Je nám líto, video expirovalo.
Následuje
V šachu

Profil sportu: Šerm

Sporty, které nikdy nechyběly na novodobých olympijských hrách, lze spočítat na prstech jedné ruky. Spolu s atletikou, cyklistikou, gymnastikou a plaváním mezi ně patří i šerm. Tato historická bojová disciplína se začala vyvíjet do své sportovní podoby již v průběhu 16.-18. století.

Šerm
zdroj: Getty Images autor: Koji Watanabe

V šermu se používají tři zbraně - fleret, kord a šavle. Kvůli odlišné povaze každé z nich mají všechny formy trochu odlišná pravidla. Pro všechny však platí, že se odehrávají na tzv. planši a vyhodnocování zásahů se provádí elektronicky.

U všech je také časový limit pro zápas devět minut a vítězí ten, kdo dosáhne patnácti zásahů, či jich má po skončení limitu více než protivník. Za nerozhodného stavu se nastavuje další minuta, vítězí pak ten, kdo zasáhne. Ještě před prodloužením však rozhodčí losuje případného vítěze, pakliže by byl stav znovu nerozhodný.

Právě s prvním jmenovaným fleretem se šerm v historii přetvořil do moderní sportovní disciplíny. Bodná zbraň o čtvercovém průřezu byla používána téměř výhradně jako tréninkový a sportovní aparát. Zásah se počítá pouze na trupu a na rozdíl od ostatních disciplín je planše kratší o čtyři metry.

U kordu, výhradně bodné zbraně s trojúhelníkovým průřezem, se však zásah počítá na celém těle, což má své následky. Úspěšný kordista musí mít skvělou koncentraci, rychlost, přesnost zásahu a musí umět předpovídat pohyb svého protivníka.

Na rozdíl od kordu, nejtěžší ze tří zbraní, je šavle bodná i sečná. Oblastí zásahu je vše od pasu nahoru kromě týla a rukou. Zásah v šavli je nejspíš nejjednodušší ze všech tří zbraní, a tak je dost možná divácky nejzajímavější - je totiž rychlý a oba protivníci hodně útočí. Pravidla jsou však složitější a techniky se velmi různí.

Šermířské soutěže budou v Londýně probíhat ve víceúčelovém ExCel Centru, nejvytíženějším stadionu her. Ve hře je pak deset medailových sad pro mužské a ženské jednotlivce i družstva. Nejúspěšnějšími šermířskými velmocemi jsou Itálie, Francie a Maďarsko, ostatně v románských zemích se také sportovní šerm vyvinul. Nejúspěšnějším šermířem v historii je pak Ital Edoardo Mangiarotti, který mezi lety 1936 a 1960 vyhrál 13 medailí.

Poslední loňské šermířské mistrovství světa zcela ovládli Italové - v kordu zvítězil Paolo Pizzo, ve fleretu Andrea Cassara a v šavli Aldo Montano. V ženských disciplínách už italská dominance nebyla natolik znatelná, přestože ve fleretu vybojovala Valentina Vezzaliová zlato. To však v kordu získala Číňanka Li Na a v šavli Ruska Velikaja.

Ani v jedné kategorii nebude zastoupen český závodník, medaili v této disciplíně pak soutěžící z našich luhů a hájů nezískal již od roku 1908. Tehdy přivezl dva bronzy Vilém Goppold z Lobsdorfu. Právě v Londýně se však Goppold z Lobsdorfu před 104 lety stal prvním sportovcem, který pro Čechy vybojoval medaili. Informace o této pozoruhodné osobnosti jsou kusé - víme jen, že přes šlechticky působící jméno postrádal urozený původ - a že zemřel při okupaci v roce 1943.

Zdroj
ČT sport

Hlavní zprávy

Nejčtenější články