ČTsport

ČTsport
sobota 22. července 2017 Magdaléna

LOH v ČT: Často kladené dotazy

Velikost textu:

V souvislosti s olympijským vysíláním České televize – ať už tím klasickým, nebo internetovým – registrujeme několik opakujících se dotazů. Zde nabízíme vysvětlení nejčastěji diskutovaných témat. Průběžně budeme doplňovat.

Olympijské kruhy
Olympijské kruhy

Proč zrovna nevysíláte můj oblíbený sport?

Přenosy zajišťuje organizace Olympic Broadcasting Services, která byla založena Mezinárodním olympijským výborem v roce 2001. OBS najímá techniku či televizní společnosti z celého světa na realizaci přenosů. Velkou část jich logicky při současné olympiádě odbavuje BBC. Procesu se účastní i Česká televize – letos například zajišťuje přenosy z pozemního hokeje. OBS vyrábí při hrách v Londýně více než 40 kanálů. EBU (Evropská vysílací unie sdružující televize veřejné služby, jejímž členem je i ČT) vybrala ze všech celkem 12 kanálů, obsahově zajímavých pro Evropany. Tyto my stále máme k dispozici. Z nich jsme technicky schopni simultánně využívat a k Vám přenést 8 z nich. Kromě toho máme v Londýně optickou linku. Proto dokážeme případně získat i některý z kanálů, které nejsou v nabídce EBU. Pokud se tedy například něco zajímavého nedostane do sestavy 12 kanálů EBU a je to v nabídce oněch více než 40, které má OBS. To je tzv. příčka. Naši kolegové Vladimír Drbohlav a Robert Záruba každý den skládají z nabídky 12 oněch osm. Nemusí se ovšem rozhodnout pro fixních 8 kanálů.  Dynamicky se přepíná v průběhu dne tak, aby český divák o nic podstatného nepřišel. Technologií ovšem nejsou osazena všechna sportoviště. Proto některé části nejsou vůbec v nabídkách. Například jde o některé kvalifikace. Podobně v případě Wimbledonu jsou pokryté kamerami jen 4 kurty.

K daným trasám, které jsou k dispozici a které obsahují jen ruchovou zvukovou stopu, pak televize přimíchávají zvuk komentáře. (Proto v internetových kanálech LOH1–LOH8, pokud není k dispozici volný komentátor ČT, slyšíte jen ruch ze sportoviště.)

Z výše popsaného vyplývá, že nelze nikdy uspokojit úplně všechny fanoušky všech sportů. Česká televize se nicméně snaží dodat k Vám maximální množství olympijského obsahu. Věříme proto, že oceníte olympijský servis ČT, který svým rozsahem v rámci volně dostupných celoplošných televizí v Evropě patří mezi ty největší.

Program LOH na webu

Program Letních olympijských her Londýn 2012 je samozřejmě předem stanoven. Je však pouze orientační. Každý den nastávají operativní změny. Ať už vlivem prodloužených zápasů (zejména v tenisu), odložených utkání (kvůli nepřízni počasí), nebo podle vývoje "české stopy". (Snažíme se sledovat primárně naše sportovce, ovšem to vždy záleží na skutečnosti, zdali postoupí dále, či nikoliv – výsledky našich sportovců tedy také mohou do značné míry "zamíchat kartami".) Vysílání musí pružně reagovat na řadu různých změn, přičemž část těchto úprav programového plánu může být stanovována jen několik minut předem. Pochopitelně řada změn má i své sekundární dopady, kdy odložený začátek jednoho závodu způsobí svého druhu dominový efekt: dojde k obsazení vysílacího kanálu, na němž měl následně běžet přenos jiné disciplíny, ale tuto další disciplínu není v důsledku změn náhle kde odvysílat. V tomto ohledu je letošní olympiáda skutečně mimořádně živým organismem, jehož chování do značné míry nelze do detailu předvídat. Redakční tým v čele s Robertem Zárubou vychází z toho, že byste jistě nebyli šťastni, kdyby se na vývoj vůbec operativně nereagovalo. Tím byste mohli přijít o řadu nejatraktivnějších momentů. Všechny změny se snažíme neustále zahrnovat do vizualizovaného vysílacího plánu (ztvárnění na časové ose) na www.loh.cz v sekci Živě. Toto doporučujeme jako místo s nejaktuálnějším možným programem vysílání ČT4, ČT2 i internetových kanálů LOH1–LOH8. Na zmíněné stránce nepřehlédněte tlačítko Aktualizovat program, jehož stiskem si v jakékoliv chvíli načtete nejnovější údaje. Šipkami nahoře se lze posouvat ve dni a jednotlivých hodinách. Popisky při najetí myší ukazují, zda přenos počítá s komentářem, či nikoli.

Program LOH v EPG

Také v případě Elektronického programového průvodce (EPG) platí fakta zmíněná u tématu Program LOH na webu. Program olympijského vysílání podléhá neustálému upřesňování. Ne všechny změny je možné v EPG postihnout s dostatečným předstihem, respektive v úplném rozsahu. Navíc obsah Elektronického programového průvodce v konkrétním přijímači závisí na způsobu příjmu. Data EPG, která připravuje přímo Česká televize, jsou k dispozici v zemském digitálním vysílání sítě 1 (multiplex veřejné služby) a v satelitním digitálním vysílání ČT z družice Astra 3B (pozice 23,5° E) – v tomto případě tedy můžeme garantovat maximální možnou aktuálnost. (Jak už zaznělo, během LOH nelze postihnout do nejmenšího detailu všechny aktuální změny vyplývající z okamžité situace na sportovištích.) V ostatních distribučních cestách (komerční satelitní platformy, kabelové sítě…) připravují data EPG jejich provozovatelé. Tito většinou nevěnují aktualizaci takovou pozornost – výsledek je pak obdobný jako u tištěných periodik, kde s předstihem vytištěný program nezahrnuje změny, které nastaly po uzávěrce takového časopisu či novin.

Aktuální program olympijského vysílání České televize proto primárně hledejte na www.loh.cz v sekci Živě, kde je navíc vhodné průběžně využívat ikonu Aktualizovat program, aby se načetly průběžné změny.

Kde jsou dostupné sportovní přenosy v HD?

Česká televize vysílá Letní olympijské hry Londýn 2012 hned na dvou celoplošných televizních programech ČT4 a ČT2, navíc nabízí osm ryze internetových kanálů.

Programy ČT4 HD a ČT2 HD jsou primárně dostupné v satelitním digitálním vysílání z družice Astra 3B (pozice 23,5° E), které Česká televize zajišťuje a může garantovat. Parametry pro příjem této platformy najdete na webu ČT v rubrice Satelitní vysílání.

Dále Česká televize umožňuje řadě komerčních provozovatelů převzatého satelitního, kabelového i pozemního vysílání, aby šířili ČT4 HD a/nebo ČT2 HD.

  • Multiplex 3 – volné pozemní digitální vysílání DVB-T (kódování MPEG-4) – ČT4 HD a ČT2 HD po dobu konání LOH – provozuje společnost Czech Digital Group/České Radiokomunikace – přehled vysílačů na webu ČT v rubrice Mimořádné vysílání v HD rozlišení
  • Multiplex 4 – volné pozemní digitální vysílání DVB-T (kódování MPEG-4) – ČT4 HD a ČT2 HD dle aktuální dohody do konce roku – provozuje společnost Digital Broadcasting – přehled vysílačů na webu ČT v rubrice Mimořádné vysílání v HD rozlišení
  • freeSAT/UPC Direct – placené satelitní digitální vysílání – ČT2 HD
  • kabelová televize a IPTV – řada operátorů – pro detaily kontaktujte svého poskytovatele

Podotýkáme, že tyto služby neprovozuje ČT, a tak nemůže garantovat jejich rozsah ani technickou úroveň. Odpovědní jsou jednotliví provozovatelé.

HD rozlišení v internetovém vysílání z LOH jsme neslibovali. Po většinu času ho nicméně nasazujeme. Prioritou pro nás je stabilita streamů a obsloužení co největšího počtu on-line diváků v rámci naší kapacity. Ta je obrovská, ale obrovský je i zájem diváků. Proto neustále sledujeme vytížení linky a serverů a v nutném případě vysoké rozlišení stahujeme z nabídky. Základní kvalitou pro naše streamy zůstává úroveň televizního rozlišení 576p. Internet ještě není plnohodnotnou platformou pro televizní vysílání. Stále je nezbytné jej považovat pouze za doplňkovou distribuční cestu se všemi jejími limitujícími faktory (viz odpověď na otázku Potíže při příjmu internetového vysílání).

Kvalita HD vysílání

Hned v úvodu musíme konstatovat, že není HD jako HD. Programy ČT4 HD a ČT2 HD v době Letních olympijských her Londýn 2012 sice využívají pro své vysílání jako zdroje nativního vysokého rozlišení, divácký zážitek z "kvality" obrazu se však liší v závislosti na tom, jakou cestou a od jakého operátora konkrétní divák Čtyřku a Dvojku v HD přijímá.

Nejkvalitněji lze ČT4 HD a ČT2 HD přijímat ze satelitu Astra 3B (pozice 23,5° E). To je satelitní digitální vysílání, které zajišťuje a garantuje přímo Česká televize. Je zde využíván největší datový tok a nejvyšší počet obrazových bodů. O něco menší datový tok a nižší počet obrazových bodů využívá komerční satelitní platforma. Výrazně nižší datový tok je pak aplikován v zemském digitálním vysílání – v rámci DVB-T má ČT4 HD a ČT2 HD o něco lepší parametry v komerčním multiplexu 3 (relativně vyšší datový tok, nejvyšší počet obrazových bodů), v komerčním multiplexu 4 je pro zmíněné programy využíván relativně nižší datový tok a nižší počet obrazových bodů. Na obranu provozovatelů těchto sítí nutno podotknout, že omezujícím faktorem jsou už samotné možnosti zemského digitálního vysílání v normě DVB-T.

Vysílací práva a překrývání záběrů z LOH na ČT24

Česká televize pro olympijské hry v Londýně zakoupila televizní i internetová práva pro území České republiky. Smlouvy je samozřejmě nutné dodržovat. Otázka teritoriálního omezení práv je velmi složitá. Zde je pokus o stručné vysvětlení.

Z hlediska práva není otázkou, kdo se dívá, ale kde je dostupný TV signál nebo internetový stream. Jinak řečeno, pokud český divák opustí ČR, třeba kvůli dovolené, je to jeho volba a musí počítat s tím, že mimo území České republiky mu nemůžeme nabídnout olympijské vysílání, a to ani po internetu.

Signál satelitního vysílání obecně pokrývá vždy větší území, než je jeden stát. V našem případě je signál družice Astra 3B dostupný na většině území Evropy. Programy ČT1, ČT2 a ČT4 jsou na satelitu zakódované. Nekódovaná a volně šířená je na satelitu pouze ČT24. I její internetový stream je běžně šířen do světa. Právě to je důvodem omezení některých záběrů na ČT24 v satelitním a internetovém vysílání během olympijských her. 

Prakticky to funguje tak, že v režii ČT24 je dosazeno textové sdělení překrývající obrázky z OH. Netýká se to záběrů natočených naším štábem v Londýně či záběrů z výměn EBU (Evropské vysílací unie, jejímž je ČT členem). Tento "diák" zakryje obraz, divák přijímající satelitně nicméně nadále slyší zvuk, informace mu tedy neunikne. Ti, kdo mají příjem pozemní (DVB-T) vidí vše, tedy i obrázky. V případě Událostí (Branek, bodů, vteřin) doporučujeme divákům se satelitním příjmem sledovat ČT1, kde též uvidí vše kompletně.

Geoblokován musí být kvůli výše uvedenému i videoobsah webového speciálu www.loh.cz. Jeho komplexní servis je plně k dispozici divákům na území ČR.

Omlouváme se, ale tento postup je nejméně bolestný při zvážení všech právních i technických aspektů. Pokud existují jakékoli limity, vždy hledáme taková řešení, která divácký komfort naruší co nejméně.

Potíže při příjmu internetového vysílání

Česká televize si je vědoma exponenciálně rostoucího zájmu divácké veřejnosti o internetové vysílání. Proto ještě před sérií tří letošních velkých sportovních událostí (MS v ledním hokeji, ME ve fotbalu a Letní olympijské hry Londýn 2012) věnovala maximální pozornost přípravám veškeré infrastruktury potřebné pro streamování a provoz webů ČT. Několikanásobně byla posílena kapacita internetové linky, streamovací servery byly pozorně "vyladěny" a posílena jejich kapacita, vybudováno bylo nové odbavovací pracoviště on-line vysílání. ČT v rámci svých možností udělala vše pro to, aby zajistila co možná největší stabilitu internetového vysílání. To však není garancí pro každého jednoho diváka, že v každém okamžiku bude na jeho počítači internetové vysílání srovnatelné s tím televizním. To je z podstaty věci nemožné. Složité okamžiky samozřejmě mohou nastat i na straně České televize, respektive dodavatele streamovacích služeb. V posledních měsících však nastávají jen zcela výjimečně dílčí potíže, které jsou díky neustálému monitoringu vždy obratem vyřešeny. Většina komplikací je způsobena na straně příjmu, byť to většina diváků registrujících problém do poslední chvíle kategoricky odmítá. Naše dosavadní zkušenosti, vyplývající z individuální komunikace při hledání příčin, však jednoznačně ukazují na následující nejčastější příčiny:

  • Antivirus a firewall
    Je to překvapivá příčina, ale již mnohonásobně potvrzená. Antivirový a/nebo firewallový software nainstalovaný v počítači dokáže jeho uživateli způsobit nejednu horkou chvilku při snaze spustit internetové streamy. Zatímco jedny fungují bez potíží, jiné jsou blokovány a hlásí se jako nedostupné. Řešení je v tomto případě jednoduché. Stačí vypnout firewall či antivirovou ochranu v reálném čase. (Název funkce a způsob její deaktivace v různých antivirech a firewallech se liší – je potřeba konzultovat s uživatelskou příručkou.)
  • Internetový prohlížeč
    Především je nezbytné, aby byla nainstalována aktuální verze jakéhokoliv prohlížeče. Pokud obraz internetového vysílání "zamrzá" nebo "kostičkuje," některým divákům pomáhá, pokud celý prohlížeč zcela vypnou a znovu spustí. Samozřejmě není ideální, mít v prohlížeči otevřených mnoho různých záložek s dalšími načtenými internetovými stránkami (pak to může být otázka výkonu počítače – viz níže).
  • Mám rychlý internet, chyba je určitě u vás!
    V naprosté většině případů není. Mnoho diváků argumentuje rychlostí svého internetového připojení. To je však velmi zavádějící údaj. Není 10 Mbs jako 10 Mbs. Ostatně seriózní poskytovatelé internetového připojení (ISP) také tyto údaje označují za maximální rychlost, nikoliv garantovanou. Obvykle totiž dané připojení může dosáhnout udávané rychlosti jen za ideálních podmínek. Ty ale většinou nepanují. V tomto ohledu nelze srovnávat ryze optické připojení od páteřní sítě až do domu (jehož dostupnost v ČR není příliš vysoká) s připojením realizovaným bezdrátově (např. WiFi) do domu a až v domě metalickou sítí, nebo dokonce s klasickým ADSL po telefonní lince. Mezi jednotlivými způsoby připojení panují značné rozdíly v agregaci, odezvě, stabilitě a nakonec i v reálné momentální rychlosti downloadu. Velmi snadno se tedy stane, že divák např. s ADSL připojením o udávané maximální rychlosti 8 Mbs má v danou chvíli k dispozici rychlost sotva 4 Mbs, navíc s nevalnou odezvou a vysokou ztrátovostí paketů. Na bezproblémovou podívanou u internetového vysílání to pak samozřejmě nestačí.
    Dále se často přehlíží, jak spletitá je cesta streamů od serverů do koncového počítače. Ta nesnese srovnání s jednoduchostí cesty běžného televizního signálu, kdy je tu vysílač > signál > anténa > televizor. Video po internetu putuje přes podstatně více technologií, z nichž většina není ani ve správě televize, ani samotného diváka, a tak je lze jen těžko bezprostředně ovlivnit. Možné řešení: Doporučujeme zkusit přepnout na nižší kvalitu videa, např. 288p.
  • Výkon počítače
    Ne všichni uživatelé mají systém "vyladěný," správně nastavený Adobe Flash (např. hardwarovou akceleraci) a u některých notebooků a především netbooků ani není k dispozici dostatečný hardwarový výkon. Starší a obecně "slabší" počítače, na nichž je navíc část výkonu obsazena balíkem bezpečnostního softwaru (antivirus, firewall) a dalšími programy běžícími na pozadí, často zvládají nanejvýš prohlížení internetových stránek. Sledování videa v jiném než velmi nízkém rozlišení už může představovat nezvládnutelný úkol. I v tomto případě doporučujeme přepnout na nižší kvalitu videa (288p).

Internet stále ještě nedokáže plnohodnotně nahradit standardní televizní vysílání, zůstává pouze jeho doplňkem. Televizní signál není kapacitně limitovaný, může jej přijímat teoreticky nekonečný počet diváků. Oproti tomu možnosti na webu jsou vždy konečné, limitované řadou výše zmíněných faktorů. Jestliže tedy někdo požaduje audiovizuální zážitek bez sebemenšího škobrtnutí a není ochoten akceptovat případné nedostatky vyplývající z podstaty internetu a souvisejících technologií, má k dispozici terestrické vysílání, satelitní vysílání, případně kabelovou televizi.

Přechylování

Přechylování, tedy odvozování ženských podob cizojazyčných příjmení, je pro český jazyk zcela přirozené a v rámci spisovné češtiny se považuje za běžnou součást gramatického systému. Česká televize toto pravidlo dodržuje a snaží se cizojazyčná ženská příjmení důsledně přechylovat. Výjimky respektujeme v případech, kdy si to sama dotyčná nepřeje (jako např. střelkyně Kateřina Emmons).

Přidáním českého "-ová" zapojíme dané příjmení bez problému do gramatického systému věty. Bez přechylování bychom dostali nekonečnou skupinu nesklonných příjmení. U cizích mužských příjmení také při skloňování normálně užíváme pádové koncovky.

Chápeme, že v době rozsáhlé anglikanizace naší mluvy – kdy už například nejmladší generace téměř nevyužívá pro oslovení vokativ (5. pád) a podobně – může někomu přechylování znít archaicky, přehnaně. Je to ale gramaticky správné, v České televizi, tedy s již zmíněnými výjimkami, budeme nadále cizojazyčná ženská příjmení přechylovat.

Téma přechylování vysvětluje podrobněji Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR na svých stránkách, popisuje i přechylování ruských příjmení. O zásadách přechylování cizích ženských jmen hovořil také šéfkomentátor redakce sportu ČT Robert Záruba.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.