádku sekačku, aby se mohla posekat tráva na kurtu. "Nechtěl jsem beton ani antuku, ale aby to bylo součástí zahrady," vzpomíná. Tenis na své trávě ale už dávno nehrál. "Třeba jednou budou vnoučata."

Při ošklivém počasí dával v poslední době dohromady archiv. Nechával si zarámovat medaile a dřevěné rakety. "Třídil jsem a něco i vyhodil. Popisoval jsem fotky, kde to bylo a kdo tam je, a u každé věci se mi vše vybavuje," uvedl. Tvrdí, že umí taky jen ležet, ale představit si to lze těžko. I ke sledování filmu si vezme počítač a posílá třeba e-maily. "Abych neztrácel čas, že jenom koukám," usměje se.

Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.