ČTsport

ČTsport
pondělí 23. října 2017 Teodor
17. září - 1. října 2016

Série století 1972: Osm zápasů, které navždy změnily světový hokej

Velikost textu:

Praha – Kanadský a evropský hokej byly po dlouhá desetiletí dva oddělené světy. Evropanů působilo v zámoří jen velmi málo, kolébka hokeje navíc akcemi pořádanými IIHF otevřeně pohrdala a na mistrovství světa a olympiády posílala pod hlavičkou reprezentace vítěze amatérských soutěží. Vnímání hokeje nejen v Kanadě definitivně změnilo až osm zápasů z podzimu 1972, ve kterých na sebe poprvé narazili profesionálové z NHL a ve své době takřka neotřesitelní vládci olympiád a světových šampionátů Sověti. Byl to velký souboj uprostřed studené války, ve kterém rozhodně nešlo jen o hokej.

Paul Henderson slaví vítězný gól do sítě SSSR
Paul Henderson slaví vítězný gól do sítě SSSR

Z dnešního pohledu je situace ve světovém hokeji na začátku 70. let jen obtížně pochopitelná. Elitní skupina mistrovství světa čítala toliko šest týmů a šlo ve své podstatě o mistrovství Evropy. Američané se totiž v té době potáceli mezi výkonnostní skupinou A a B, Kanada pak už třetí rok dobrovolně dlela v hokejové izolaci. Světové medaile si tak mezi sebou pravidelně dělila trojice Švédsko, Československo a Sovětský svaz, za asistence soupeřů o jednu až dvě třídy slabších.

Kanadský bojkot měl kořeny v událostech předcházejících MS 1970, které se poprvé v historii mělo konat v Kanadě. Hokejová federace pořadatelské země se snažila pro tento turnaj vyjednat možnost startu hráčů NHL. Proti se však postavil tehdejší předseda MOV a velký odpůrce sportovního profesionalismu Avery Brundage. Ten pohrozil, že hráči, kteří nastoupí proti Kanaďanům, ztratí amatérský statut a přijdou o start na olympijských hrách 1972.

Mezinárodní hokejová federace pod tlakem ustoupila a už dojednaný start hráčů NHL zrušila. Kanada na protest proti tomuto rozhodnutí na oplátku zrušila své pořadatelství MS (turnaj se nakonec konal stejně jako o rok dříve ve Stockholmu) a až do roku 1976 se nezúčastňovala ani světových šampionátů, ani olympijských her. Důvodem bojkotu ze strany Kanady byl mimo jiné skrytý profesionalismus hokejistů z východního bloku, zejména Sovětů.

V té době zároveň začala rašit myšlenka konfrontace mezi sovětským výběrem a nejlepšími Kanaďany, která by se konala mimo kuratelu IIHF. U jejího zrodu stáli sekretář kanadského velvyslanectví v Moskvě Gary Smith a ruský novinář Boris Fedosov z deníku Izvestija. Jejich společný nápad padl na úrodnou půdu i na nejvyšších místech a zásluhou kanadského premiéra Pierra Trudeaua a jeho sovětského protějšku Alexeje Kosygina nakonec Série století opravdu spatřila světlo světa.

Dohoda mohla být podepsána také proto, že sovětskou sbornou už nevedla konzervativní dvojice strůjců neporazitelné "rudé mašiny" Arkadij Černyšev – Anatolij Tarasov, ale nový trenér a legenda počátků sovětského hokeje Vsevolod Bobrov. Itinerář zápasů byl definitivně dohodnut během mistrovství světa v Praze, kde Sověti překvapivě přišli o svou devítiletou sérii vítězství na MS. Série měla začínat čtyřmi duely v kanadských městech, odvety hostily moskevské Lužniki.

Kanadské sebevědomí utržilo v Montrealu ránu

Hodnoceno optikou dneška, Kanaďané úvod série s ohledem na význam akce až nepochopitelně podcenili. Za vše hovoří výrok nejblyštivější hvězdy tehdejší NHL Bobbyho Orra, který veřejně zapochyboval o tom, že Sověti dokáží vyhrát v sérii aspoň jeden zápas. Paradoxně on sám se Série století kvůli zraněnému kolenu nezúčastnil.

A javorovým listům chyběl i legendární "Zlatý tryskáč" Bobby Hull, kterého o start připravilo pro změnu politikaření kontroverzního agenta a vedoucího týmu Alana Eaglesona. V zámoří se v té době rodila konkurenční profesionální liga WHA a dlouholetá opora Chicaga podepsala smlouvu s Winnipegem. Hull se tak sice v první nominaci objevil, Eagleson ale nakonec zákaz startu hráčů WHA prosadil.

Zatímco Sověti se pod Bobrovovým vedením celé léto připravovali a asistent Boris Kulagin chystal podrobný rozbor hry hvězd soupeře, Kanaďané se k přípravě sešli až v polovině srpna a žádné problémy si nepřipouštěli. "Neměli jsme dostatek respektu k soupeři, nebáli jsme se o výsledek. Nikdo z hráčů nevěřil, že jsou tak dobří," vzpomínal později kanadský trenér Harry Sinden.

Paul Henderson (vlevo) v Sérii století se SSSR
Paul Henderson (vlevo) v Sérii století se SSSR

O to větší šok zažila posvátná hala Forum v Montrealu, kde série 2. září začínala. Kanada sice rychle vedla 2:0, pak si ale Sověti na úzký kanadský led zvykli, naplno rozvinuli svou strojovou hru a po 60 minutách svítil na tabuli před zápasem těžko uvěřitelný výsledek 3:7. Potupení Kanaďané zmizeli z ledu, aniž by vysmívaným soupeřům podali ruce.

"Vyprovázeli nás s tím, že nemáme schytat debakl. Po prvním zápase přišel pokyn vyhrát zbylých sedm," vyprávěl autor šesti bodů v sérii, útočník Vladimir Petrov. Tuto kanadskou potupu překryl až o devět let později ještě krutější debakl se sbornou 1:8 ve finále Kanadského poháru 1981.

O dva dny později v Torontu sice Kanaďané zvítězili 4:1, to ale bylo z jejich strany v první polovině série vše. Ve Winnipegu se zrodila jediná remíza v sérii a po druhé porážce 8. září ve Vancouveru vyprovázel pyšné hvězdy NHL z ledu Pacific Colisea pískot. Sověti měli v tu chvíli k vítězství blíž a Kanada správně tušila, že v Lužnikách je čeká nejen sportovní peklo.

Phil Esposito (vlevo) v Sérii století proti SSSR
Phil Esposito (vlevo) v Sérii století proti SSSR

Tvrdá kanadská hra vs. němečtí rozhodčí

Kanaďané přijeli po aklimatizační zastávce se dvěma přípravnými utkáními ve Stockholmu do Moskvy nabuzení, hned první zápas ale jejich nadšení znovu zchladil. V zápase sice vedli 4:1, nakonec ale prohráli a sborné tak chyběl k celkovému vítězství poslední krok. Kanada se nemohla dlouho vyrovnat s příliš úzkostným metrem dvojice německých rozhodčích, třeba v šestém utkání byl poměr trestných minut 31:4 ve "prospěch" Kanady.

Na druhou stranu, chyba nebyla pouze na straně sudích Baadera s Kompallou (Kanaďany přezdívaných Badder and Worse), ale místy dost zákeřná hra Kanady, kterou reprezentoval zejména Bobby Clarke. Rabiát z Philadelphie se přimotal i k jednomu ze zlomových momentů série, když v šestém zápase seknutím hokejkou do kotníku vyřadil ze hry sovětskou hvězdu Valerije Charlamova.

Svůj účel to však splnilo, Kanaďané dokázali vyvést soupeře z konceptu a dvěma těsnými výhrami vyrovnali sérii. Rozhodnout měl poslední zápas a šéf kanadské výpravy Eagleson nechtěl ponechat nic náhodě. Vymohl si tedy, že utkání nebude pískat německá dvojice. Přání se mu však splnilo pouze z poloviny, "Worse" Kompalla zůstal, jako druhý rozhodčí ale byl nominován Čechoslovák Rudolf Baťa.

Zápasu samotnému nechybělo nic, zejména pak emoce. Kanaďané po dvou třetinách prohrávali 3:5 a jejich vztek opět směřoval zejména ke Kompallovi. J. P. Parise dostal trest do konce zápasu poté, co rozhodčímu naznačil, že ho chce přetáhnout hokejkou přes hlavu, vytočený Phil Esposito pak na trestné lavici naznačoval svému soupeři Borisi Michajlovovi, že ho podřízne.

Ve třetí třetině se Kanadě podařilo vyrovnat, ale při brance na 5:5 nerozsvítil sovětský brankový rozhodčí červené světlo. Tehdy vstoupil na scénu znovu Eagleson, který se vydal protestovat tak vehementně, až ho přítomní policisté chtěli zatknout. Manažera vysvobodil Peter Mahovlich, který jednoho z milicionářů praštil hokejkou po hlavě, a v nastalém zmatku jeho spoluhráči Eaglesona dokázali dostat zpět na střídačku.

Hendersonův gól vstoupil do historie

Do konce chybělo pouhých 34 vteřin, když se po sérii zaváhání sovětských obránců dostal k puku útočník Toronta Paul Henderson a nadvakrát propasíroval puk za brankáře Vladislava Treťjaka. Henderson předtím rozhodl i zápasy 6 a 7 a tímto vítězným hattrickem se nesmazatelně zapsal do sportovní historie.

O tom, jak moc tato unikátní série pro Kanadu znamenala, možná nejlépe svědčí to, že v jedné z anket o největší událost 20. století "Summit Series" skončila na pátém místě, a to i před 2. světovou válkou! Hendersonův "gól století" byl později zvěčněn na poštovní známce i jednodolarové minci a snímek vítězné branky se stal nejslavnější kanadskou sportovní fotografií historie. Před šesti lety se pak Hendersonův dres z rozhodujícího zápasu série vydražil za více než milion dolarů.

Série století výrazně přispěla k postupnému sbližování hokeje na obou stranách Atlantiku. O čtyři roky později se konal první ročník Kanadského poháru, který pak na dlouhá léta skýtal jedinou možnost konfrontace nejlepších hráčů světa. Kanaďané se v roce 1977 vrátili na mistrovství světa, následně i na olympiádu a na akce IIHF za sebe už nikdy neposlali amatérský výběr. NHL se více a více otevírala evropským hráčům a po pádu železné opony i sovětským a později ruským hokejistům.

Zároveň Série století vstoupila do dějin nejen jako unikátní setkání hvězd tehdejší doby. Velkolepá akce měla v době bipolárního soupeření i jednoznačný politický přesah. "Bral jsem to tak, že my reprezentujeme svobodný svět a oni jsou ti špatní," konstatoval lakonicky útočník Phil Esposito. Faktem zůstane, že po září 1972 už hokej nikdy nebyl stejný. "Změnili jsme svět, a na to jsem pyšný," dodal Esposito.

Zdroj: hokej.cz, iDnes.cz, iihf.com, sport.cz, stream.cz

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.