ČTsport

ČTsport
pondělí 11. prosince 2017 Dana

Budoucí prezident Autoklubu Šťovíček chce zlepšit financování i práci s mládeží

Velikost textu:

Praha - Lepší financování a zlepšení práce s mládeží - dvě mantry českého sportu patří i mezi hlavní cíle jediného kandidáta na post prezidenta Autoklubu České republiky Jana Šťovíčka. Úspěšný právník se v sobotu stane historicky teprve druhým předsedou automobilového spolku po Romanu Ječmínkovi, který na valné hromadě svou funkci po 26 letech opustí. Dosavadní první viceprezident věří, že pod jeho vedením se mu podaří fungování Autoklubu výrazně zlepšit. Více se přitom chce věnovat i problematice takzvaného obecného motorismu.

Jan Šťovíček (vpravo)
Jan Šťovíček (vpravo)

Ještě před několika týdny to vypadalo, že boj o post prezidenta AČR bude tvrdý. Kandidovat se totiž chystal i šestasedmdesátiletý Ječmínek, který stojí v čele spolku od roku 1990. Před necelými třemi týdny si však Ječmínek svůj úmysl rozmyslel.

"Myslím si, že je to dobře pro Autoklub. Kdyby byli dva kandidáti, tak by to Autoklub určitým způsobem rozdělovalo. Pan Ječmínek udělal rozumné a racionální rozhodnutí, které zklidnilo situaci. Věřím, že to Autoklub posílí," řekl Šťovíček.

Svoji roli v Ječmínkově rozhodnutí navíc hrál i fakt, že by s největší pravděpodobností prohrál. Podle stanov AČR musí totiž jednotliví kandidáti získat písemné nominace od klubů, které jsou jeho členy. A zatímco Šťovíček jich získal asi 85, Ječmínek zhruba třetinu.

"Samozřejmě, že nejsem nadšený, že to může být volba jako dříve za totalitního režimu, ale nedá se nic dělat. Hlavní je, že se zklidnila situace a Autoklub nebude rozdělený," podotkl čtyřiačtyřicetiletý Šťovíček, jenž se doposud věnoval hlavně sportovnímu právu.

Cíle, na které se chce Šťovíček v čele AČR zaměřit, má stanoveny jednoznačně. První prioritou je zajištění soukromých zdrojů financování. "Aby Autoklub nebyl závislý na státních dotacích a vlastní drobné činnosti. Jsme jediný sportovní svaz, který podobné partnery nemá," řekl Šťovíček.

Marketingově spolupracovat by chtěl zejména s automobilkami a firmami, které jsou s motorismem propojeny. "To je můj první cíl, abychom nebyli odkázáni jen na státní finance," uvedl. Dalším bodem jeho programu, který v sobotu přednese delegátům, bude vylepšení práce s mládeží.

"Nejen do toho dát více peněz, ale i najít schopné lidi, kteří s nimi budou trénovat a vychovávat je. Dát jim k dispozici dostupnou techniku tj. nakoupit minibiky, motokáry, malé buggyny. Aby si to děti mohly vyzkoušet a rodiče nemuseli draze investovat," vysvětlil Šťovíček.

Vedle sportu by se Autoklub měl více věnovat i takzvanému obecnému motorismu. Například jako německý autoklub ADAC. "Od mezinárodní federace máme mandát nejen ke sportovní činnosti, ale také k obecnému motorismu. Jedná se například o bezpečnost silničního provozu. My jsme v tom málo aktivní, měli bychom být více vidět, což chtějí i naši členové," řekl.

Vedle spolupráce s ministerstvy by tak měl AČR více kooperovat například i s ÚAMK nebo Besipem, které se obecnému motorismu také věnují. Nejdříve však bude třeba urovnat často osobní spory z minulosti. "Stále říkám, že chci udělat tlustou čáru za minulostí a nekoukat, co se stalo v roce 1993 nebo 1995. To mě nezajímá, chci se koukat dopředu," uvedl Šťovíček.

V řadě rozhovorů v minulých týdnech se Šťovíček vyjadřoval kriticky ke způsobu, jakým Ječmínek AČR vedl. Od roku 2012 je přitom prvním viceprezidentem spolku. "Je pravda, že jsem se na tom podílel. Nemyslím si ale, že by se poslední čtyři roky dělo něco hrozně špatného," řekl Šťovíček.

Advokát Jan Šťovíček
Advokát Jan Šťovíček

Bývalý motocyklový i automobilový jezdec, který však nikdy nezávodil na nejvyšší úrovni, patří mezi hodně činné funkcionáře. Je si proto vědom, že některé aktivity teď bude muset opustit. "Právnickou kariéru už jsem začal omezovat a budu ji muset omezit více. Budu se věnovat jen vybraným kauzám typu Kreuziger, Sáblíková a podobně," řekl.

Jeho předchůdce Ječmínek je v čele AČR rekordně dlouhých 26 let a něco podobného už se asi nebude opakovat. Šťovíček by totiž rád do stanov zapracoval omezení, aby prezident mohl být zvolen maximálně dvakrát nebo třikrát. "Během deseti let se člověk musí ideově vyčerpat a pak ho má nahradit někdo, kdo přijde s novou strategií," řekl.

Osobně počítá s tím, že bude za čtyři roky funkci obhajovat. "První čtyři roky budou těžké. Budu žádat delegáty, aby mi dali rok hájení, abych se zorientoval a nastartoval změny, které budou vidět až v roce 2018. V prvním období nedokážu zrealizovat všechno, co jsem si předsevzal. Nechci tam ale rozhodně sedět do svých 75 let," dodal Šťovíček.

Uložit

Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.