Francie: Sny o čtvrtfinále na domácím MS? Žádné divoké halucinace

Před deseti lety naposledy chyběli mezi elitou, od té doby už ji neopustili. Francouzští hokejisté většinou rok co rok bojují především o přežití mezi těmi nejlepšími, ale i to je značný posun od dřívějších let. Pryč jsou dlouhá desetiletí strávená kdesi v hokejovém podpalubí. A hovořit se nedá ani o jojo týmu, který je příliš dobrý na Divizi I, ale na té nejvyšší úrovni se s nejlepšími měřit prostě nemůže.

Své o tom vědí už i ti největší favorité. Francouzi před čtyřmi lety porazili Rusko, na den přesně o rok později zdolali dokonce i Kanadu. Značné trable proti Francouzům si prožili i čeští hokejisté, kteří v roce 2014 vyhráli nad Les Bleus v klíčovém zápase skupiny až v prodloužení.

Nejde přitom jen o ojedinělé výstřelky. Francouzský tým ustálil výkonnost, je velice zarputilý a schopný porazit kohokoliv, což dokazuje i to, že na posledních čtyřech šampionátech neprohrál s žádným soupeřem o více než čtyři góly.

Svěřenci rodilého Kanaďana Davea Hendersona, který trénuje Les Bleus nepřetržitě už od roku 2004, se také mohou spolehnout na precizní obranu. Na mistrovství světa tradičně inkasují relativně málo branek, v průměru mezi dvěma až třemi na zápas.

Tentokrát se všemi hvězdami

Na posledních dvou šampionátech byl ale problém spíše na druhém konci kluziště, tedy s útočným potenciálem. Francouzi, kteří si pohrávali i se sestupem, se nemohli opřít o své kompletní trio největších ofenzivních hvězd – loni chyběli Antoine Roussel z Dallasu a Stéphane Da Costa, útočník CSKA Moskva a předloni čtvrtý nejproduktivnější hráč KHL, předloni zase absentoval Pierre-Édouard Bellemare, který odkroutil už třetí sezonu ve Philadelphii.

Nyní ale ani jedna z nejzářnějších hvězd francouzského hokeje nechybí, což bylo klíčem k úspěchu i v roce 2014 – Francouzi tehdy podruhé v historii postoupili do čtvrtfinále mistrovství světa. Podobné ambice budou mít Les Bleus bezpochyby i letos, tím spíš, že se v obraně také mohou spolehnout na další hvězdu. Sedmadvacetiletá opora Yohann Auvitu, který mimo jiné vládne pěti jazykům, má za sebou průlomovou sezonu v New Jersey, za které si letos zahrál v 25 zápasech.

Na ledě AccorHotels arény se tak představí výkladní skříň dnešního francouzského hokeje, který vykazuje velký potenciál pro vzestup. Domácí soutěž vzkvétá i díky hojnému počtu frankofonních Kanaďanů, a i Češi působící ve Francii potvrzují, že úroveň ligového hokeje zdaleka není špatná.

"Je tu spousta kvalitních týmů i hráčů, hodně se tu bruslí. Můžu srovnávat třeba se slovenskou extraligou, kde jsem toho odehrál dost, a tohle je hokej minimálně na stejné úrovni," prohlásil pro hokej.cz v loňském rozhovoru jednatřicetiletý obránce Vojtěch Kloz, který už čtvrtou sezonu působí v Epinalu. "I z Francie se člověk může vrátit do velkého hokeje, protože tu nejsou lehké zápasy," upozorňuje.

A Kloz není jediný Čech, který svou hokejovou kariéru nasměroval do Francie – podle oficiálního serveru českého hokeje v minulé sezoně působilo ve francouzských nejvyšších soutěžích hned 65 krajanů. Rozvoji francouzského hokeje a mladých hráčů by navíc měla zásadně napomoci změna formátu soutěže – počet zápasů v elitní Ligue Magnus díky zrušení ligového poháru narostl z 26 na 44.

Z Pekingu i ze Znojma

Ani z domácí soutěže na mistrovství světa nebude chybět celá řada hráčů. Trenér Henderson od minulého mistrovství kádr příliš nezměnil, například brankářská trojice je totožná, a to i s legendárním jednačtyřicetiletým Cristobalem Huetem, který má za sebou dlouhou kariéru v NHL.

Změny ale přece jen nějaké jsou. V obraně Henderson vsadil zejména na zkušenosti zadáků z domácího Rouenu a Bordeaux, kterým je v hojném počtu přes třicet let, a tak by teoreticky mohli mít problémy s rychlými soupeři. Rouenské spolupráci věří trenér i v ofenzivě, na druhé straně ale nebude chybět ani Teddy Da Costa, který v loňské sezoně hájil barvy Znojma v rakouské EBEL. V kádru světoběžníků najdeme i zástupce finské či švýcarské ligy, Damien Fleury zase uplynulou sezonu strávil v KHL v pekingském Kunlunu.

Francouzi se tak pomaloučku znovu zabydlují mezi elitou, kam patřili před dlouhými desítkami let – byli totiž jedněmi z prvních, kdo si v evropském prostředí osvojil lední hokej. Z toho pak vyplývaly i výborné výsledky zvláště v meziválečné éře: Les Bleus byli mezi prvními účastníky hokejového turnaje na olympiádě a v letech 1920 a 1924 tu skončili na pátém místě. Téměř sto let staré úspěchy ale doposud zůstávají největšími zápisy do historie francouzského hokeje. Na mistrovství světa dosáhli Francouzi svého nejlepšího výsledku – šestého místa – hned při prvním ročníku v roce 1930.

Vyrovnat tento úspěch je tajným snem francouzských hokejistů, který přitom nemusí být příliš odtržený od reality. Boje o poslední čtvrtfinálové místo jsou tradičně velice vyrovnané a rozhodují v nich jen maličkosti, což potvrzují i dosavadní těsné přípravné zápasy.

Francouzi budou mít o motivaci postaráno, navíc se mohou spolehnout na výborné individuality, solidní obranu i domácí prostředí. Záchrana je tedy stále prvořadá. Postup mezi osm nejlepších by ale byl nádherným dárkem a katalyzátorem, který by mohl pomoci rozvoji hokeje v zemi.