ČTsport

ČTsport
sobota 21. října 2017 Brigita

Příběhy OH: Tichý protest Tommieho Smithe

Velikost textu:

Praha - Olympiáda není jen šancí sportovců poměřit své schopnosti s ostatními, ale také možností vyjádřit svůj názor. Zdvižená pěst Tommieho Smithe na hrách v Mexiku v roce 1968 je pak jedním z nejvýznamnějších momentů boje Afroameričanů za své zrovnoprávnění.

přehrát video
Příběhy OH: Tichý protest Tommieho Smithe

"Jestli vyhraji, nazvou mě Američanem, ne černým Američanem. Ale kdybych udělal něco špatného, pak o mně řeknou, že jsem Negro [nepřeložitelný pejorativní pojem pro černochy, který v 60. a 70. letech postupně začal mizet z diskurzu, pozn. autora]," řekl Smith po vítězném závodě v běhu na 200 m, v němž vyhrál zlatou medaili ve světovém rekordu.

Tommie Smith poté chtěl vyjádřit podporu černým spoluobčanům. Na stupně vítězů, kde přebíral zlatou medaili, přišel s bronzovým Johnem Carlosem v černých ponožkách bez bot, čímž chtěl odkázat na chudobu Afroameričanů, a černé šále, která měla znázorňovat pýchu na svou barvu kůže. Nakonec mlčky při hymně sklopil hlavu a vztyčil zaťatou pěst. "Nebylo to vzdání holdu Černé síle," vysvětlil Smith, že zaťatou pěst nemyslel jako odkaz ke hnutí Black Power, "nýbrž vzdání holdu lidským právům."

Mezinárodní olympijský výbor však názor se Smithem a Carlosem rozhodně nesdílel. Jeho předseda Avery Brundage, usvědčený rasista a prominentní americký sympatizátor s nacistickými myšlenkami, nařídil americké výpravě, aby Smithe a Carlose z olympiády vyloučila. Gesto odsoudili i fanoušci na stadionu, kteří atlety vybučeli, a americký časopis Time. Atleti se tak dočkali uznání až s nadcházejícím časem a proměnou společenského klimatu.

Zdroj: ČT sport

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.