ČTsport

ČTsport
pátek 21. července 2017 Vítězslav

Sokol - touha po zdraví těla, ducha i národa stále přetrvává

Velikost textu:

Praha - Z podnětu Miroslava Tyrše, Jindřicha Fügnera a dalších osobností byla 16. února 1862 založena první tělovýchovná organizace v tehdejší habsburské monarchii, Tělocvičná jednota pražská. Známé jméno Sokol, jehož autorství je připisováno pedagogu Emanueli Tonnerovi, bylo přijato až na valné hromadě o dva roky později. Sokolské hnutí se podílelo na všeobecném rozvoji tělovýchovy, působilo ale také povzbudivě na národní hnutí. Ve své historii byla organizace třikrát zakázána, naposledy činnost obnovila v roce 1990.

Všesokolský slet
Všesokolský slet
Otevřít galerii
  • Všesokolský slet zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3085/308468.jpg?1322921523
  • Sokolský slet v roce 2006 autor: Filip Singer, zdroj: ISIFA http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3298/329731.jpg?1329328682
  • Miroslav Tyrš na portrétu Jana Vilímka zdroj: Wikipedia http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3298/329738.jpg?1329328972
  • Sokol zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3295/329452.jpg?1329296433

Tykání a oslovování "bratře" pochází od Fügnera, který svými financemi sponzoroval výstavbu první tělocvičny. Tyrš, jenž se stal prvním náčelníkem obce, byl zase autorem ústředního hesla Sokola "Tužme se". Oba muži, kteří trochu paradoxně pocházeli z německojazyčného prostředí, sdíleli podobné názory na občanské svobody, sociální a národnostní otázky. Největší podporu našli Tyrš s Fügnerem u publicistů a politiků soustředěných kolem Národních listů. Sokoly byli mimo jiné také politici a vydavatelé těchto novin bratři Julius a Eduard Grégrové.

První sokolský prapor namaloval Josef Mánes a při jeho rozvinutí 1. června 1862 se stala matkou praporu Karolina Světlá. První všesokolský slet se pod heslem "Ve zdravém těle zdravý duch" uskutečnil 18. června 1882 na Střeleckém ostrově v Praze.

Tyršovy sokolské zásady:

Síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů.

Za 1. světové války měli sokolové velký podíl na vzniku československých legií a ve dnech převratu v říjnu 1918 udržovali pořádek ve městech. Často byli nazýváni naším národním vojskem. Starosta Josef Eugen Scheiner a náčelník Jindřich Vaníček se stali na počátku samostatného státu organizátory nové československé armády.

Sokolský slet v roce 1920
Sokolský slet v roce 1920

Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. Sokol se rozšířil i do menších obcí. Sokol se stal celonárodní organizací. Každý 15. občan byl jeho členem a celkový počet členů se blížil k milionu.

Sokolští závodníci vybojovali na meziválečných olympiádách několik medailí. Gymnasta Bedřich Šupčík získal pro Československo na hrách v Paříži v roce 1924 vůbec první zlatou medaili, Alois Hudec předvedl v Berlíně v roce 1936 nezapomenutelné cvičení na kruzích.

Sokol natřikráte zrušený stále žije

Sokol byl trnem v oku všech režimů, které brojily proti svobodě. Poprvé byl Sokol zakázán za první světové války v roce 1915, podruhé jej rozprášili nacisté v roce 1941. Přibližně 12 000 členů bylo uvězněno, z toho 3 300 v nacistických koncentračních táborech zahynulo.

Sokolský slet 1948
Sokolský slet 1948

Sokol po roce 1945 zažil krátké období rozmachu. Počet jeho členů překročil hranici jednoho milionu a jednot bylo přes 3 400. Poválečné nadšení bylo obrovské a při XI. sletu na Strahově vystoupilo přes půl milionu cvičenců. Tento slet se však uskutečnil již po únorovém převratu a stal se jednou z největších demonstrací proti nastupujícímu režimu. Proto na podzim komunisté proti němu krutě zakročili, a jejich akční výbory vyloučili ze Sokola přes 11 000 členů a organizace byla nuceně začleněna do jednotné tělovýchovy.

Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl opět obnoven. Sokol musel v obnovených demokratických podmínkách bojovat o navrácení svého majetku a potýkal se s generačními problémy. V současnosti sdružuje Česká obec sokolská zhruba 1 100 jednot a 190 000 členů.

Zatím naposledy se konal sokolský slet v roce 2006
Zatím naposledy se konal sokolský slet v roce 2006

Přehled sokolských sletů

I. slet 1882

Konal se 18. června na Střeleckém ostrově v Praze. Pod Tyršovým vedením zde cvičilo 700 mužů.

II. slet 1891

Uskutečnil se v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Sešlo se přes 2 400 cvičenců.

III. slet 1895

Proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Cvičilo zde 5 000 sokolů.

IV. slet 1901

Vedle mužů a dorostenců vystoupilo též 876 žen s kužely.  

V. slet 1907

Byl to první "velký" slet a trval čtyři týdny. Průvodu se zúčastnilo přes 12 tisíc členů a sokolská jízda.

VI. slet 1912

Cvičilo a závodilo už přes 30 000 sokolů.

VII. slet 1920

Konal se jako poslední na letenské pláni. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků. Představila se i československá armáda.

VIII. slet 1926

Poprvé se sokolové sešli na Strahově. Přijelo 140 tisíc cvičenců, které zhlédlo na 800 tisíc diváků. V novém sídle, Tyršově domě, otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu.

IX. slet 1932

Cvičenců přijelo 190 tisíc, počet diváků poprvé přesáhl milion. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.

X. slet 1938

Stal se velkou manifestací proti nacistické hrozbě. Prostná "Přísaha republice" cvičilo 30 000 mužů a žen a stal první "velkou choreografií".

XI. slet 1948

Podobně jako předválečný slet, byl i tento manifestací proti totalitnímu režimu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti komunistické straně a prezidentu Klementu Gottwaldovi.

XII. slet 1994

Po 46 letech se sokolové opět sešli na Strahově. Vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1 800 ze zahraničí.

XIII. slet 2000

Slet byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akci Praha - evropské město kultury 2000.

XIV. slet 2006

Zatím poslední slet se konal na Strahově. Ve dvou programech představilo 20 000 cvičenců 16 hromadných skladeb.

Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.