ČTsport

ČTsport
úterý 22. srpna 2017 Bohuslav

Špotáková: Cesta za zlatem je těžká, musí klapnout strašně moc věcí

Velikost textu:

Praha - Obrovská radost, ale zároveň i určitá dávka překvapení sebe sama, se i s odstupem dvou dnů od zlatého závodu mistrovství světa zračily ve tváři oštěpařky Barbory Špotákové. Z Londýna se vrátila do Česka a hned na letišti v Ruzyni obdržela gratulace od zástupců Dukly Praha.

Barbora Špotáková s trenérem Rudolfem Černým
Barbora Špotáková s trenérem Rudolfem Černým

"Tohle se nedá vymyslet. Fakt mě to zaskočilo. Nečekala jsem, jak ty pocity budou silné. Navíc přišlo vyhlašování hned po závodě, i když se tam jinak dělá až druhý den," připomněla Špotáková.

S koučem Rudolfem Černým však tušili, že by to v Londýně mohlo být dobré. "I když ta cesta za zlatem je těžká. Už z těch svých letitých zkušeností dobře vím, kolik věcí musí klapnout, kolik střípků se musí dát dohromady, aby to vyšlo."

"A musí nad vámi někdo stát, protože jinak není možné, aby to takhle po deseti letech vyšlo," připomněla Špotáková, jež si první z obou titulů mistryně světa vychutnala již v roce 2007 v Ósace.

přehrát video
Špotáková: Dokud mě to baví, tak myslím nemám důvod končit

Mezitím se stihla stát v roce 2008 v Pekingu a o čtyři roky později právě v Londýně dvakrát olympijskou vítězkou. Ohlasy na letošní titul však přebily vše ostatní.

"To byl jednoznačně největší počet smsek, co jsem kdy dostala. Taková vzpomínka na Peking, kdy mi spousta lidí psala, že uronili slzu. Člověk si pak uvědomí, že skrz sport jde přenášet až takové emoce. To už mi párkrát v životě došlo."

"Je super, když člověk nedělá radost jen sobě, ale i ostatním. A že vojáci nebrečí? Tak já jsem to porušila, protože to byly nádherné emoce," nezastírala šestatřicetiletá atletka.

I pro ni samotnou je poslední zlato emotivnější než třeba v Pekingu. "Díky kamarádům, kteří do Londýna vždy přijedou. A je to určitě také tím, že jsem mámou čtyřletého kluka. V mateřství je člověk víc naměkko a víc věci prožívá než dříve," uvedla Špotáková.

Oslava v jednom z londýnským barů byla z jejího pohledu vcelku poklidná. "Všichni jsme byli docela unavení. Byl to ale snad jediný bar, který tam je otevřený alespoň do jedný. Dali jsme si pivečko, výběr byl velký. Zpívali jsme několikrát hymnu a chorály. Trenér dostal během hymny medaili, já mu ji předávala," přiblížila Špotáková.

Medaile se totiž tentokrát udělovaly kromě závodníků i trenérům. "Od začátku jsem věřil. Ale pak, když soupeřky začaly Báru stíhat, jsem byl rád za každý pokus, který jim odpadával," pousmál se trenér Černý.

Špotáková už ale vyhlíží další závody Diamantové ligy. "Ráda bych ještě hodila o malinko dál a předvedla nějaký kvalitní výkon, což je to jediné, co mě na tom titulu mistryně světa trošičku mrzí. Ale to už je historie," řekla Špotáková.

A až sezona v říjnu trošku odezní, bude přemýšlet, co dál. "Pořád ale platí, že jediné, co mě ještě motivuje dál, by byla olympiáda 2020. Olympiáda je nejvíc," prohlásila Špotáková.

Nebrání se ale ani úvahám o svatbě či druhém potomkovi. "Přemýšlíme tak různě. Myslím, že se dá klidně stihnout všechno. Do olympiády zbývají tři roky, což je docela dlouhá doba," uzavřela Špotáková.

Zdroj: ČT sport, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.