Úskalí týmového rádia. Počínání na sestupu ze Stelvia rozděluje peloton

Primárním otazníkem je chování Naira Quintany ve sjezdu ze Stelvia. V teplotách okolo nuly stupňů Celsia byl dlouhý sestup enormně náročný, ba až brutální. Organizátorská skupina RCS tak rozhodla o neutralizaci sjezdu – anebo nerozhodla? Právě o tom panují diskuse. Ředitel stáje Lotto-Belisol celou neutralizaci popřel s tím, že o ní nic od organizátorů nepadlo. Proti tomu stojí přesně opačné prohlášení ředitele Tinkoff-Saxo Bjarna Riise. "Bylo to jasně řečeno na týmovém rádiu a každý to slyšel. Jezdci jsou naštvaní, protože se jim řeklo odpočiňte si, a mezitím ostatní zaútočili," uvedl Riis, který měl v závodě nakonec sedmého Rafala Majku.

A proti tomu Nairo Quintana, který právě v tomto sjezdu nabral spolu s Pierrem Rolandem a Ryderem Hesjedalem důležitý náskok: "Nebyl to vůbec žádný atak, ani jsem vlastně neslyšel nic o tom, že bychom měli zpomalit – ani od organizátorů ani z rádia. Na Stelvio jsme stoupali společně, ve sjezdu pak jela Rollandova stáj Europcar naplno a já jsem je následoval.

• "Nikdy nepadlo slovo o neutralizaci sjezdu. Tři nebo čtyři kilometry před vrcholem Stelvia dostali jezdci zprávu, která je upozornila na nebezpečí ve sjezdu. Řekli jsme, že tam bude motocykl s červenou vlajkou, který povede peloton – ale nikdo neřekl slovo o žádné neutralizaci," rázně oponuje Riisovým slovům ředitel závodu Mauro Vegni.

Na internetu se pak objevil i záznam onoho rádiového sdělení, kde se jezdcům oznamuje vyvěšení červené vlajky – "aby se předešlo možným atakům ve sjezdu a nebezpečí pádů bylo minimalizováno." Nikde ale žádné slovo o neutralizaci. Existuje fotografie Quintany za jedním z motocyklů, za nímž plápolá právě červená vlajka, právě ty však obvykle signalizují, že jsou podmínky na trati nebezpečné a cyklisté si mají dávat pozor – žádné slovo o "nepředjíždění" tu nepadne. Celou situaci pak ale ještě komplikuje tweet, který se objevil na oficiálním profilu závodu – a jenž byl posléze smazán. V něm se jasně mluví o neutralizaci sestupu a organizátoři se k němu ještě nevyjádřili.

• "Jaká neutralizace? Sjel jsem dolů tak rychle, jak to jen šlo," lakonicky říká Domenico Pozzovivo ze stáje Ag2r.

Zkrátka kolik očí, tolik pohledů. Ukřivděnosti se dá rozumět, už vlastně vzhledem k extrémnosti etapy, u níž se velice dobře (a mělo by se) dá bavit o vlastní regulérnosti a rozumnosti samotného závodění. Cyklisté nemají kombinézy, aby se jim jelo komfortně za mrazu a v nadmořské výšce dvou a půl kilometru. Nutno nicméně říci, že nehledě na události ze sjezdu vyhrál ten nejsilnější.

Vše tak spíše než nějaký komplot Quintany a vedení závodu ukazuje na prosté nedorozumění. Týmové rádio hlásilo červené vlajky a co největší opatrnost na trati (logicky, copak také mohli říkat něco jiného?), což si někteří vyložili jako zákaz útočení. 

• "Nebyla to vůbec žádná legrace, spíš to bylo nezodpovědné. Viděl jsem jezdce v slzách, někteří trpěli podchlazením. Ne, nebyla to žádná sranda. Ta etapa se nikdy neměla jet, je špatné, že se tomu týmy nepostaví," říká sportovní ředitel stáje Belkin Frans Maassen.