Podle kuloárních informací by Sazka měla být takzvaným oficiálním partnerem, podobně jako RWE, Česká pošta, Česká pojišťovna, Lesy ČR a dodavatel sportovního zboží Alpine Pro. Jejich příspěvky do pokladny ČOV se pohybují mezi 25 až 30 miliony korun za čtyřletý cyklus. Generálními partnery jsou ČEZ, automobilka Škoda Auto a pivovar Pilsner Urquell, jejichž příspěvek je odhadován až na 40 milionů. Čtvrtého generálního partnera, jímž byl dříve RWE, olympijský výbor zatím hledá.

Sazka v minulosti dávala českému sportu více než miliardu korun ročně. Po problémech s financováním hokejové haly se v roce 2011 dostala do insolvence. Přestože její loterijní byznys za 3,8 miliardy korun koupily skupiny PPF a KKCG a založily novou společnost Sazka sázková kancelář, část veřejnosti si Sazku spojuje se zkrachovalou společností. I proto firma investuje do marketingu a reklamy. Miliony vkládá také do sponzoringu sportovců.

Loterijní společnost je nyní vlastněna skupinou KKCG, která loni v prosinci za nezveřejněnou částku koupila podíl PPF. Podle generálního ředitele firmy Roberta Chvátala jsou předběžné výsledky za loňský rok srovnatelné s předinsolvenčním rokem 2010. Konkrétní čísla ale společnost, která ovládá 90 procent loterijního trhu, dosud nezveřejnila.

ČOV chce být garantem při získávání peněz do sportu

Český olympijský výbor považuje za hlavní nástroje pro získávání peněz do sportu jednotu a stabilitu sportovního prostředí. Zaznělo to na semináři k problematice financování českého sportu, který zorganizovala ekonomická komise ČOV. Právě ČOV chce být garantem i při jednáních se státem. Sport přišel v posledních letech o peníze nejen od zkrachovalé Sazky, ale také kvůli změně loterijního zákona. Celkem jde až o dvě miliardy korun.

"Krach Sazky ve světle nového loterijního zákona v podstatě vůbec nic neznamenal," řekl na semináři předseda ČOV Jiří Kejval. "Sport musí vyvíjet efektivní tlak, aby se peníze dostaly zejména k mládeži. Bez jednoty sportovního prostředí nemáme šanci," prohlásil šéf ekonomické komise a místopředseda ČOV Libor Varhaník, zároveň staronový předseda Českého atletického svazu. "ČOV chce být jednotícím prvkem," prohlásil.

Do sportu půjdou v roce 2013 od státu celkem skoro tři miliardy korun. Na sportovní reprezentaci je vyčleněno zhruba 700 milionů, na resortní sportovní centra a antidopingový výbor půjde 365 milionů korun a na všeobecnou sportovní činnost téměř miliarda. "Chceme samostatnou rozpočtovou kapitolu sportu, získali bychom stabilitu a v jednotlivých subjektech možnost plánovat na delší období," zopakoval na semináři náměstek ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) pro sport Jan Kocourek.

West Ham se tak po 112 letech přesune z nedalekého Upton Parku s kapacitou 35 000 diváků do zrekonstruovaného olympijského stadionu, který bude využíván kromě fotbalu také na atletické závody a popové koncerty. Kapacita se sníží z 80 000 na 54 000 míst, přičemž sedačky budou odnímatelné, a stadionu mimo jiné přibude nová nosná střecha. Zůstane však atletická dráha, což byla jedna z podmínek Výboru pro podporu olympijského odkazu (LLDC).

Dlouholeté spekulace o tom, jak stadion bude v budoucnu využit, provázely mnohé kontroverze; mimo jiné zvláště o tom, zdali má být stavba, jejíž vybudování stálo 430 milionů liber (13 miliard korun) z veřejných peněz, de facto darována soukromému výdělečnému subjektu. West Ham totiž za pronájem zaplatí ročně 2 miliony liber a dopředu za rekonstrukci stadionu, jež by měla podle odhadů vyjít na zhruba 150 milionů liber, zaplatí pouhou desetinu. Zbytek zaplatí daňoví poplatníci, z čehož 40 milionů daruje městská část Newham.

Dohodu s "kladiváři" dnes oznámil londýnský starosta Boris Johnson. West Ham byl vybrán jako budoucí uživatel olympijského stadionu už předloni, ale tehdejší dohodu napadli další zájemci Tottenham a Leyton Orient a byla zrušena. Tottenham nabízel rozsáhlou rekonstrukci stadionu, který by tak přišel o atletickou dráhu; zároveň však součástí návrhu byla revitalizace starého atletického centra Crystal Palace.

Leyton Orient, nejbližší fotbalový soused olympijského stadionu, proti rozhodnutí argumentoval tím, že podle něj porušovalo zásady anglické Fotbalové asociace o vzdálenostech mezi stadiony jednotlivých klubů. Leytonu tak podle jeho majitele Barryho Hearna hrozí masivní úbytek fanoušků a následný zánik. V důsledku toho plánuje svůj klub přestěhovat do nedalekého hrabství Essex.

Svobodu poolympijský zájem výrazně nezaskočil, ale postupně unavil. Sám přiznává, že seznam mimosportovních povinností byl nabitý a on se točil v jednom kole. "Řekl jsem si, že potřebuju myslet na něco jiného," uvedl Svoboda.

Ke standardnímu tréninkovému režimu se vrací v posledních týdnech. Jeho dalším cílem je například individuální zlato z MS. Velmi rád by svůj olympijský úspěch využil při propagaci moderního pětiboje v Česku. "Měl jsem takovou touhu něco změnit. Ten výsledek pro to znamená podporu," doplnil.

"Český dům v Londýně jasně ukázal, že se Česká republika může efektivně prezentovat a spojit zdánlivě vzdálené světy – sport a průmysl. Se zástupci Českého olympijského výboru bychom tedy rádi navázali projektem, který bude podporovat český průmysl v zahraničí. Tato průběžná spolupráce pak vyvrcholí na sportovních událostech typu olympijských her," uvedl ministr Martin Kuba.

"Pevně doufáme, že tímto sport pomůže českému hospodářství a zpětně i české hospodářství pomůže českému sportu, který dnes těžko shání peníze," věří Kejval.

Ministerstvo průmyslu otevřelo během olympijských her v Londýně v Českém domě takzavou Ministry of Industry and Trade Business Zone. České firmy zde měly svůj vyhrazený prostor, kde mohly navazovat nové obchodní vztahy a pořádat jednání se svými partnery. V prostoru s názvem Creative Industry představilo ministerstvo český průmyslový design. To vše v rámci projektu Česká stopa 2012.

"Do Soči plánujeme olympijský dům, který by měl být stejně jako londýnský otevřen veřejnosti. Na druhé straně Soči není Londýn, a tudíž budeme redukovat velikost a rádi bychom zajistili jeho užší provázanost s fanoušky v ČR," naznačil Kejval.

Před novým šéfem stojí řada úkolů: zařídit pro sport patřičné finance, sjednotit sport pod hlavičkou ČOV, pomoci rozvinout sport mezi mladými. "To, že jsem byl jediný kandidát, neznamená, že nikdo jiný neměl zájem vykonávat funkci předsedy ČOV. Byl to spíše projev dohody sportovního prostředí na mé osobě. Pro mne je to zavazující," uvedl dlouholetý šéf veslařského svazu.

Kejval navazuje na dlouholetou práci svého předchůdce Milana Jiráska, jehož práce si cení. "Panu Jiráskovi se podařilo zachovat prestiž ČOV a v rámci možností se vyhnout skandálům. Navíc všichni oceňují jeho osobní přístup a lidskost. V této věci bych se mu rád alespoň přiblížil," přiznal Kejval.

Schopnost uspořádat olympiádu je otázka sebevědomí národa

V současné době není pořádání olympijských her v Praze podle Kejvala na pořadu dne, ať už z důvodů ekonomických, ale i politických. "Přes odpor mnohých si však myslím, že myšlenka není nesmyslná a že z hlediska dlouhodobého by mohla za určitých okolností Praze i ČR velmi prospět," uvedl Kejval.

Česko je podle nového šéfa ČOV schopné olympiádu uspořádat. "Bohužel je to otázka nejen ekonomická a politická, ale především otázka sebevědomí národa," dodal.

Odpovědi na všechny otázky najdete zde.

Tigijev měl prý pozitivní nález na zakázaný stimulant methylhexaneamin. Disciplinární řízení s devětadvacetiletým zápasníkem, který vybojoval v roce 2008 v Pekingu olympijské stříbro, ještě není u konce. Oficiálně proto má být Tigijevova diskvalifikace teprve oznámena.

Uzbecký reprezentant neprošel dopingovou kontrolou 10. srpna poté, co v souboji o bronzovou medaili porazil Maďara Gábora Hatose. Tomu by nyní měl připadnout Tigijevův cenný kov.

O medaili z Londýna už přišla běloruská koulařka Naděžda Ostapčuková, která byla kvůli dopingu diskvalifikována z prvního místa a zlato bylo dodatečně přisouzeno Valerii Adamsové z Nového Zélandu. Během letošních OH bylo provedeno 5 000 dopingových testů, Tigijev je devátým sportovcem s pozitivním nálezem.

Autoritářský prezident nebyl spokojen se ziskem dvanácti medailí. "Běloruský lid už nebude dál tolerovat takové katastrofální vystoupení. Myslím, že ti, kteří jsou za výkony v Londýně zodpovědní, by měli rezignovat," řekl Lukašenko. Vystoupení na olympiádě podle něho bylo naprostým selháním. "Jen dvanáct medailí z 25, které jste nám slibovali!"

Bělorusko skončilo v hodnocení národů na 26. místě s bilancí dvou zlatých, pěti stříbrných a pěti bronzových medailí poté, co byla vítězná koulařka Naděžda Ostapčuková diskvalifikována za pozitivní test na anabolické steroidy. V roce 2008 v Pekingu bývalá sovětská republika vytěžila 19 medailí včetně čtyř zlatých, což byl rekordní počin v samostatné historii Běloruska.

Mnoho otázek směřovalo během chatu k jisté výškové nevýhodě, se kterou se český pár musí při hře s některými výběry popasovat. "U vyšších hráček důraz na tvrdý útok a blok, menší hráčky mají dobrou hru v poli a snaží se hrát kombinačně. Víme, že naše výška není volejbalově ideální, ale jelikož už asi neporosteme, snažíme se spolu s trenérem pracovat na tom, jak využít našich jiných předností," nastiňují hráčky své možnosti. "Věříme, že na bednu jednou vystoupáme."

Na turnajích, zejména těch velkých, je v konečných fázích pár dvojic a hráčky spolu logicky přichází poměrně často do kontaktu. Olympiáda nebyla výjimkou. Nabízí se otázka, jak spolu jednotlivé celky vychází osobnostně. "Všichni jsme tam se stejným cílem. Pokud chcete turnaj vyhrát, musíte porazit všechny ostatní. Tím pádem jde přátelství stranou. Máme týmy, se kterými se bavíme více, jezdíme s nimi i na kempy. S jinými se třeba jen pozdravíme a tím to končí," popisují Kolocová se Slukovou vztahy mezi hráčkami.

Hrát světovou sérii znamená neustále cestovat po celém světě, což není zrovna levné. Mají české hráčky dostatek prostředků? "Záleží, s jakým týmem se srovnáváme. Jak jsme již párkrát zmiňovaly, Brazilky nebo Američanky mají rozpočet, o kterém si můžeme nechat opravdu jen zdát. Stát a jeho instituce přispívají částkou dobrou, ale nedá se čekat, že to pokryje celý rozpočet."

Obě dámy už spolu hrají dlouhá léta, "ponorka" se prý ale zatím neprojevuje, ani když spolu tráví tolik času. Každá na to má svůj vlastní recept. "Nejčastěji si dá jedna do uší sluchátka a druhá si čte knížku. Ale už jsme 14 let spolu, tak si myslíme, že nás ty čtyři roky do Ria nerozhodí. Myslíme si, že neexistuje strategie, jak se vyhnout ponorce. Buď to jde, nebo to nejde," říkají svorně.

Lídrem týmu prý není ani Kolocová, ani Sluková. "Tuto roli nemáme jasně specifikovanou, každá velí v něčem jiném. Obecně naše mikrospolečenství řídí trenér, který má většinou hlavní slovo," tvrdí. A poodhalily i své silné stránky a slabiny. "Obě jsme cílevědomé, Kiki navíc tvrdohlavá, Maki náladová. Ale obě jsme úžasné," smály se. "Slabiny jste viděli v TV, a jestli jste si jich nevšimli, tak je to jedině dobře."

Krom beachvolejbalu stíhají i školu. "Obě jsme nedávno dokončily bakalářské studium. Ale ještě máme v plánu pokračovat. Kiki teď začala na VŠEM ekonomický obor, Maki bude pokračovat v právní a sociální sféře. Stíhat se to dá, ale není to jednoduché." Plány mají i na dobu, kdy definitivně skončí s plážovým volejbalem. "Budeme dělat děti," dodávají s úsměvem.

Podle Sudy je znát, že od Pekingu došlo k velkému pokroku. "Dá se to srovnávat. Peking byly prakticky první hry, kde byla sportoviště obsazená diváky. Bylo tam hodně lidí, atmosféra byla dobrá a v Londýně jsme zjistili, že atmosféra může být ještě větší," uvedl. "I my jako diváci, když jsme se dostali na sportoviště, stáli jsme jako u vytržení, co ostatní diváci dokáží," dodal.

Svůj březnový odhad, tedy že by pro českou výpravu byl úspěch alespoň deset medailí, nakonec skoro trefil. "Tipoval jsem, že když to bude 10 a víc, bude to úspěch, a jsem dnes rád, že jsem nějak extrémně nepřestřelil," řekl Suda.

Sportovci se ale jinak shodují, že získávat cenné kovy bude rok od roku těžší. Rostislav Pohlmann proto prosazuje větší profesionalizaci. "Těžko někdo zvládne chodit na osm hodin do práce a tvrdé trénovat. Buď tam zůstanou jen profesionálové, a nebo se těchto výsledků nedosáhne," řekl sedminásobný paralympijský medailista.

Jak moc se liší svět zdravých sportovců a těch handicapovaných na akci, jakou je olympiáda, vykreslil dokonale. "Myslím, že atmosféra je stejná. Sportovci jsou sportovci, ať jsou to nejlepší olympijské hvězdy, nepo paralympionici. Každý má své sny, svou cestu za jejich naplněním a každý se chová tak, jak je mu přirozené. Jsou tam nafoukaní blbci, vstřícní kamarádi, stejně jako skromní závodníci, kteří si hry užívají," popsal.

Ježek se často poměřuje v pelotonu, kde jezdí profesionálové jak ze světa, tak z Čech. "Myslím, že takových 90 % mých startů je právě v závodech se 'zdravými'. Je to nejlepší trénink pro nejdůležitější paralympijské závody. Pokud jedu závod s nejlepšími profesionály světa, jsem rád, že se udržím v pelotonu. V českém elitním pelotonu jsem schopen závody pravidelně končit v první dvacítce," uvedl. 

Držitel jedenácti paralympijských medailí končit se závody zdaleka ještě nehodlá. "A měl bych? Po úspěchu v Londýně jsem se rozhodl, že bych rád v kariéře pokračoval, a pokud to bude mít smysl, rád bych dostal ještě příležitost i v Riu. Ale uvidím, záleží, jak mi to půjde a zda budu mít stále takovou podporu mého okolí," uvedl na chatu k tématu o konci kariéry. V Brazílii bude Ježkovi 41 let.

Špotáková a stříbrný medailista z Londýna skifař Ondřej Synek jsou noví kapitáni, z praporčíka Davida Svobody, olympijského vítěze v moderním pětiboji, se stal poručík. Jan Štěrba, člen bronzové posádky čtyřkajaku, je nově nadpraporčík. Všechny hodnosti mají sportovci pouze propůjčené.

"Úplně mě tím odbourala, vůbec jsem nevěděla, co říct," prohlásila Špotáková, když dostala od Zátopkové jedinečný dar v podobě zlaté medaile. Na ní je nápis Emil Zátopek, Dana Zátopková, jejich společné datum narození, na druhé straně jsou olympijské kruhy a nápis OH 1952. V tom roce se Zátopkovi stali v Helsinkách olympijskými vítězi.

"Pro mě je velkou hrdinkou a velkým vzorem. Nejen výkony, ale i životním optimismem a elánem, který má až doteď. Vždy jsem si přála být jako ona, nesmírně ji uznávám," řekla Špotáková. Z Francie přivezla oslavenkyni láhev kvalitního vína, sundala etiketu a nalepila osobní věnování s fotkou a devadesátkou. "Popřála bych jí hlavně zdraví, aby jí vydržel životní elán, kterým nás dovede všechny nakazit," dodala.

Všichni olympijští medailisté včetně vítěze na horských kolech Jaroslava Kulhavého dostali Záslužný kříž ministerstva obrany a oceněni byli také všichni reprezentanti Dukly Praha, kteří v Londýně skončili do osmého místa, i další sportovci a trenéři. Většina sportovců se po slavnostním přijetí přesunula na Vítězné náměstí, kde zahájila výstavu "Armádní olympionici". 

"Český sport je zásadním způsobem podfinancován, a proto hledáme možnosti, jak jej financovat lépe. Sázky a výnosy z loterií, to je něco, co se sportu bezprostředně týká, protože na něm v podstatě vydělává. Tento krok je podle nás naprosto logický," říká místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval. 

Kejval připouští, že by tím státní kasa přišla o jistou část financí, argument, že sázkové kanceláře přímo vydělávají na sportu, však považuje za zásadní a poukazuje také na praxi v ostatních zemích Evropské unie. "Neměli bychom dělat výjimku," dodává místopředseda ČOV, který přitom počítá s tím, že by na peníze dosáhly i neolympijské sporty. ČOV však prý chce pouze plnit roli zprostředkovatele tak, aby stát nemusel rozdělovat peníze mezi celou řadu organizací.

Ty jsou pak podle Kejvala se zamýšlenou rolí ČOV jako přerozdělovatele peněz spokojeny. "Ve sportovním prostředí v tuto chvíli panuje shoda a pokud tyto prostředky získáme, dohodneme se na způsobu, jakým prostředky rozdělit. Výši těchto prostředků zatím jen odhadujeme, vycházíme z informací ministerstva financí a z toho, jakým způsobem se prostředky v letošním roce získávají. Těch pět procent, o kterých mluvíme, by bylo zhruba čtyři sta milionů korun," uvádí konkrétnější částku místopředseda výboru.

Sport by ale ani tak nebyl soběstačný a potřeboval by podporu státu, a to značnou. Náklady na sport se v České republice pohybují v řádu mnoha desítek miliard korun a většinu těchto nákladů si hradí sami sportovci. Podle Kejvala se tak dostává do situace, kdy je výsadou bohatých. "Příklad bychom si měli vzít třeba z Velké Británie nebo Německa, ale dobře funguje financování sportu i třeba v Polsku. Taky jsou ale státy jako my, kde z loterií nejdou žádné peníze – a to jsou Lotyšsko a Malta," říká Kejval, který by byl rád, aby byl zákon o sportu přijat během příštího roku. 

Český olympijský výbor se s ČSTV "na oplátku" zavázal k podpoře boje proti nelegálním internetovým sázkovým kancelářím. "Stát má v tomto ohledu podle nás velký dluh, protože nelegální sázkové kanceláře neodvádí daně a fungují po internetu – odhady mluví o tom, že tyhle nevybrané daně se pohybují v řádu stovek milionů korun. K těmto penězům bychom se chtěli hlásit, pokud na ně budeme mít nárok, a minimalizovat tak nelegální trh, což se už děje třeba v Itálii, Německu nebo Holandsku," uzavírá Kejval.

Už v Sydney 2000 získal dvě zlaté a jednu stříbrnou medaili. Do Londýna jel s tím, že bude rád za jakýkoli kov. Nakonec se stal nejúspěšnějším cyklistou paralympijské historie. "Nebudu zastírat, že kdyby to nevyšlo, vážně bych přemýšlel o konci kariéry. Už jsem měl pocit, že stárnu. Ale tohle mě nakoplo po psychické stránce, mám motivaci a fyzicky se cítím dobře. Zkusím vydržet do Ria," řekl.

Je nejúspěšnějším paralympijským sportovcem české historie, doma má 11 medailí, z toho šest zlatých. Je vzorem pro mnohé postižené sportovce, dává jim motivaci. "To je důvod, proč chci zůstat. Náš sport má i jiné poslání než získávat medaile. Když vyhrávám a jsem v pozornosti, můžu pomoci motivovat ostatní. Je to lepší než zpětně vyprávět, kde jsem všude byl a co jsem viděl," uvedl.

Nebude-li šance na medaili, kariéra skončí

Zanedlouho mu bude 38 let, toho se ale nebojí. "Za čtyři roky mi ještě nebude tak strašně moc. Začínal jsem se sportem později, budu ve věku, kdy se dá paralympiáda klidně ještě vyhrát," věřil. "Když budu cítit, že můžu bojovat o medaili, tak tam rád pojedu," uvedl. Plánovat ale nyní bude rok od roku. "A pokud uvidím, že nemám šanci bojovat o medaili, tak aktivní sport opustím. Nebudu chtít jezdit kolem 15. místa," řekl.

Může porovnávat, ale paralympiádu v Londýně považuje za nejsrdečnější hry s nejbáječnější atmosférou i úrovní. "To rozhodně. Už v minulosti jsem si říkal, že diváci jsou skvělí, ale v Londýně to bylo všechno úplně někde jinde," řekl.

Cestou budoucnosti je profesionalizace

"Obraz úspěšnosti našich medailistů je nastaven, protože jediný zlatý medailista Jiří Ježek je profesionál v naší výpravě," shrnul vedoucí paralympijské výpravy Roman Suda.

Paralympionici se shodli na jednom. Aby mohli držet krok se světem, potřebují všichni srovnatelné podmínky s olympioniky. "Nikdy se nechceme rovnat olympionikům, chceme přinášet podobné emoce. Cesta k nejlepším výsledkům je v podobné profesionalizaci, jako je to ve sportu zdravých, i když v paralympijském sportu primárně o medaile nejde," uvedl Ježek.

"Plány s pětibojem se nemění, chci ještě dál reprezentovat a snažit se vyhrávat," ujistil Svoboda. Těsně po skončení olympiády ví, že chce na další. A rád by to spojil i s tancem. "Do Ria na karneval chci. Doufám, že bude i během olympiády 2016," odpověděl na chatu.

Výhled na další roky se rýsuje. "Dlouhodobé cíle mám rád nalinkované, stejně jako tréninkový plán a termíny závodů. Ve všem ostatním žiju ze dne na den a docela mě to baví," přiznal úspěšný český olympionik.

Je jisté, že zlatá disciplína Davida Svobody v programu her 2016 ještě zůstane. V září 2013 však proběhne klíčové hlasování o tom, zda zůstane pětiboj olympijskou disciplínou i po roce 2020. O budoucnost svého sportu Svoboda strach nemá a zůstává optimistou. "Moderní pětiboj s největší pravděpodobností z programu her nezmizí. Ty hrátky kolem toho jsou spíš politické. Pětiboj s atraktivitou problém nemá," uvedl Svoboda.

V setrvání moderního pětiboje v programu her doufá i prezident Mezinárodní unie moderního pětiboje Klaus Schormann. S jeho názory však Svoboda souzněn není a otevřeně říká: "Nesouhlasím se způsobem jeho vedení mezinárodní federace. A upřímně řečeno, nemám ho rád ani jako člověka. Je to křivák."

Motivaci do dalších bojů sedmadvacetiletý Svoboda rozhodně neztrácí. "Zatím mám pořád ještě z čeho brát. Jsem zvědavý, kdy se dostanu na dno. Doufám, že až v důchodu," dodal.