ČTsport

ČTsport
pátek 26. května 2017 Filip

Brno je začarovaný okruh – a nejen pro Abrahama

Velikost textu:

Brno - Zní to neuvěřitelně, ale je to tak. Poprvé se o body do světového šampionátu silničních motocyklů bojovalo na starém Masarykově okruhu v roce 1965. Jen čtyřikrát se ale domácí jezdec probojoval až na "bednu". Byla z toho tři třetí místa - naposledy pro Lukáše Peška před čtyřmi lety. Potom jedno druhé pro Bohumila Stašu. Od jeho pomyslného výstupu těsně pod vrchol však uběhla rovná čtyři desetiletí. A čeští fanoušci stále, trpělivě ale marně, čekají na premiérové vítězství. Bohužel, pro současnou generaci je brněnský asfalt obzvlášť zakletý.

Po skončení závodu se Jakub Kornfeil dočkal zaslouženého potlesku
Po skončení závodu se Jakub Kornfeil dočkal zaslouženého potlesku
Otevřít galerii
  • Po skončení závodu se Jakub Kornfeil dočkal zaslouženého potlesku autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279654.jpg?1313426639
  • Jakub Kornfeil autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279648.jpg?1313426461
  • Jakub Kornfeil autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279650.jpg?1313426517
  • Mechanici Jakuba Kornfeila odvedli dobrou práci autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279653.jpg?1313426579

Občasné přísliby aneb od Huleše k Peškovi

Už jako pohádka zní příběh o tom, jak tady v roce 1995 začínající Jaroslav Huleš v přidruženém závodě mistrovství Evropy "stopětadvacítek" porazil všechny kontinentální soupeře, a druhému v cíli nadělil patnáct sekund. Ten mladík s propastným odstupem za ním se jmenoval – Valentino Rossi. Ostatně, byl to opět Huleš, jenž na novém moderním okruhu v lesích nad Brnem, o dva roky později, ve stejné kubatuře, ovšem už v rámci světového šampionátu, získal pro české barvy první body na domácí Velké ceně po jedenáctileté odmlce. Byly dva. Za čtrnácté místo. V létě 2001 pak společně s Jakubem Smržem připravil divákům nejdramatičtější tuzemskou bitvu moderní éry. Nikdy předtím, ani potom, se na současném automotodromu neprali v přímém souboji o přední bodovaná místa dva Češi mezi sebou. Smrž byl o pár setin šťastnější. Skončil šestý a dosáhl nejlepšího výkonu domácího jezdce od identického umístění Staši z roku 1973. Tento výsledek zopakoval Smrž později i v MS superbiků. V jeho osobní brněnské bilanci se ale jednalo v podstatě o dvě "bílé vrány" mezi plejádou pádů a neúspěchů.

Pódiového umístění nám bylo přáno opět až v srpnu 2007. V tu dobu slibně rozjetou kariéru proměnil Lukáš Pešek, podobně jako František Šťastný v roce 1968 a Bohumil Staša o rok později, ve třetí místo. Sluší se připomenout, že už o rok dříve si na Masarykově okruhu vyjel Pešek i pole position, jenže v poslední zatáčce upadl z průběžné páté pozice. Na "bronzový" úspěch však ani on více nenavázal a až do včerejška šlo v podstatě o společnou "moderní" tradici. Českým účastníkům MS silničních motocyklů se v rodné zemi nedaří. Končí mimo body, v lepším případě jich poberou po dvou, po třech. Ale mnohem častěji je kosí technické problémy a pády. Teprve minulou neděli se jednomu z nich povedlo skončit v první sedmičce dva roky po sobě. Poprvé v historii moderního Masarykova okruhu. A poprvé od roku 1966, kdy František Šťastný obsadil ve třídě do 250 ccm šesté místo, stejně jako o rok dříve v "pětistovkách".

Průlom do hořké tradice udělal Kornfeil

Mladík, který dokázal alespoň z části prolomit prokletí domácí Velké ceny, se jmenuje Jakub Kornfeil, a je teprve na začátku kariéry mezi světovou elitou. Minulý rok tady v závodě, z větší části na mokrém asfaltu, šokoval sebevědomým vystoupením snad úplně každého a skončil na pátém místě! Jak už vyplývá z výše uvedeného, jednalo se o druhý nejlepší výkon českého motocyklového závodníka na novém brněnském okruhu po bronzovém postu Peška. A letos, i přes nepovedené tréninky a zejména kvalifikaci, která mu přisoudila až dvacáté místo na startovním roštu, dojel sedmý. "Asi je to tím, že jezdím hlavou a v první řadě chci závod dokončit. Mělo to být lepší. Nebýt problémů v pátek a sobotu, mohl jsem vyrazit na trať z lepší pozice a pak bych se ve čtvrtém kole, z mého pohledu v klíčovém okamžiku, nezdržel za Grotzkym. Ztrátu, co se v tu chvíli vytvořila, jsem už nedokázal dotáhnout." Když si to uháněl po Masaryově okruhu kolem dokola po desáté, zajel třetí nejlepší čas ze všech. Byl jen o pár setinek pomalejší než vedoucí duo. Od té chvíle se ale dlouho konstantní ztráta zhruba 4,6 sekundy na skupinu před ním začala zvětšovat. "Pneumatiky měly dost, v zatáčkách klouzaly a já musel být obezřetný. Pochopil jsem, že už lepší nebudu, tak jsem vsadil na jistotu." A vyplatilo se. Jakub Kornfeil dosáhl nejlepšího výsledku z kvarteta našich jezdců. A přesto byl v podstatě nespokojený…

Karel Abraham – Hlavně neztrácet optimismus!
Karel Abraham – Hlavně neztrácet optimismus!
Více fotek
  • Karel Abraham – Hlavně neztrácet optimismus! autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279661.jpg
  • Po domácí GP mohl Karel Abraham odepsat další motor autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279658.jpg
  • Zklamání ve tváři Karla Abrahama autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2797/279657.jpg
  • Velká cena Moto GP v Brně autor: David Soeldner, zdroj: ČT4 http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2794/279361.jpg

Prognóza, která se nenaplnila

Když se Jaroslav Huleš objevil v Brně v roce 2002 naposledy (ze zdravotních důvodů však nestartoval), postěžoval si na složité podmínky, za nichž český jezdec může získat plnohodnotné angažmá v seriálu MS. Talent je pro kluky ze srdce Evropy málo. Musí mít peníze. Hodně peněz. A na hodně dlouhou dobu dopředu. I proto byl skeptický k možnosti působení některého z krajanů v královské třídě MotoGP. "Majitelé stájí zajímají na prvním místě peníze. Motocyklový trh v České republice je malý a bezvýznamný, i z dalších komerčních důvodů můžou jezdit ve špičkových stájích jen Italové, Japonci nebo Španělé. Proto si myslím, že do MotoGP se žádný z Čechů nikdy nedostane."

Těžko říct, co by řekl dnes, pokud by byl stále mezi námi. Ale v tomto ohledu se Huleš dvakrát zmýlil. Nejen z MotoGP, ale i z dalších kubatur, dost překvapivě zmizeli jezdci z Japonska, ač se jezdí především na strojích z této vzdálené země. Na hodách, yamahách, případně na suzuki a kawasaki. Ale v nejprestižnější třídě je od letoška už i ono "nepravděpodobné" české želízko, Karel Abraham. O něm prohlásil – jistě i s trochou zklamání z vlastního nedobrého osudu – jeho nedávný konkurent Lukáš Pešek, že Karel talent má. Ale nijak mimořádný. Může se však opřít o nezbytné finanční zázemí. Vždyť jeho otec je mj. spolumajitelem brněnského okruhu. A Abraham junior bydlí de facto hned za plotem. O to paradoxnější je skutečnost, že právě "doma" se mu vůbec nedaří, a potvrdilo se to i tentokrát.

Zklamání bez výmluv i s nadějí do budoucna

Jenže tenhle sympatický hoch si na nic nehraje. Na rozdíl od jiných při hodnocení neúspěchu nehledá vinu kolem sebe, nespoléhá na výmluvy typu – mám pomalou motorku, mechanici neodvedli svoji práci, byl jsem zdravotně handicapován. Mnohdy vtipně působil i popis další "černé kaňky" na v pořadí sedmém vysvědčení z Grand Prix České republiky. Cíl totiž spatřil jen v roce 2007 ze čtrnáctého místa ve třídě do 250 ccm. Loni – po těžkých pádech jak v pátek, tak v sobotu – nepustilo Abrahama na start zranění a pětkrát odstoupil předčasně.

Brněnská GP očima Karla Abrahama:

"Je to zklamání, ale to už k mým vystoupením v Brně tak nějak patří. Mnohem víc bych byl naštvaný, kdyby to od pátku šlapalo a až v závodě by zkolaboval motor. Tenhle víkend byl zpackaný od začátku. Motocykl jsme nedokázali správně nastavit, zajížděl jsem pomalé časy. Aby toho nebylo málo, hledal jsem i novou ideální stopu, tu, co jsem měl vyhlédnutou z dřívějška, byla pro kategorii MotoGP nepoužitelná. Kupodivu, start nebyl nejhorší, i když se s nadsázkou říká, že u mne není podstatné, odkud startuji, protože přijde první zatáčka – a něco nemilého se stane! Tentokrát to bylo jinak. Držel jsem se Capirossiho a měl pocit, že to bude zajímavý závod. V pátém kole však přišlo něco, co v podstatě nemůžete ovlivnit. Podobně jako na Sachsenriungu jsem upadl na přední kolo, když jsem přidával plyn. Nevzal jsem za něj prudce, bylo to plynulé, ale stejně se mi motocykl položil. Nejednalo se o těžký pád. Naneštěstí, stalo se právě pod tribunou D, kde sedí lidé z fan clubu. Ironie osudu? Když jsem zjistil, že motorce nic okatého není, nasedl jsem zpátky, a chtěl to v poklidu dokroužit až do konce. Na Stonera jsem měl k dobru 25 sekund, jenže najednou jsem v jednom kole ztratil dalších dvacet. Proto jsem zajel na kraj asfaltu a nechal všechny předjet, nechtěl jsem se nikomu motat do cesty a závod negativně ovlivnit. Tušil jsem ale, že s motorem už je něco špatně. Jel jsem pořád pomaleji a začal mít obavy, aby motorka nevyvedla něco nepředvídaného a já neměl po sezoně. Stačilo, když jsem tady před rokem upadl v tréninku a pak vynechal tři závody. Tak jsem zastavil a vypnul motor. Říkal jsem si, nebude to elektronikou? Když ji opětovným startem resetujete, někdy se to spraví, ale ono nic. Vyvalil se hustý bílý dým, tak jsem šel od toho, aby to snad celé nebaflo. Na 90% je ale motor odepsaný, a to je zlé. Na celou sezonu jich mám k dispozici šest a tohle byl tuším čtvrtý. A především úplně nový! A na něm jsme de facto neodjeli ani jeden závod! Co dál? Těžko říct. U mne to bývá tak, že po solidním začátku přichází uprostřed sezony útlum. A ke konci se to zase zlepšuje. Doufám, že tomu tak bude i letos. A že za pár let se o přední umístění poperu se soupeři konečně i na Masarykově okruhu…"

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.