ČTsport

ČTsport
sobota 21. října 2017 Brigita

Politika ovlivňuje olympiádu, tentokrát je to jen spor o minutu ticha

Velikost textu:
aktualizováno 27. 7. 2012 19:20

Londýn - Ačkoli je apolitičnost jedním ze základních principů olympismu, jen málokterá olympiáda ve 20. století nebyla zasažena politikou. Už po druhé světové válce, během níž se olympijské hry nekonaly, začaly některé země bojkotem OH vyjadřovat postoj k politickým událostem. Londýnské klání naštěstí poznamenal jen spor ohledně minuty ticha za tragické události v Mnichově roku 1972. Tehdy po útoku palestinského komanda zemřelo 11 izraelských sportovců. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl vzpomínku na Mnichov na slavnostním zahájení, a to i přesto, že pro pietní vzpomínku se vyslovili i oba američtí prezidentští kandidáti - Obama i Romney.

Zahájení LOH v Moskvě v roce 1980
Zahájení LOH v Moskvě v roce 1980
Otevřít galerii
  • Zahájení LOH v Moskvě v roce 1980 zdroj: Gettyimages http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3802/380165.jpg?1343401541
  • Tragédie v době LOH v Mnichově v roce 1972 zdroj: Gettyimages http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/39/3802/380171.jpg?1343402164
  • Americká delegace na OH v Berlíně v roce 1936 zdroj: Gettyimages http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/CT4_default.jpg
  • Londýn před zahájením olympiády autor: Hussein Malla, zdroj: ČTK/AP http://img.ct24.cz/cache/140x78/article/38/3794/379388.jpg?1343217564

Moskva 1980 za Afghánistán, odveta Los Angeles 1984 

Politika do života olympiády zasáhla nejvíce v roce 1980, kdy se na protest proti politickému vývoji obešlo sportovní klání bez americké účasti, v roce 1984 pak bez sportovců ze socialistického tábora. V prosinci 1979 sovětská vojska vtrhla do Afghánistánu a Washington - a další země - reagoval bojkotem olympiády v Moskvě v roce 1980. "Americký národ ani já nepodpoříme vyslání olympijského týmu do Moskvy," zněla slova amerického prezidenta Jimmyho Cartera. K Američanům se posléze přidala asi šedesátka zemí, jejichž neúčast na letních OH v Moskvě se zapsala do dějin jako největší bojkot olympijských her. Prvních OH v socialistické zemi se tak od 19. července do 3. srpna 1980 zúčastnilo jen 80 zemí, což byl nejmenší počet od roku 1956.

"Jestliže náš svět nechce tak jako ovzduší znečistit i slavnost svobodných Řeků a novověký ideál de Coubertinův, olympijská vlajka do současné Moskvy nepatří," psalo se například v lednu 1980 ve stanovisku československého disentu.

Odvetou za bojkot OH v Moskvě se čtyři roky nato stala neúčast 14 zemí socialistického bloku na olympiádě v Los Angeles - oficiálně kvůli "nedostatečnému zajištění bezpečnosti a nerespektování důstojnosti sportovců". Po vzoru Sovětského svazu nevyslalo výpravu na LOH v roce 1984 ani Československo. Na následující LOH v roce 1988 do Soulu nejela z politických důvodů KLDR, podpořily ji Kuba, Etiopie a Nikaragua.

Propagace LOH v Moskvě 1980
Propagace LOH v Moskvě 1980

Politika zasáhla i v roce 1956, 1976, o bojkotu se mluvilo i v roce 1936

Aktéry prvního oficiálního bojkotu OH se stali již v roce 1956 Egypťané, Iráčané a Libanonci (kvůli válce o Suez) a Nizozemci, Španělé a Švýcaři (kvůli potlačení maďarského povstání sovětskou armádou). Do Melbourne na LOH nepřijela tehdy ani Čína kvůli povolení účasti sportovců Tchaj-wanu. V roce 1976 bojkotovalo LOH v Montrealu 22 afrických zemí na protest proti rasistickému režimu v JAR, nepřijely tam ani Čína a Tchaj-wan opět kvůli vzájemnému sporu.

O bojkotu her se ale hlasitě mluvilo už v roce 1936. Tehdy olympiádu v Berlíně zastínil hákový kříž, hry tak posloužily Adolfu Hitlerovi k propagaci nacismu. Vysmíval se hlavně Spojeným státům, které podle něj reprezentovali sportovci podřadné rasy. Jenže ti nakonec pro USA vyhráli 11 zlatých medailí. 

Zdroj: ČT24, ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.