ČTsport

ČTsport
středa 18. října 2017 Lukáš

1914: Nepřátele v zákopech spojily Vánoce, koledy a fotbal

Velikost textu:

Spontánně, bez rozkazu shora zavládl o Vánocích roku 1914 na západní frontě první světové války klid zbraní. Někde na den, jinde na celý týden vyšli vojáci ze zákopů a společně slavili vánoční svátky. Událost vešla do dějin jako Vánoční příměří. V příštích letech už se nic podobného neopakovalo, vojáci prý již chovali ke svým protivníkům příliš velký odpor.

Svět si rekonstrukcí připomněl stoleté výročí slavného vánočního fotbalového klání
Svět si rekonstrukcí připomněl stoleté výročí slavného vánočního fotbalového klání

Vánoční příměří začalo nenápadně - zpěvem koled na Štědrý večer. Nejprve se ozvaly z německého zákopu a po chvíli začali notovat i Britové. Chvíli zpívali společně a pak první odvážlivci vystrčili hlavy ze zákopů. Na jedné i na druhé straně nejstatečnější vojáci opustili bezpečí zákopu a vydali se na území nikoho v oblasti u belgického Ypry.  

"Podali si ruce a domluvili se, že po sobě nebudou střílet. Na některých úsecích to trvalo jen na ten Štědrý večer a někde se to protáhlo až do Nového roku," vypráví historik Petr Bjaček.

Přesně před sto lety si vojáci znepřátelených velmocí vyměnili doutníky a cigarety, jinde předali protivníkům vánoční stromeček i s dárky nebo je zase vyzvali k boji. Tentokrát ovšem sportovnímu. Někdo přinesl míč a nepřátelé se na chvíli nesnažili protivníka skolit, ale obejít s balonem u nohy a střílelo se pouze na branky.

Na studené a promrzlé zemi se v bagančatech nehrálo zrovna nejsnáze. Dva týmy a dvě branky bylo ale vše, co ještě před pár hodinami nepřátelé na život a na smrt potřebovali. Dokonce ani rozhodčího nebylo třeba. "Hráli jsme ten stejný sport, měli rádi stejné pivo, stáli jsme na stejné zemi. Pod uniformami jsme byli všichni stejní. Vážně, těžko byste věřili, že jsme ve válce," vzpomínali prý účastníci výjimečného momentu.

Fotbalové utkání mezi dvěma znepřátelenými stranami se stalo za sto let symbolem Vánočního příměří, najdou se ale i tací, kteří zpochybňují jeho výjimečnost. Někteří historici se domnívají, že fotbalové střetnutí mezi zákopy je zpětně romantizováno, přeceňováno a vykreslováno v přehnaných rozměrech, jiní dokonce zpochybňují, že k němu vůbec došlo.

"Fotbal byl tehdy velmi populární jak v Německu, tak v Anglii a za bojovými liniemi ho často hráli vojáci obou stran ve chvílích odpočinku. Hlavní činností vojáků během Vánočního příměří bylo ale pohřbívání padlých, kteří leželi v bitevním poli v zemi nikoho, čilá konverzace a vyměňování dárků," říká k legendárnímu fotbalovému klání Shirley Seatonová, spoluautorka knihy Vánoční příměří.

Do neoficiálního příměří v průběhu Vánoc se podle odhadů zapojilo na sto tisíc Britů a Němců, a po Svátcích tak najednou vyvstal nový problém - pro ty, kteří příměří zažili, bylo těžké znovu začít střílet do přátel. Proto velitelé přemisťovali vojáky k jiným jednotkám, aby zase mohli pálit do anonymního nepřátelského davu.

Češi Vánoční příměří na vlastní kůži nezažili

Ve většině zákopů světové války si však vojáci neužili ani krátkého Vánočního příměří. "Na východní frontě něco takového bylo nemožné, protože katolické a pravoslavné Vánoce jsou od sebe čtrnáct dní. Tam naopak docházelo k takovým schválnostem, že Rusové přispěli na Štědrý den dělostřeleckým přepadem, aby jim pokazili oslavu Vánoc," dokládá Bjaček.

A vánoční bratření nezažili ani českoslovenští vojáci, šťastnější z nich se dočkali alespoň několikahodinového klidu zbraní. "Štědrý den šedivý, parta si chtěla nastrojit vánoční stromeček, ale nechali jsme toho. Raději si nedělat iluze. Večer plynul mlčky, každý myslel na to, co se děje doma," napsal si 24. prosince na karpatské frontě do notesu Richard Pavlík. 

Zdroj: CNN, ČT sport, ČTK, UEFA.tv

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.