Z Moskvy do Moskvy. Jak vypadalo šest sovětských nebo ruských MS?

autor: Michal Doležal, zdroj: ČTK

Robert Reichel s pohárem pro mistry světa v roce 2000 v Petrohradu

1957 – překvapivě hořká tečka pro domácí

Sověti v té době ještě nebyli zkušenými harcovníky. Na mistrovstvích světa hráli teprve od roku 1954, ale na svém kontě už měli dvě vítězství, včetně triumfu na olympijských hrách v Cortině d’Ampezzo. O titulu se rozhodovalo v závěru šampionátu – Švédům stačila remíza, domácí museli vyhrát. A po dvou třetinách k tomu měli nadějně nakročeno, vedli o dva góly, jenže hráči tří korunek se nevzdali a duel srovnali. Výsledek 4:4 a je jasno – Sovětský svaz se musel sklonit před soupeřem a skousnout stříbrné medaile.

Třetí skončili Čechoslováci. Ti mimochodem zaznamenali největší turnajové vítězství – Japonce, kteří byli na prvním šampionátu za železnou oponou spíše do počtu, porazili 25:1.

A kam se poděly zámořské týmy? Až na Japonsko to byl spíše evropský šampionát, neboť Kanada a USA odmítly účast na protest proti potlačení maďarského povstání sovětskými vojsky v roce 1956.

1973 – sto gólů a dominance

Po šestnácti letech bylo všechno jinak. Domácí si spravili chuť a nedali nikomu šanci. Sborná zvítězila bez ztráty bodu a se skóre 100:18. Českoslovenští obhájci ztratili především v důrazu a skončili překvapivě bronzoví až za Švédy. Nejlepším brankářem turnaje byl vyhlášen Jiří Holeček, který v očích direktoriátu turnaje předčil i legendárního Vladislava Treťjaka.

zdroj: ČT

Jiří Holeček

1979 – dvouciferná československá porážka a Sověti opět na vrcholu

Hokejisté se sjeli do Moskvy znovu už po šesti letech. Očekávalo se, že sborná bude opět úřadovat, ale že až takhle? Sověti sice na úvod jen těsně přehráli Německo, ale od té doby už jen každého válcovali.

Černý den československého hokeje: 21. duben, dějiště stadion v Lužnikách. Už v 16. minutě vedli domácí o čtyři góly, konečný výsledek 11:1 byl šokující. Čechoslováci si sice spravili chuť dvouciferným vítězstvím nad Kanadou 10:6, ale na lepší než stříbrnou pozici to nestačilo.

1986 – kdepak útok na obhajobu

Zatímco Sověti slavili jubilejní dvacátý titul mistrů světa, Čechoslováci měli k obhajobě hodně daleko. Osm týmů tehdy hrálo systémem každý s každým, čtyři nejlepší výběry pak bojovaly ve finálové skupině. Zlatí ze šampionátu v Praze o rok dříve nedokázali vyhrát první čtyři zápasy. První den šampionátu podlehli šokujícím způsobem nejslabšímu účastníkovi turnaje Polsku, pak ještě Německu a po prohře se Švédskem jen remizovali s Finskem. Národní tým byl odsouzen k tomu, aby hrál ve skupině o 5. až osmé místo. Boj o záchranu nakonec zvládl, ale pátým místem se pyšnit nemohl.

zdroj: goironpigs.com

Vladimir Krutov v sovětském dresu

Sověti byli na vrcholu sil. Útočné trio Larionov, Makarov a Krutov deklasovalo konkurenty. Mimochodem to byl na dlouhých 27 let poslední šampionát, kde zlato získala pořadatelská země.

2000 – Domácí tápání a bratrovražedný souboj o titul

Pro Rusy to byl až nečekaně hodně nepovedený domácí šampionát. Hvězdy sice dorazily, ale hrály nesourodě. Na soupisce byl hrdina z Nagana Pavel Bure či Alexej Jašin a Maxim Afinogenov. S Američany prohráli Rusové 0:3, pak ještě nestačili na Švýcary, Lotyše nebo Bělorusy. V osmifinálové skupině skončila sborná na posledním místě. Fiasko jaksepatří.

To Češi šampionátu, který se poprvé konal mimo Moskvu, zcela dominovali. Jádro tvořili zkušení: Jiří Dopita, Robert Reichel nebo David Výborný. Osmifinálovou skupinu ovládli, mírné zaváhání ve čtvrtfinále, kdy prohrávali s Lotyšskem, stačili zažehnat a vše směřovalo k velkému finále. Čeští hokejisté oplývali vysokou produktivitou, což nádherně demonstrovali v boji o zlato proti Slovensku. Rychlé vedení 3:0 dodalo klid, jenže možná až velký – Slováci dokázali těsně před koncem snížit na rozdíl jediné branky. Drama rázně utnul kapitán Reichel – opora v ten pravý moment – po svém prvním gólu na mistrovství, který byl zárověň vítězným v semifinále s Kanadou, definitivně rozhodl o držitelích zlatých medailí.

2007 – První kanadská radost

Shodou oklností finále na dalším ruském mistrovství o sedm let později mělo velmi podobný průběh. Kanaďané vedli také 3:0, Finové snížili na rozdíl jednoho gólu, ale hráči javorového listu měli poslední slovo.

Kanada, nebo Rusko? To byla před šampionátem jedna z hlavních otázek. Obě supervelmoci měly totiž v historických tabulkách stejný počet třiadvaceti titulů. Domácí neuspěli, ale  spravili si chuť po vyřazení od týmu Suomi alepsoň ziskem bronzových medailí.

Češi pod vedením Aloise Hadamczika odjížděli jako velcí poražení. Z velkých týmů dokázali porazit jen USA, vůbec jim však nevyšly boje v osmifinálové skupině. Tři zápasy, tři porážky, a to i od Německa. Smutnou tečkou byl výprask 0:4 od domáích ve čtvrtfinále.

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku