ČTsport

ČTsport
úterý 12. prosince 2017 Simona

BLOG: Sport a politika. ČOV balancuje na hraně neutrality

Velikost textu:

Vedení Českého olympijského výboru se před druhým kolem senátních voleb odhodlalo k překvapivému kroku – podpořilo bývalého hokejistu Jiřího Šlégra, který jakožto nestraník kandidoval za ČSSD v obvodě Most. Nakolik se ale pozitivní příspěvek a vyjádření sympatií jednomu kandidátovi shoduje s představou o politické neutralitě olympijského hnutí?

Jiří Kejval
Jiří Kejval

Výkonný výbor ČOV schválil podporu v senátních volbách dokonce dvěma osobnostem – kromě Šlégra to byl ještě účastník OH v Soulu 1988, bývalý cyklista Jozef Regec. Nutno dodat, že ani jeden úspěšný nebyl a post v horní komoře nezískal. „Společně s Jirkou Šlégrem jsme několikrát bojovali za český sport a za jeho podporu ve státní správě. Už v minulosti sportovcům hodně pomohl a jsem přesvědčen, že v této práci bude pokračovat. Proto ho já osobně i vedení Českého olympijského výboru podporujeme ve 2. kole voleb do Senátu,“ uvedl předseda ČOV Jiří Kejval. Výkonný výbor, který podporu schválil, má nyní 23 členů delegovaných z nejdůležitějších sportovních svazů.

Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach několikrát ve svých promluvách zdůraznil: „Sport musí být politicky neutrální, ale sport nemůže být apolitický.“ Takové stanovisko koresponduje i s jedním z bodů etického kodexu MOV, ve kterém se zdůrazňuje, že respekt pro univerzální etické principy je základem olympismu, což mimo jiné zahrnuje i respekt principu univerzality a politické neutrality olympijského hnutí.

Co to může znamenat? Bach ve svém textu Jednota v různosti – Respekt, odpovědnost, spolehlivost připomíná, že sportovní organizace musejí vždy zvažovat politické důsledky svého jednání: „V tomto směru musí sport udržovat a chránit svou svobodu vůči politické sféře a zároveň má sport svobodu v přijímání sebeurčujících a autonomních rozhodnutí.“

Jiří Šlégr
Jiří Šlégr

Z tohoto úhlu pohledu je možné rozhodnutí ČOV vnímat jako čin s čitelnými politickými důsledky. Cíl je vyřčen a je samozřejmě ze strany ČOV logický – boj za podporu sportu ve státní správě. Otázkou ale zůstává, co takový krok může udělat s absolutní nezávislostí a autonomií olympijského výboru. V současné chvíli se lze jen dohadovat, protože reálné dopady by byly patrné až s odstupem času. Řečnické otázky se ale nabízí: Nemůže si ČOV podporou konkrétního kandidáta vytvořit politickou skupinu nepřátel? Nemůže taková akce vyvolat následnou politickou závaznost, přes kterou lze dosáhnout dalších cílů?

"Český olympijský výbor nepodporuje žádnou politickou stranu, jeho podporu ale mají sportovci, kteří zasvětili život olympijským myšlenkám a kteří ve veřejné funkci chtějí bojovat za zájmy českého sportu. Právě v senátních volbách je osobnost kandidáta důležitější než jeho stranická příslušnost," uvedl Kejval ke Šlégrově podpoře.

K tomuto bodu nutno podotknout, že i osminásobný vítěz Velké pardubické Josef Váňa mířil do Senátu především s tématem mládežnického sportu, ale jeho osobnost výkonný výbor ČOV nijak neakcentoval. Navíc senátoři rozhodují o věcech, které jednoznačně mají politické dopady a citlivost tématu umocňuje i fakt, že právě přes státní správu putuje do ČOV část finančních prostředků.

Právo na politickou autonomii a sebeurčení olympismu je klíčové. Aktivní vystoupení na podporu jednoho kandidáta (jakkoliv nestranně a třeba i s nejlepšími úmysly se k němu ČOV staví) totiž může v budoucnu vložit munici do rukou těm, kteří úmyslně tuto autonomii budou chtít narušit. A to je na nevinně se tvářící podpoře to největší nebezpečí.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.