ČTsport

ČTsport
středa 18. října 2017 Lukáš

Profil sportu: Šerm

Velikost textu:

Sporty, které nikdy nechyběly na olympijských hrách, lze spočítat na prstech jedné ruky. Spolu s atletikou, cyklistikou, gymnastikou a plaváním mezi ně patří i šerm. Po dvaceti letech v něm bude mít na olympiádě zastoupení i Česká republika. A to hned dvojnásobné - na olympiádu se totiž probojovali fleretista Alexander Choupenitch a kordista Jiří Beran.

Finále ženského kordu družstev
Finále ženského kordu družstev

Šerm patří mezi nejstarší sporty vůbec - do své nynější podoby se tato historická bojová disciplína začala vyvíjet již v průběhu 16.-18. století. Stejně jako už na druhé olympiádě v roce 1900 se bude bojovat třemi různými zbraněmi - fleretem, kordem a šavlí.

Mezi jednotlivými disciplínami jsou různé odlišnosti, ale i shodné prvky. Pro všechny platí, že se odehrávají na tzv. planši a vyhodnocování zásahů se provádí elektronicky. Veškeré duely mají časový limit devět minut.

Vítězí ten, kdo dosáhne patnácti zásahů, nebo jich má po skončení limitu více než protivník. Za nerozhodného stavu se nastavuje další minuta a rozhoduje jediný - de facto zlatý - úspěšný zásah. Ještě před prodloužením však rozhodčí losuje případného vítěze, pakliže by byl stav znovu vyrovnaný. Do finálového souboje se šermíři probojují vyřazovacím způsobem v pavouku podobně jako například v tenise.

přehrát video
Choupenitch: V Riu můžu dosáhnout velkých výsledků

Co od sebe liší fleret, kord a šavli?

Během 120 let se toho v olympijském šermu mění jen velmi málo. Tradičně ale například disciplíny, ve kterých se bojuje na týmové úrovni. O tom, která ze zbraní mezi muži a ženami přijde o týmovou soutěž, přitom rozhoduje princip rotace. Před čtyřmi lety chybělo týmové klání kordu mezi muži a šavle mezi ženami, v Riu se zase nedočkáme týmové šavle mužů a ženského fleretu.

Právě s fleretem se šerm v historii přetvořil do moderní sportovní disciplíny. Bodná zbraň o čtvercovém průřezu byla používána téměř výhradně jako tréninkový a sportovní aparát. Zásah se počítá pouze na trupu a na rozdíl od ostatních disciplín je planše kratší o čtyři metry.

U kordu, výhradně bodné zbraně s trojúhelníkovým průřezem, se zase zásah počítá na celém těle, což má své následky. Úspěšný kordista musí mít skvělou koncentraci, rychlost, přesnost zásahu a musí umět předpovídat pohyb svého protivníka.

Na rozdíl od kordu, nejtěžší ze tří šermířských zbraní, je šavle bodná i sečná. Oblastí zásahu je vše od pasu nahoru kromě týla a rukou. Zásah v šavli je nejspíš nejjednodušší ze všech tří zbraní, a tak je dost možná divácky nejzajímavější - je totiž rychlý a oba protivníci hodně útočí. Pravidla jsou však složitější a techniky se velmi různí.

Alexander Choupenitch
Alexander Choupenitch

Zabojují Češi o medaile?

Ve fleretu i v kordu bude mít zastoupení i česká olympijská výprava. Po dlouhých dvaceti letech budou o medaile bojovat i čeští šermíři - konkrétně fleretista Alexander Choupenitch a kordista Jiří Beran. Lepší výchozí pozici má Choupenitch, který si zajistil přímou účast v prvním kole olympijského pavouka, naopak Beran se bude muset probojovat přes kvalifikační souboj.

Zvláště teprve jednadvacetiletý Choupenitch by v budoucnu mohl patřit mezi české medailové naděje, překvapit by však mohl už i v Riu. Výsledky tomu nasvědčují - rodák z Brna má za sebou dvě druhá místa z Grand Prix, skončil i pátý na mistrovství Evropy a sedmý na mistrovství světa.

Získat cenný kov se českým šermířům nepodařilo od roku 1908. Z tehdejší olympiády v Londýně přitom Vilém Goppold z Lobsdorfu vybojoval pro Čechy vůbec první medaile v dějinách. V šavli se nejdříve postaral o individuální bronz, a třetí místo obsadil i s českým výběrem v týmové soutěži.

Turnaje v šermu probíhají

Od soboty 6. do neděle 14. srpna

Stadion

Carioca Arena 3

Soutěže

10 - 6 individuálních soutěží mužů i žen ve fleretu, kordu a šavli. 2 týmové soutěže mužů ve fleretu a kordu a 2 týmové soutěže žen v kordu a šavli.

Počet účastníků

213 - vyřazovací způsob v individuální i týmové soutěži

Česká účast

Alexander Choupenitch - individuální soutěž ve fleretu
Jiří Beran - individuální soutěž v kordu

Francie chce napravit debakl z Londýna, zabojují i úspěšní Rusové

Sportovní šerm se historicky vyvinul v románských zemích - a Itálie s Francií jsou i dnes nejúspěšnějšími zeměmi na olympiádě. Ostatně největší legendou šermu je Ital Edoardo Mangiarotti, který mezi lety 1936 a 1960 vyhrál 13 medailí.

A i letošních Her se účastní dvaačtyřicetiletá legenda fleretu Valentina Vezzaliová přezdívaná Kobra. Poslankyně italského parlamentu má na svém kontě už šest olympijských medailí. Její největší šance na cenný kov v Riu ale padla kvůli absenci týmové soutěže fleretu, Italky přitom v této disciplíně tradičně kralují.

Francouzi zase budou v Riu napravovat totální blamáž z Londýna, kdy poprvé od roku 1960 s výjimkou bojkotovaných Her v Moskvě nezískali ani jeden cenný kov. A nezdá se, že by se situace pro Francouze měla výrazně lepšit - z posledních tří světových šampionátů vybojovali jen dvě zlaté medaile z 36 možných. O moc lépe na tom není ani Maďarsko, historicky třetí nejúspěšnější šermířský národ na olympiádě.

Naopak potvrzovat bezprecedentní úspěch z Londýna budou korejští šermíři a šermířky, kteří v roce 2012 vybojovali hned šest medailí. Velký zásah do šermířské soutěže mohlo představovat vyloučení Ruska z olympijských her - Rusové na loňském domácím mistrovství světa vybojovali hned devět medailí. Nakonec ale ruští šermíři v Riu chybět nebudou.

Olympijské souboje se budou konat v jedné ze třech sousedících hal Carioca Arena. Šermíři i šermířky se o Cariocu Arena 3 podělí s taekwondem a před desetitisícovým hledištěm zde budou zápolit o deset sad medailí. Dějiště bude po olympiádě přetvořeno do sportovní střední školy na rozdíl od sesterských budov, z nichž by se mělo stát národní olympijské centrum.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.