Muhammad Ali, největší z boxerů
Louisvile/Praha - "Létám jako motýl a bodám jako včela" - tímto dnes již proslulým výrokem popisoval americký boxer Muhammad Ali svůj originální styl, díky němuž dosáhl v ringu řady velkých triumfů. Olympijský vítěz z roku 1960, kdy zvítězil ještě pod svým původním jménem Cassius Clay, zůstává jediným boxerem, který třikrát získal titul profesionálního mistra světa v těžké váze. Jeden z nejslavnějších, ale i nejkontroverznějších sportovců všech dob se narodil 17. ledna 1942.
"Viděli jste někdy boxera, který by byl tak chytrý jako já? Já jsem doktor filozofie boxu. Já dělám z boxu zážitek, já z něj dělám celosvětovou záležitost. Jsem ten nejlepší, nejsilnější a nejchytřejší boxer, který kdy vstoupil do ringu," prohlašoval sebevědomě Ali, jenž si vysloužil přezdívku Největší a kromě tvrdých ran ničil své soupeře i psychicky.
Z 61 zápasů mezi profesionály jich vyhrál 56. Amatérský ring opustil po triumfu na OH 1960 v Římě s bilancí 100 vítězství a pěti proher. Zatímco v ringu udivoval výjimečnou rychlostí a skvělým postřehem, veřejnost často šokoval svou nevyzpytatelností. Krátce po zisku prvního mistrovského pásu v roce 1964 přešel na muslimskou víru a změnil si jméno z Cassius Clay na Muhammad Ali. O tři roky později zase odmítl nastoupit do armády a jít bojovat do války ve Vietnamu, neboť jako muslim odmítal účast v každé válce, která se nevede v Alláhově jméně.
Z obdivovaného sportovce se rázem stal "zbabělý černoch", byl mu odebrán titul a hrozilo mu pětileté vězení. Tam nakonec především díky svým právníkům neskončil, ale přišel o boxerskou licenci. K boxu se vrátil až v roce 1970, kdy Nejvyšší soud USA rozsudek zrušil. Mezitím Ali objížděl Spojené státy, vysvětloval své důvody nejet do Vietnamu a kázal o hrdosti černých. Stačil nazpívat i několik gramofonových desek.
V březnu 1971 utrpěl Ali svou první porážku po 31 výhrách, v "bitvě století" podlehl úřadujícímu šampionovi Joeu Frazierovi. V říjnu 1974 však v dalším slavném duelu knokautoval George Foremana a vrátil se na trůn. Definitivně o titul mistra světa přišel v roce1980 a po další prohře o rok později svou kariéru ukončil. Ještě před tím proslul i jako sportovní diplomat, když přesvědčoval africké sportovce k bojkotu olympiády v Moskvě.
Dnes je z kdysi nejfotografovanější osobnosti světa nemocný muž trpící nevyléčitelnou Parkinsonovou chorobou, ale jeho příběh žije dál. Aliho život i kariéra se staly námětem mnoha knih i filmů, má dokonce vlastní hvězdu na hollywoodském chodníku slávy. V roce 1999 ho renomovaný časopis Sports Illustrated vyhlásil nejlepším sportovcem století, ovládl i řadu obdobných boxerských anket.
Na OH 1996 v Atlantě za velkého jásotu publika zapálil olympijský oheň, o tři roky později ho zase obecenstvo zasypalo růžemi, když doprovázel svou dceru Lailu k premiéře v ženském ringu. Kromě ní má čtyřikrát ženatý Ali ještě dalších šest dcer a dva syny.
