Rittich: AHL? Je to opravdu jízda. Na šanci v NHL musím čekat

Čtyřiadvacetiletý jihlavský rodák zažívá po všech stránkách novou zkušenost. "Dojmy jsou pěkné, jsem spokojený a užívám si to plnými doušky, ale samozřejmě je to někdy i docela náročné, když přijdou na řadu tripy (cesty na venkovní zápasy), navíc ne všechny lítáme. A AHL je hrozná divočina, s Danem jsme se shodli, že nám to připomíná juniorku. Hokej nahoru dolů, furt se něco děje a člověk neví, co se stane v nadcházející vteřině," řekl Rittich.

American Hockey League, v níž hráči čekají na šanci na výsluní v NHL, je z jeho pohledu 'ulítaná liga'. "Je to opravdu jízda. Občas mi to přijde až skoro bez systému, což mi přijde jako největší rozdíl oproti soutěžím dospělých v Česku. Gólman se musí držet prostě pořád na pozoru, o to víc, že hráči ze zámoří jsou zvyklí střílet odkudkoliv. Takže se musíte soustředit opravdu každou vteřinu celých 60 minut," uvedl Rittich.

Příležitost dosud dostal v šesti zápasech, v nichž inkasoval celkem jen deset branek. Vychytal tři vítězství a postaral se o obě čistá konta, na něž Heat zatím dosáhli. Naposledy sice dvakrát kapituloval při porážce 1:3 v Ontariu, ale ve třech vystoupeních předtím dostal jediný gól a vysloužil si hodně pozornosti i prostoru na klubovém webu. Svá čísla vylepšil na 1,67 inkasované branky na zápas při úspěšnosti zákroků 93,7 procenta.

"Čísla tady ale nejsou úplně všechno. Tady je hlavní, jestli tým vyhrává, když je ten gólman v bráně," zdůraznil Rittich. "Ale neznamená to, že bych nevěděl o svých statistikách. Začátek jsem neměl nijak excelentní, ta soutěž byla prostě úplně jiná po těch dvou letech v extralize. Potřeboval jsem si zvyknout na styl hokeje, užší kluziště i třeba na to, že tu lidi zdaleka tolik nefandí. Teď se cítím už mnohem lépe na tréninku i ve všem jiném. A to je důležité," pochvaloval si Rittich.

Pomáhá mu i to, že má na své misi v týmu o čtyři měsíce mladšího krajana Přibyla, bývalého útočníka pražské Sparty. "Předtím jsme se vůbec neznali, míjeli jsme se i při pozvánkách do nároďáku a potkali jsme se až v kempu v Calgary. I s ohledem na mou angličtinu, která nebyla na začátku až na takové úrovni. 'Příba' je navíc super přátelskej kluk. A k tomu výborný hokejista," ocenil Rittich.

Připouští, že by byl rád za trochu výraznější zpětnou vazbu od trenérů. "Den před zápasem po tréninku se člověk dozví, kdo bude chytat. Pak tě pochválí za zápas, ale nedozvíš se o moc více. Jasně, chodíme na video, kde to probereme jako celý tým, co bylo dobře a špatně. Ale občas by člověk uvítal, kdyby věděl o něco více. Tak to tady ale chodí a musím to brát, jak to je," podotkl Rittich.

Se zástupci prvního týmu Plamenů v kontaktu moc není. "Trenér gólmanů Flames napíše smsku 'dobrá práce'. Ale nikdo mi rozhodně neslíbil, že za ten rok dostanu šanci v NHL. Ta cesta není nijak růžová, ale s tím jsem do toho šel. Musím makat a čekat na šanci. Věděl jsem, že půjdu na farmu, i když tým ještě neměl podepsané gólmany. Nejsem šílenec, abych si myslel, že hned skočím do prvního týmu. Ten má teď navíc dva výborné brankáře, i když Brianu Elliottovi se teď až tolik nedařilo," připomněl Rittich.

Život v Kalifornii, kde tým sídlí, si pochvaluje. "Předtím jsem letěl jednou v životě, teď mám najednou nalétáno, co celá moje rodina dohromady," smál se Rittich. "Na začátku jsem bydlel na hotelu, ale teď už máme s přítelkyní apartmán. Je super, že je tady se mnou. A je fajn mít zázemí, můžete si uvařit a další věci. Celkově je to všechno obrovská změna, ale dobře se na to zvyká," dodal Rittich s úsměvem.