ČTsport

ČTsport
pátek 21. července 2017 Vítězslav

Maratonský běh

Velikost textu:

Nechci vypadat jako hnidopich anebo nedej bože jako člověk, který má něco proti olympijským hrám, nicméně když už jsem se ve svém minulém příspěvku obul do olympijského hesla, nemohu vynechat další, z mého pohledu olympijskou podivnost, kterou je maratonský běh.

Maraton
Maraton

Už sama legenda je trochu podivná. Představte si, že jste aténský voják a nějakým zvláštním řízením osudu jste přežili bitvu u Marathonu. Ufff, oddychnete si, zkontrolujete všechny životní funkce, jenže v tu chvíli k vám přijde nějakej generál a že musíte šupiky do Atén, zvěstovat zprávu o slavném vítězství. Tak popadnete helmu, brnění, štít, meč a kopí, nazujte si své páskové botky a vyrazíte. Do Atén to je něco málo přes devětatřicet kilometrů, navíc je 12. září, a to bývá v Řecku ještě pořádný hic, a běžíte. A běžíte a běžíte a běžíte, no, a když doběhnete, tak stačíte pouze hlesnout: "Zvítězili jsme…" a je po vás. Paráda! A to vám ještě nikdo neměřil čas, takže i když byste měli nárok být světovým rekordmanem, sice in memoriam, nicméně rekordmanem, tak máte akorát tak smůlu.

Nechci se pouštět do debat o tom, jak moc mi přijde maratonský běh nesmyslný. Určitě by se totiž našla celá řada lidí, kteří by se mnou hrubě nesouhlasili. Mám ale jeden takový nápad. Pokud má být maratonský běh opravdu poctou bájnému poslovi dobrých zpráv Feidippidésiovi, tak proč dnešní maratonci neběhají ve zbroji, s helmičkou pěkně naraženou na hlavě, v jedné ruce štít, v druhé kopí a meč za pasem? Přesně v duchu myšlenky, když už legenda, tak se vším všudy. Ale to ne, to musíme mít speciální odlehčené botky, pomalu na každém druhém kilometru občerstvení, sporttester, který nám hlídá tepovku, a to už vůbec nemluvím o tom, že by všichni maratonci měli těsně před startem absolvovat několikahodinovou krvavou řež s Peršany… Chápu, že to je asi nerealizovatelné, už jenom proto, že máme v současnosti akutní nedostatek Peršanů, nicméně by možná nebylo od věci se nad mým nápadem alespoň na chvilku zamyslet.

Mimochodem, když už jsme u těch maratonských nelogičností, tak v žádném případě nelze pominout délku samotného závodu. Pokud se někdo domnívá, že vzdálenost mezi Marathonem a Athénami je 42 195 metrů, tak se hluboce mýlí. Historické prameny totiž uvádějí, že v onom památném roce 490 př. n. l. běžel Feidippidés "jen" 39 152 metrů, což je o tři kilometry méně, než se běhá dnes! A jak se to stalo? Jednoduše. Při olympijských hrách v roce 1908 v Londýně (zase ten Londýn) byla trasa maratonského závodu vytyčena tak, že start byl u Windsorského zámku a cíl byl přímo před královskou lóží na olympijském stadionu, tak aby to britské pomazané hlavy měly hezky přímo před čumáčkem. No a vzdálenost mezi Windsorem a stadionem byla přesně 42 195 metrů. No bóže, kilometr sem, kilometr tam a Feidippidés by se obracel v hrobě.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.