Koukal se chtěl loučit vítězně, z porážky s Japoncem byl zklamaný

Osminásobný mistr České republiky sehrál v Riu dva duely, zvítězit ovšem nedokázal ani v jednom z nich. Na základě dodatečné nominace měl už po losu velmi náročnou pozici, za své vystoupení se nicméně rozhodně stydět nemusí.

"V olympijském turnaji lehcí soupeři nejsou. Je tady nejlepších čtyřicet světových hráčů. Samozřejmě, dalo by se vybrat i trochu snazšího, ale i Japonec nebyl až tak nad moje síly, jak nakonec ukázal výsledek. Jsem zklamaný, protože jsem věřil, že s ním můžu sehrát daleko lepší partii," hodnotil své závěrečné vystoupení Koukal.

Třicetiletý badmintonista nevstoupil do utkání dobře, rozdílem třídy prohrál první set, ale od druhého dějství svého soupeře přehrával a vypadalo to, že by si přece jen mohl připsat první triumf pod pěti kruhy. Stylové loučení mu však Sasaki nedopřál. "Člověk až po zápase zjistí, v jakém momentu se utkání zlomilo. Na začátku třetí sady Japonec trochu zrychlil a já jsem nezareagoval tak, jak bych měl," pokračoval.

Během olympijského bilancování nezapomněl připomenout poctu, jež se mu dostalo během slavnostního zahájení Her v Londýně před čtyřmi lety, kdy působil jako vlajkonoš české výpravy. "Pořád jsem věřil, že přijde vítězství, na které jsem čekal hodně dlouho, a bude tím největším zážitkem. Tím, že nepřišlo, tak na pocit nést vlajku při ceremoniálu nikdy nezapomenu. Těch momentů však bylo spoustu a těžko říct, který byl tím nejsilnějším," prohlásil Koukal.

Badminton v České republice

Badminton u nás nepatří mezi příliš populární sporty. Hráčská základna není nikterak rozsáhlá, což Koukal potvrzuje. "Posledních dvanáct let jsme to táhli především s Kristýnou (Gavnholt, pozn. autora), byly tam nějaké úspěchy juniorských hráčů i některých dalších v seniorské kategorii, ale ne natolik významné, aby se dostali třeba na televizní obrazovky," uvedl český reprezentant.

Budoucnost "svého" sportu nicméně černě nevidí. "Věřím, že Milan Ludík, se kterým jsem do poslední chvíle bojoval o nominaci do Ria, a Adam Mendrek spolu zabojují o postup na příští olympijské hry. Neřekl bych, že jsme úplně ztracení. Zároveň bohužel nevidím příliš mnoho mladých nastupujících hráčů za námi a především nevidím systém, který by je vychovával," doplnil.

Koukal také poznamenal, že je badminton ve světovém měřítku na zcela jiné úrovni než v České republice. "U nás je to často práce jednotlivců, zapálených rodičů nebo trenérů, ale ve světě se jedná především o týmovou práci. Nadějní mladíci se připravují v národních centrech a tak dlouho mezi sebou trénují, až mezi nimi začne zářit talent, který poté může soupeřit s nejlepšími," zakončil Koukal.