Na olympiádě získala medaili první Tibeťanka. Barvy přiznat nemohla.
Londýn - Chodkyně Čchie-Jang Šen-ťie se zapsala do historie jako první Tibeťanka, jež startovala na olympijských hrách a hned získala medaili. V sobotním závodu na 20 kilometrů dosáhla na bronz v barvách Číny, která má zemi z úpatí Himálaje po anexi v roce 1950 pod svojí správou. Čchie-Jang Šen-ťie si v Londýně užívala podpory čínských fanoušků, ale i těch s tibetskou vlajkou, která je v Číně zakázaná.
"Jsem nesmírně šťastná, že jsem se zúčastnila jako první Tibeťanka olympijských her a získala jsem medaili," citovala Čchie-Jang Šen-ťie agentura Reuters. Mluvila však opatrně. Podle regulí jsou pod pěti kruhy politická vyjádření zakázaná.
Podporu v tibetštině během závodu slyšela. "Otočila jsem se, ale neviděla jsem, kdo to byl," prohlásila Čchie-Jang Šen-ťie. Ale na dotaz, zda viděla i tibetskou vlajku, jen zakroutila hlavou a odmítla odpovědět.
Čchie-Jang Šen-ťie se narodila v pastevecké rodině, ale doma už prý dlouho nebyla. Tibet nemůže samostatně reprezentovat na mezinárodních akcích a v Londýně tak měli Tibeťané unikátní příležitost fandit na velké akci své krajance, i když v barvách Číny.
"Jako jednotlivci jí přejeme úspěch. Musela hodně obětovat, aby dosáhla takového úspěchu. Ale jsme smutní, že nemůže reprezentovat svobodný Tibet. Čína využívá takové věci pro své politické cíle," komentoval to ministr tibetské exilové vlády v Indii Dicki Choyang.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) se politickým tématům vyhýbá, třebaže je jimi pravidelně konfrontován. Před zahájením letošních her tak MOV vyvolal kritiku veřejnosti, když odmítl minutou ticha uctít oběti atentátu na OH v roce 1972 v Mnichově. Šéf MOV Jacques Rogge nakonec památku jedenácti zavražděných izraelských sportovců připomněl v projevu.
