ČTsport

ČTsport
středa 20. září 2017 Oleg

Honba za lístky: trocha trpělivosti a laskavý handl

Velikost textu:

Je krátce před jedenáctou dopoledne londýnského času, stojíme ve frontě, před námi asi 70 lidí, za námi také. Začíná více než pětihodinové čekání na olympijské lístky. Není to dlouhá cesta, času na rozjímání o způsobu prodeje je však spousta. Tečka uvnitř Českého domu uprostřed Londýna je hořkosladká. Nadšení, úleva, rozpaky a pachuť kdesi v mysli přetrvává.

Hynek Roleček
Hynek Roleček

Ve frontě nás vítá vyrovnaný pán v olympijském tričku českých sportovců. Vyzařuje z něj spokojenost. Brzy se dozvídáme, že už byl na finále plavání, na plážovém volejbale, že si vzal po dlouhé době volno v práci, během olympiády bydlí u sestry v Londýně, jinak má dům na samotě v horách a krásný gril, ve kterém se udělají ty nejlepší steaky.

Mezitím kolem nás krouží muži v oblecích, hlídají, aby někdo nepředbíhal. Upozorňují, že lístky jsou jen pro obyvatele Evropské unie, abychom vstupenky získali, musíme předložit průkaz totožnosti. Tuto mantru v příštích hodinách zopakují ještě asi tak dvacetkrát.

A skutečně. Ve frontě čekají lidé mnoha národností: samozřejmě Britové, vedle nás Kypřan, před námi Němci. Ti se ptají, kolik že máme na olympiádě sportovců. "133? My jich máme přes 400 a kdepak takový dům."

Čekání na lístky
Čekání na lístky

Je dvanáct, prodej začíná. Rozdělují se lístky na příští tři dny, výběr je zpočátku docela velký, dozvídáme se z vysílačky jednoho z členů bezpečnostní služby. Fronta první hodinu postupuje také vcelku rychle, pak však počáteční nadšení opadá. Pomalu slevujeme ze svých požadavků. Přemítáme, na jaké sporty bychom chtěli, kolik liber jsme za jaký ochotni dát. Nabídka už není tak pestrá. Nervozity přibývá.

Pro mnohé je to jediná šance, jak se podívat na olympijská sportoviště. Lístky už prostě nejsou. O možnosti postát si před Českým domem pár hodin pro naději se povídá po celém Londýně.

Prvních pár dní o tom věděla hrstka Čechů, pak se ukázalo, že právo na vstupenky mají všichni obyvatelé Evropské unie. Zvláštní zvrat. Jako by se na něco trochu pozapomnělo. Ale jistě omylem, v dalších dnech už jsou dveře otevřeně otevřené pro každého "Evropana". I proto se s postupem času ve frontě ozývají stesky nad tím, proč nemají přednost Češi. Nemají, nebo aspoň naoko.

"Evropská" fronta na lístky
"Evropská" fronta na lístky

Přichází naše chvíle. Vstupujeme do Českého domu a v doprovodu mužů v obleku míříme k cíli… Překvapení, v bulvárnějším provedení šok. Asi patnáct lidí stojí kolem pultíku a za ním drobná dívka s paklíkem lístků. Šermuje s nimi jak v romantických představách o burze, vyčerpaní čekatelé telefonují, přemlouvají, mění, handlují, smlouvají, překřikují se, odcházejí, radují se.

Přicházíme na řadu, je vlastně jedno, co jsme chtěli i co jsme nakonec získali. Jsme rádi za jakýkoli kus papíru s olympijským logem. Můžeme získat vlastně i něco navíc. Jsme Češi, proto máme tu privilej dostat i exkluzivní vstupenky na zápas českých basketbalistek. Museli jsme si jen chvíli počkat, tady u pultíku to nejde, to by nás ostatní "umlátili".

Dostali jsme možná víc, než jsme čekali. Kromě vstupenek také prožitek ze zvláštně laskavého a trochu zamlženého handlu.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.