ČTsport

ČTsport
pondělí 23. října 2017 Teodor

Zlatí čeští medailisté: Šupčík byl prvním hrdinou. V Paříži 1924

Velikost textu:

Ačkoliv se to viděno dnešní optikou tolik nezdá, sportovním gymnastům a gymnastkám vděčí český a československý sport za druhý největší počet zlatých úspěchů dosažených na olympijských hrách. Rozsáhlejší kolekcí prvních míst přispěli do této sbírky už jen atleti. O historicky první triumf pro naše barvy se v Paříži 1924 postaral právě gymnasta - Bedřich Šupčík ve šplhu.

přehrát video
Zlatí čeští medailisté: Bedřich Šupčík

"Táta nebyl moc vysoký. Ale měl hroznou sílu. Položil na zem vedle sebe dvě padesátikilové činky, stoupnul si a ohnul se pro ně. Vzal je a pomaloučku je zvedal nad hlavu. A pak je zase pomaloučku dával dolů, až je položil. Takhle se dostal ke gymnastice," vzpomíná Miroslav Šupčík, syn našeho prvního olympijského vítěze.

Bedřich Šupčík vyrůstal u své tety v Kvasicích u Kroměříže a tam si jeho síly a šikovnosti všimli sokolové a doporučili ho náčelnictvu Sokola Brno I. Protože se zde jako gymnasta dobře uvedl, získal na doporučení sokolů v jihomoravské metropoli byt i zaměstnání: začal pracovat jako domovník v sídle Bánské a hutní společnosti.

Systematická příprava v Tyršově domě

Po první světové válce změnili vedoucí představitelé Československé obce sokolské svůj dosud odmítavý postoj k olympijským soutěžím - revidovali původní tvrzení o tom, že "olympiáda je jen honbou za rekordy" - a výsledkem byla účast československých gymnastů na Hrách v Antverpách 1920. V Belgii skončil tým mimo medailové pozice, o to větší pozornost byla upřena na přípravu směrem k další olympiádě, kterou hostila Paříž.

Celých pět týdnů před odjezdem do Francie strávili gymnasté včetně Šupčíka v pražském Tyršově domě. Současnou terminologií by se řeklo, že zde absolvovali soustředění. Jenže s tím velkým rozdílem oproti dnešku, že si na tréninkový kemp i na následný start pod pěti kruhy museli vzít neplacené volno.

Na Šupčíkovo zlato navázal o čtyři roky později na Hrách v Amsterdamu Ladislav Vácha, jenž ovládl soutěž na bradlech. A na nejvyšší stupínek se v Berlíně 1936 postavil též Alois Hudec - zásluhou legendárního vystoupení na kruzích.

Památný den pro československý sport nastal 20. července 1924. V rámci gymnastického víceboje bylo na pořadu zápolení v poslední disciplíně - ve šplhu bez přírazu. A na laně o délce osmi metrů byl Šupčík mistrem nad mistry. Jak připomínají doboví svědci, jeho velká výhoda spočívala zejména v tom, že se rukama dotahoval až k pasu. Tuto přednost naplno využil i v Paříži, kde časem 7,2 sekundy porazil Francouze Séguina, jenž byl při konečném dohmatu o dvě desetiny pomalejší.

Labutí píseň šplhu

"Bedřich je úžasný silač, který všechno zmůže, všechno vytáhne, všechno vydrží," pěl ódu na zlatého hrdinu sokolský kronikář František Erben. Sám Šupčík se později opakovaně podivoval nad tím, proč je tolik slávy kvůli tak lehké věci jakou je šplh. "Vždyť já to trénoval už jako kluk, když jsem bosý lezl po stromech," dodal Šupčík.

Svůj úspěch v Paříži podtrhnul bronzovou medailí ve víceboji a o čtyři roky nato byl v Amsterdamu členem stříbrného družstva. Bohužel ve šplhu se už na LOH 1928 o cenné kovy nesoutěžilo. Naposledy se na tomto nářadí cvičilo na Hrách v Los Angeles v roce 1932.

přehrát video
Zlatí čeští medailisté: Alois Hudec
Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.