Comaneciová slaví pětapadesátiny. V dokonalosti uměla zastavit čas
Onesti (Rumunsko) – Vládla gymnastickému světu, na olympijských hrách jako první obdržela nejvyšší možný počet bodů – deset. Pětkrát se stala olympijskou vítězkou. Jedna z nejslavnějších gymnastek světa Nadia Comaneciová se narodila 12. listopadu 1961. V sedmdesátých letech byla hvězdou a výkladní skříní komunistického Rumunska. Pár týdnů před pádem železné opony ve svých osmadvaceti letech však emigrovala do Spojených států a stala se celebritou.
Comaneciová, jež dostala křestní jméno podle hrdinky sovětského filmu, se narodila ve městě Gheorghe Gheorghiu-Dej, které se dříve jmenovalo a nyní opět jmenuje Onesti. V šesti si ji vybrali slavný maďarský trenér Béla Károlyi a jeho žena Marta do gymnastické přípravky.
Opravdovou hvězdou se stala v roce 1976 na olympiádě v Montrealu. Jako čtrnáctiletá získala tři zlaté, stala se absolutní vítězkou olympijského gymnastického klání a hlavně, jako vůbec první gymnastka v historii ohromila ziskem nejvyššího možného počtu bodů – dvěma desítkami za cvičení na bradlech. "Když Nadia cvičila, dotkla se vaší duše, místa ve vašem srdci. Čas se na moment zastavil," říkávala Kathy Kellyová, šéfka amerických gymnastek.
Podívejte se na dokonalá cvičení Comaneciové v Montrealu:
Comaneciová v rozhovoru pro BBC vzpomínala: "Po prvním cvičení na bradlech jsem si řekla, že by to mohla být známka 9,90. Najednou to z tribun zahučelo. Podívala jsem se na světelnou tabuli a tam svítilo 1,00. Co to znamená? Podívala jsem se nechápavě na svůj tým a až pak mi to zapálilo. Na tabuli bylo místo jen na tři číslice. Vůbec jsem netušila, že je to úplně první desítka na olympiádě," popsala slavný moment Rumunka.
V letech 1975, 1977 a 1979 si připsala tituly absolutní mistryně Evropy a ve sbírce úspěchů má dalších 11 zlatých medailí z finále na jednotlivých nářadích.
Na Hrách v Moskvě vyrostla oproti Montrealu o deset centimetrů a přibrala šest kilo. Na cestě za druhým titulem ve víceboji upadla nešťastně z bradel, ale v útoku na obhajobu pokračovala. Jenže vyvrcholení soutěže doprovodil skandál. Pod sovětským nátlakem v dramatické koncovce zvítězila domácí gymnastka Jelena Davydovová. Trenér Károlyi v afektu povalil světelný ukazatel výsledků a do mikrofonů televize ABC nahlas zakřičel: "Je to nechutný podvod v ruské režii. Nezažil jsem takovou nespravedlnost, korupci a devalvaci olympijské myšlenky."
"Předčasný" konec
Comaneciová sice ještě získala dvě zlaté medaile, po návratu domů do Rumunska nicméně jejího kouče odvolali. Během exhibice v USA v následujícím roce volil Károlyi emigraci. Od té doby režim Comaneciovou do zahraničí příliš nepouštěl. Na MS v roce 1981 tak už nepřijela, byť jí ještě nebylo dvacet.
V dalších letech Comaneciová trénovala reprezentaci, působila jako rozhodčí. V Rumunsku ji prý ukazovali při státních návštěvách jako cvičené zvíře. V roce 1989 se rumunská gymnastka rozhodla za dramatických okolností emigrovat. Americká média to později nazvala útěkem desetiletí. "O útěku z Rumunska jsem moc nepřemýšlela. Bylo to okamžitého rozhodnutí. Ani jsem pořádně nevěděla, do čeho jdu," vzpomínala.
Comaneciová se ve Spojených státech stala celebritou a vzala si bývalého amerického gymnastu Barta Connora. Comaneciová, která má od roku 2001 i americké občanství, nyní s manželem vede gymnastickou akademii.
V nové domovině vystupovala v reklamě na spodní prádlo nebo navrhovala svatební šaty. V roce 2000 byla zvolena sportovkyní století a stala se vůbec prvním sportovcem, který přednášel v OSN.
