Chicago Cubs: Kozlí kletba a stoleté čekání na triumf

Žádný jiný klub ve čtyřech největších amerických soutěžích nečeká na titul tak dlouho. Ostatně v době, kdy Cubs vládli Národní lize, dnešní NHL, NFL ani NBA ještě neexistovaly. Klub si za to mimo jiné vysloužil přezdívku Lovable Losers, tedy něco jako roztomilí žabaři.

Cubs ale patří k legendárním značkám světa baseballu také proto, že spolu s Bostonem Braves (dnešní Atlantou) jako jediné dva kluby působí v Národní lize od jejího vzniku v roce 1876, aktuální sezona je tedy už jejich 141. v pořadí. A Chicago patřilo na začátku k jejím předním klubům, vyhrálo hned šest z prvních jedenácti ročníků.

Zlatá éra Cubs pak přišla na počátku 20. století se vznikem Světové série. V sezoně 1906 vyhrál klub v jediném ročníku 116 zápasů, což je dosud nepřekonaný rekord MLB (Seattle Mariners potřebovali v roce 2001 ke stejnému zápisu o 10 utkání víc), ve finále ale prohrál s městským rivalem White Sox. Další dvě sezony už ale patřily týmu s medvědem ve znaku, na straně poražených byli v obou případech Detroit Tigers.

Jenže to bylo také naposled, co se mohlo v severní části Chicaga slavit. Ještě o dva roky později postoupili Cubs znovu do finále, kde však podlehli Philadelphii Athletics. A stejně dopadlo i dalších pět pokusů v letech 1918, 1929, 1932, 1935 a 1938. Zatím naposled pak hostil stadion Wrigley Field Světovou sérii v roce 1945, což je mimochodem rovněž negativní rekord soutěže.

Prokletí Wrigley Field trvá už 71 let

Soupeřem Cubs byl opět jejich osudový protivník Detroit a ve hře byla i odveta za deset let starou finálovou porážku. Chicago vyhrálo dva ze tří zápasů na půdě soupeře a zbývající utkání série na čtyři vítězství mělo odehrát doma. Jenže na Wrigley Field přišel nepochopitelný zkrat a nejen podle milovníků pověr byl viníkem porážky - kozel.

Takzvané Kletbě Kozla se, co do proslulosti ve světě baseballu, vyrovná snad jen legenda o Babe Ruthovi. Svého klíčového hráče vyměnil tehdy nejlepší klub Americké ligy Boston Red Sox po sezoně 1919 do New York Yankees. Z jeho dosud nevýrazného soupeře se stal postupem let nejúspěšnější tým historie MLB, zatímco Červené ponožky čekaly na další titul 85 let. Zde však nešlo o chybné rozhodnutí manažera, ale uřknutí jednoho nespokojeného fanouška.

Z pohledu dnešní divácké kultury nejen v USA šlo o dost nepředstavitelnou situaci. Majitel hospody Billy Goat Tavern Billy Sianis zavítal na čtvrté finále i se svým čtyřnohým miláčkem, kozlem Murphym. Ovšem zápach zvířete natolik obtěžoval okolo sedící diváky, že Sianis byl pořadateli požádán, aby odešel. Ten se urazil a následně údajně prohlásil, že klub už nikdy nic nevyhraje. Ať už šlo o pověst, nebo ne, stala se realitou.

Cubs totiž nejen ztratili nadějně rozehranou sérii s Tigers a prohráli 3:4 na zápasy, ale dalších 39 let vůbec nepostoupili do play-off a patřili většinou do spodní poloviny tabulky. A i poté byli spíše sporadickými účastníky vyřazovací části. Naděje svitla až v roce 2003, kdy tým na čtvrtý pokus konečně vyhrál úvodní sérii a ve finále Národní ligy vedl nad Floridou Marlins už 3:1 na zápasy.

Jenže znovu selhal, ačkoliv v šestém utkání doma byl jen pět autů od vítězství. V osmé směně totiž Florida zaznamenala osm doběhů, vyhrála zápas, o den později i rozhodující sedmý duel a následně i Světovou sérii. A kdo nevěřil kletbě do té doby, uvěřil nyní.

Spása má jméno Joe Maddon

Obrat k lepšímu nastal až před dvěma lety, kdy současný majitel Cubs Thomas S. Ricketts po dalším mizerném ročníku (bilance 73:89 a poslední místo v Centrální divizi NL) angažoval na pozici manažera Joea Maddona. Dlouholetý asistent v Anaheim Angels a vítěz Světové série z roku 2002 si udělal jméno v Tampě Bay. S Rays v roce 2008 vyhrál Americkou ligu a dvakrát byl vyhlášen manažerem roku AL. A hned v jeho první sezoně u North Siders se dostavil viditelný progres.

Cubs se zlepšili o 24 her, byť nakonec bilance stačila jen na druhou Wild Card Národní ligy. To nejlepší ale mělo přijít až v play-off. Medvíďata zvládla nejen Wild Card Game na půdě Pittsburghu Pirates, ale následně i divizní kolo proti nenáviděnému rivalovi ze St. Louis. Cubs vyhráli nad Cardinals 3:1 na zápasy a bylo to poprvé ve stoleté historii Wrigley Fieldu, kdy mohl klub oslavit vítězství v sérii na domácím hřišti. Ve finále ligy už sice byli nad jejich síly newyorští Mets, ale i tak to byl pronikavý úspěch, který Maddonovi přinesl třetí manažerskou cenu.

Letos vstupují Cubs do play-off už v roli favorita. V základní části za sebou nechali všechny soupeře o parník a poprvé od roku 1910 vyhráli víc než 100 utkání sezony. V ostře sledované statistice navíc zaznamenali o těžko uvěřitelných 252 bodových doběhů víc, než sami dovolili soupeři.

V čem tkví tento pronikavý úspěch? Cubs pod Maddonovým vedením otočili naruby mantru posledních dvou dekád a filozofii manažera Oaklandu Athletics Billyho Beanea (známou též jako Moneyball), která se orientovala výhradně na statistickou úspěšnost hráčů. Naopak začali hráče vybírat podle tzv. měkkých dovedností, zejména pak podle schopnosti snášet tlak a vyrovnat se s porážkou.

Úspěšnost této strategie se ale má naplno prokázat až v play-off. Baseballoví experti však soudí, že pokud by se Cubs skutečně podařilo poprvé od roku 1908 vyhrát Světovou sérii, mohlo by to znamenat novou revoluci měkkých dovedností v baseballu. Hned na úvod bude mít ale Chicago nejtěžšího možného soupeře, San Francisco Giants vyhráli titul třikrát za posledních sedm let a uspěli už v jedenácti sériích play-off v řadě.