ČTsport

ČTsport
sobota 23. září 2017 Berta

Šéfka RUSADA bere zpátečku: Má slova o podvádění jsou vytržena z kontextu

Velikost textu:
aktualizováno 28. 12. 2016 18:56

New York – Rusko poprvé přiznalo, že v zemi existoval systematický dopingový program. V rozhovoru pro The New York Times to uvedla výkonná ředitelka národní antidopingové agentury RUSADA Anna Anceliovičová. Později prohlásila, že její slova byla vytržena z kontextu. Zároveň odmítla spoluúčast nejvyšších státních orgánů. Rusové se proti článku ohradili. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že než na něj bude reagovat, musí šetřením ověřit jeho věrohodnost.

Lahvičky se vzorky pro testování na doping
Lahvičky se vzorky pro testování na doping

Podle Anceliovičové zaměstnanci agentury, které ona vládne teprve od loňského roku, systematicky a dlouhodobě po několik let vyměňovali vzorky moči odebrané sportovcům pro analýzu dopingové nezávadnosti. Stejně tak dodávali svým reprezentantům prostředky na zvýšení výkonnosti.

Taková obvinění kolovala už řadu měsíců, ruští činovníci je však vehementně popírali, přestože někdejší šéf moskevské antidopingové laboratoře Grigorij Rodčenkov o těchto praktikách promluvil v The New York Times už loni v květnu.

"Bylo to spiknutí více organizací," uvedla Anceliovičová, již renomovaný americký deník zpovídal několik dní. Odmítla ale nařčení, že by za programem stál ruský prezident Vladimir Putin či kdokoli z vysokých vládních představitelů.

"To, o čem jsem hovořila, je pořád jenom jedna strana problému. Do té doby, než se k tomu (podezření) vyjádří sami sportovci a mezinárodní federace vynesou verdikty, v podstatě nemá smysl o této situaci vůbec hovořit," citoval později Anceliovičovou server sports.ru. Newyorský list však trvá na tom, že všechny citace v rozhovoru jsou přesné.

Anceliovičová, která ve vyšetřování skandálu nefiguruje, byla podle svých slov v šoku, když se o všem dozvěděla. Vitalij Smirnov, přední ruský sportovní funkcionář, jehož letos Putin v jeho 81 letech pověřil tím, aby zreformoval národní antidopingový systém, uvedl: "Z mého pohledu bývalého ministra sportu a prezidenta našeho olympijského výboru jsme udělali spoustu chyb."

Putin dlouho kategoricky jakoukoliv státní spoluúčast odmítá. "Státem řízený dopingový systém v Rusku nikdy nebyl. Jednoduše to není možné. Uděláme vše pro to, abychom prokázali, že taková podpora dopingu nikdy neexistovala," prohlásil na tiskové konferenci.

Z výpovědi Anceliovičové nicméně vyplývá, že do systému byla zapojena Federální služba bezpečnosti (FSB), hlavní nástupce sovětské tajné policie KGB. Její příslušníci měli na starost výměnu vzorků v dopingové laboratoři společně s jejím ředitelem, a to i během domácí zimní olympiády v Soči 2014. Ministerstvo sportu pak po dlouhé roky zajišťovalo čisté vzorky předních sportovců, kteří užívali zakázané prostředky.

Přiznání je podle pozorovatelů motivováno snahou očistit ruský sport a co nejdřív jeho zástupce vrátit do všech mezinárodních soutěží. Nejčerstvěji jsou zákazem startu postiženi běžci na lyžích a olympijští medailisté Alexandr Legkov a Maxim Vylegžanin, kteří mají kvůli podezření z porušení pravidel o dopingu pozastavenou činnost od mezinárodní federace FIS. Nezúčastní se kvůli tomu nadcházející Tour de Ski, stejně jako jejich kolegové Jevgenij Bělov a Alexej Petuchov.

Ruský sport ztratil svůj kredit během několika měsíců po dvou zprávách Mezinárodní antidopingové agentury WADA. Světová atletická asociace IAAF už loni v listopadu zakázala ruským sportovcům start na všech svých akcích. Vrcholné světové federace v ostatních sportech řešily po zveřejnění první zprávy WADA před letní olympiádou v Riu de Janeiro případy ruských sportovců jednotlivě a Rusko vyslalo do Brazílie omezený tým. Původně mu hrozil plošný trest pro celou výpravu.

přehrát video
Šéfka RUSADA přiznala systematický doping, Kreml hodlá slova prošetřit

Druhá zpráva, kterou zveřejnil nezávislý vyšetřovatel WADA Richard McLaren před pár dny, uvádí, že z programu profitovalo víc než 1000 sportovců ve 30 sportech. Rusové si tak pomohli k medailím přinejmenším na domácí zimní olympiádě v Soči 2014, na letních hrách v Londýně o dva roky dříve nebo na světovém šampionátu atletů v Moskvě 2013.

McLarena potěšilo, že už Rusové poznatky z jeho 1166 zveřejněných dokumentů nepopírají, zpochybnil však jejich pohnutky, které je k přiznání vedly. Je toho názoru, že tak učinili proto, aby zastavili další a detailnější vyšetřování.

Smirnov: Rusové měli smůlu

V dějinách sportu nejde o první tak masivní dopingový podvod. V 80. letech existoval podobný program v tehdejší Německé demokratické republice, podezření o síti ilegální podpory provázejí v posledních dekádách Čínu.

Rusové měli podle Smirnova prostě jen smůlu. Jejich kyberšpionáž nedávno přišla s odhalením, že sportovci západních států mají speciální lékařské povolení užívat zakázané látky z legitimních terapeutických důvodů. "My jsme nikdy takovou možnost jako ostatní země neměli," řekl.

Právník Ruského olympijského výboru Viktor Berezov jeho slova podpořil. "Pro WADA je jediné štěstí, že měla Rodčenkova (šéfa antidopingové laboratoře při hrách v Soči). Možná se totéž dělo v Číně, Londýně, všude. Protože ten systém je prohnilý," řekl.

Mezinárodní olympijský výbor na poslední vývoj kauzy zareagoval nařízením prozkoumat zpětně všechny vzorky ruských sportovců až do zimních her ve Vancouveru 2010.

Chronologie aféry ohledně systematického dopingu v ruském sportu:

3. listopadu 2014 - Německá televize ARD obvinila ve svém dokumentu Rusko ze systematického dopingu, korupce a vydírání. Autoři upozornili i na následné zakrývání pozitivních testů a neochotu jejich vyšetřování ze strany funkcionářů.

Prosinec 2014 - V souvislosti s obviněním z dopingu odstoupil šéf Ruské atletické federace Valentin Balachničev z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF. Funkcí v IAAF se vzdali i šéf lékařského a antidopingového oddělení atletické federace Gabriel Dollé a marketingový poradce Papa Massata Diack, syn tehdejšího šéfa federace Laminea Diacka. Do čela tříčlenné komise, která se měla zabývat dopingem v Rusku, byl jmenován bývalý šéf Světové antidopingové agentury WADA Richard Pound. WADA si v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.

Únor 2015 - Předseda Ruské atletické federace Valentin Balachničev kvůli sérii dopingových skandálů po téměř čtvrt století ve funkci rezignoval.

Listopad 2015 - Francouzské úřady zahájily vyšetřování bývalého šéfa IAAF Laminea Diacka v souvislosti s korupcí a praním špinavých peněz. WADA odebrala kvůli podezření ze systematického dopingu ruských atletů akreditaci moskevské laboratoři. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) pozastavil čestné členství bývalému šéfovi IAAF Diackovi a vyzval federaci, aby začala disciplinární řízení s ruskými atlety obviněnými z dopingu.

13. listopadu 2015 - IAAF na návrh WADA pozastavila členství ruskému svazu, což znamenalo zákaz startu v mezinárodních soutěžích. O několik dnů později ustavila IAAF nezávislý inspekční tým, který má dohlížet na reformy v ruské atletice. WADA následně suspendovala ruskou antidopingovou agenturu RUSADA, jejíž fungování označila za nevyhovující.

Červen 2016 - WADA zveřejnila, že za půl roku byli ruští sportovci ve více než 50 případech přistiženi při dopingu, ještě víc se jich kontrolám vyhnulo. S tím jim měla pomáhat i ruská tajná služba a další státní složky.

21. června 2016 - MOV uvedl, že respektuje rozhodnutí IAAF o potrestání ruských atletů. 25. června 2016 - Ruští atleti se proti rozhodnutí IAAF hromadně odvolali k mezinárodní arbitráži CAS.

21. července 2016 - CAS zamítl odvolání ruských atletů proti trestu od IAAF.

24. července 2016 - MOV nevyloučil Rusko z OH v Riu de Janeiro. Rozhodnutí o účasti sportovců na olympiádě ponechal na federacích jednotlivých sportů. Rusové nesměli nominovat žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping. Z původní ruské nominace vypadlo kvůli dopingovému skandálu celkem 116 olympioniků, někteří však později uspěli s odvoláním k CAS.

7. srpna 2016 - Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) vyloučil kvůli státem organizovanému dopingu celou ruskou výpravu z paralympijských her v Riu de Janeiro.

24. října 2016 - Náměstek ministra sportu Jurij Nagornych, jedna z hlavních postav obřího dopingového skandálu, byl propuštěn. Již dříve ve funkci ministra sportu skončil Vitalij Mutko, avšak ten byl povýšen do funkce místopředsedy vlády pro sport, turistiku a výchovu mládeže.

3. listopadu 2016 - Ruský parlament schválil zákon, který zavádí nové tresty za doping včetně vězení pro trenéry a sportovní funkcionáře navádějící sportovce k užívání zakázaných preparátů. Zavedení moderního antidopingového systému později schválil i ruský prezident Vladimir Putin, který nicméně dopingový skandál odmítl s tím, že jej považuje za součást protiruské kampaně.

7. prosince 2016 - MOV prodloužil předběžná opatření vůči Rusku.

9. prosince 2016 - WADA zveřejnila druhou část zprávy o dopingových praktikách v Rusku. Vyplývá z ní, že mezi roky 2011 a 2015 profitovalo ze systematického dopingu více než tisíc ruských sportovců. MOV v reakci na to oznámil, že nechá znovu otestovat všechny ruské vzorky z OH v Londýně i v Soči. Zpětné testování vzorků zatím vedlo k diskvalifikaci 27 ruských sportovců z Her v Pekingu 2008 a Londýně 2012.

13. prosince 2016 - Kvůli rozsáhlému dopingovému skandálu v ruském sportu přišlo Soči o pořadatelství únorového mistrovství světa v jízdě na bobech a skeletonu. Později potkal stejný osud i Světový pohár a juniorský světový šampionát v biatlonu, SP v rychlobruslení i finále SP v běhu na lyžích.

23. prosince 2016 - MOV zahájil disciplinární řízení s 28 ruskými sportovci, kteří jsou podezřelí z manipulace se vzorky na OH v Soči.

28. prosince 2016 - Rusko poprvé přiznalo, že v zemi existoval systematický dopingový program. Uvedla to ředitelka národní antidopingové agentury Anna Anceliovičová.

Zdroj: ČT sport, ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.