ČTsport

ČTsport
středa 28. června 2017 Lubomír

Jaroš: Před horami je potřeba mít respekt

Velikost textu:

Praha - S lezením začínal na Českomoravské vrchovině, následovaly Tatry, Ťan-Šan, Pamír a Himaláj. Bez použití kyslíku už vystoupil na jedenáct ze čtrnácti osmitisícových hor světa, včetně Mount Everestu. Řeč je o Radku Jarošovi - v současnosti nejlepším českém lezci ve velehorách, který letos v červenci podnikl zatím poslední z řady expedic, kdy během 11 dnů vylezl na Gasherbrum I. i Gasherbrum II., a na příští rok už plánuje další, Annapurnu. Po páté slezené osmitisícovce přišel jeho kamarád s nápadem, co takhle zdolat všechny, což se ještě nepodařilo žádnému z Čechů. Kromě úspěchů má i svou třináctou komnatu - tou je vrchol K2, čtyřikrát se ji pokusil zdolat, ale k sobě ho nepustila ještě ani jednou.

Radek Jaroš na vrcholu Gasherbrumu
Radek Jaroš na vrcholu Gasherbrumu
Otevřít galerii
  • Radek Jaroš na vrcholu Gasherbrumu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/CT4_default.jpg
  • Horolezec Radek Jaroš zdroj: radekjaros.cz http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2124/212329.jpg?1290587068
  • Himaláje autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/CT4_default.jpg

S lezením na dnešní poměry začínal trochu pozdě, v 18 letech. Předtím se věnoval spíše fotbalu a volejbalu. Sám ale říká, že tyto sporty jej dobře připravily na dráhu horolezce. Díky nim získal fyzičku, koordinaci nebo rovnováhu. Začínal rovnou v horách, protože tehdy neexistovaly umělé cvičné stěny, jako je tomu hojně dnes. Jako lezec vyrostl ve slovenských Tatrách, protože za minulého režimu ani nikam jinam vyjet nemohl. Ale nelituje toho. "I když to jsou nejmenší velehory světa, zimní podmínky jsou zvlášť extrémní, a proto to byla bezesporu vynikající škola."

Jaroš si váží úplně všech hor, nezáleží , jak byly vysoké

"Každý výstup přináší obrovský zážitek. Dá se říct, že lezení není vůbec o vrcholu, jde spíše o ten nádherný zážitek během cesty."

přehrát video
Před půlnocí



Na Mount Everest se poprvé pokusil vylézt v roce 1994, ale nepovedlo se mu to. Vrátil se až o čtyři roky později. "Tento výstup se nepovedl i přesto, že jsme byli silný tým. Zastavilo nás totiž silné sněžení ve výšce 7300 m, které trvalo 10 dní. Byli jsme rádi, že jsme se po třech dnech alespoň dostali níž," popsal první zkušenosti s nejvyšším vrcholem světa v pořadu ČT24 Před půlnocí. Tato raná zkušenost jej poučila, že počasí je vůbec nejdůležitějším faktorem, který předurčuje úspěch horolezce. "Můžete být nejlépe připravení, být ve skvostném týmu, ale pokud je špatné počasí, hory se mohou nedobytně uzamknout a vy nic nezmůžete," dodal. Nicméně kruté vysokohorské podmínky jsou také laboratoří lidských vztahů. Pracuje zde na lidskou psychiku mnoho negativních faktorů. Jak říká, mnohokrát proto mohou ve vypjatých okamžicích vztahy v tak malé skupině lidí skřípat. Proto je důležité vybírat si tým opatrně.


Jaroš: Nepokořil jsem žádnou horu

"Osmitisícovky", ze kterých Radek Jaroš shlížel na svět:

1998 – Mt. Everest
2002 – Kanghenjunga
2003 – Broad Peak
2004 – Cho Oyu
2004 – Shisha Pangma
2005 – Nanga Parbat
2008 – Dhaulagiri
2008 – Makalu
2009 – Manaslu
2010 – Gasherbrum I
2010 – Gasherbrum II

Radek Jaroš nemá rád, když se v tomto sportu používají slova pokořovat či zvítězit nad horou. "Nepokořil jsem žádnou horu. Tento výraz nepoužívám ani používat nechci, protože k horám člověk musí naopak přistupovat s pokorou a pak může teprve doufat v nějaký úspěch," přiblížil svůj názor a zároveň připustil, že i on má vedle obrovských úspěchů i svou horolezeckou třináctou komnatu. Tou je vrchol K2. Ze všech jedenácti hor, na které stoupal, měl totiž největší problém s K2, na které byl sice čtyřikrát, ale k sobě ho nepustila ještě ani jednou. Přesto to nevzdává a pokusí se o to znovu.

Více než v horách se bojí na českých silnicích

Na otázku, zda má při lezení strach, s úsměvem odpověděl: "Opravdový strach mám hodně často, to k tomu patří, ale větší strach mám přesto asi na českých silnicích." Zdravý strach je ale podle něj velice potřebný. "Ochrání totiž člověka před hloupostmi. Člověk se musí stoprocentně soustředit, aby neudělal jednu chybu, která by ho mohla stát život," dodává. Trochu mu však vadí, že se média o horolezce zajímají nejvíce, když se někdo zabije. Podle jeho slov se však v převážné většině těchto případů nejedná o profesionální horolezce, ale o turisty, kteří podcení přípravu a udělají chybu -"Rozdíl mezi horolezcem a turistou je v přípravě, přístupu, zkušenostech a ve fyzičce."

Jaroš: Na Gasherbrum jsme chtěli jít jinudy

Poslední červencová expedice na Gasherbrum přinesla Radkovi Jarošovi slávu. Právě v tomto období bylo velice špatné počasí a málokomu se povedlo na vrchol dostat. "Chtěli jsme jít novou cestou, kterou ještě nikdo nevylezl. Chtěli jsme jít alpským stylem, na jeden zátah bez návratu do základního tábora, ale začalo hustě sněžit, což vydrželo v podstatě týden. Díky předpovědi počasí jsme věděli, že se vyskytne pouze čtyřdenní okno, kdy sněžit nebude. Nechtěli jsme expedici ukončit, tak jsme jaksi zatlačili na pilu a podařilo se nám tento rok jako prvním na Gasherbrum I. vylézt, a to za 52 hodin."

Nejvyšší hora světa Mount Everest.
Nejvyšší hora světa Mount Everest.
Více fotek
  • Nejvyšší hora světa Mount Everest. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1611/161005.jpg
  • Radek Jaroš na vrcholu Gasherbrumu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2123/212290.jpg
  • Radek Jaroš při výstupu na Gasherbrum autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2123/212293.jpg
Zdroj: ČT24

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.