Jaroslav Hlinka: Za žádného střelce se nepovažuju

Devětatřicetiletý forvard se zkušenostmi z NHL, kde hrál za Colorado, se prosadil úvodní trefou zápasu v 17. minutě po parádní souhře s Danielem Přibylem. "Dostal jsem to tam výborně od Dana Přibyla prakticky do prázdné brány, takže mi to stačilo zvednout přes beton a to se zaplaťpánbůh povedlo. Jsem za ten gól rád. Bylo hezké i to, že to bylo doma. Je to taková odměna. Lidé nezapomenou, je to super," řekl novinářům Hlinka.
 
Tento zásah byl pro něho 221. gólem v nejvyšší české soutěži, dalších 29 branek přidal v dresu národního týmu, s nímž v roce 2001 oslavil i titul mistra světa. Ve sbírce má čtyřnásobný extraligový šampion také světové stříbro z roku 2006. "Jsem rád, že tam jsem. Za žádného střelce se přitom nepovažuju," prohlásil nejproduktivnější hráč klubové historie Sparty.
 
Na jubilejní branku čekal Hlinka takřka měsíc od duelu 38. kola proti Chomutovu, 22. ledna přispěl k vysoké domácí výhře 7:1 dvěma góly. "Je to ne snad nepříjemné, ale člověk to tlačí před sebou, takže jsem určitě rád, že to tam spadlo. Nemusím nad tím už přemýšlet a můžu se soustředit na samotné zápasy. Už nebudu přemýšlet, jestli ten gól potřebuju dát, nebo ne," vysvětlil své pocity.

Statistiky příliš nesleduje, ale přiznal, že měl dobrý přehled o tom, že mu před sezonou scházelo ke vstupu mezi vyvolené 12 přesných tref. "Samozřejmě jsem pak věděl i to, že ten jeden gól tam chybí. Nijak jsem se tím nestresoval a věřil, že zápasů před námi je spousta, abych ten gól dal. Navíc máme dobrý mančaft a dáváme spoustu gólů, tak jsem věřil, že ten jeden mi tam spadne. Nebyl jsem z toho nervózní, ale určitě je příjemné, že to mám za sebou," přitakal Hlinka.

Jeho radost z osobního úspěchu umocňoval ten týmový. Sparta vyhrála vysoko 5:0, Hlinkův gól byl nakonec i vítězný. "Je samozřejmě příjemnější, když se daří celému mužstvu a tým vyhraje. Ten zážitek a ten osobní úspěch je pak o to lepší," podotkl Hlinka.

Hlinkův první extraligový gól se zrodil před více než dvaceti lety
 
Puk, s nímž skóroval, si schoval na památku, ale jinak ho na to příliš neužije. "Co si pamatuju, tak mám schovaný ten, s nímž jsem překonal klubový rekord. A ten dnešní si schovám také, oba dva i s hokejkou. Skončí to u táty, já osobně budu bilancovat, až uzavřu kariéru, takže proto to pro mě teď zase až takovou cenu nemá," uvedl Hlinka.

Zapátral v paměti také ohledně prvního svého zásahu v extralize. "První byl snad doma proti Kladnu a nahrával mi na něj tenkrát David Volek," uvedl Hlinka. "Už je to kus života... Přece jen je to přes dvacet let. Ale na bilancování je opravdu ještě čas," pousmál se Hlinka při vzpomínce na sezonu 1994/95.
 
Ačkoliv nestudoval dopředu konkrétní jména, uvědomuje si, že se ocitl pokořením mety 250 vstřelených gólů mezi velkými osobnostmi. "Je tam spousta výborných hráčů, asi by tam měli být ti nejlepší, kteří tu jsou a byli. A spousta jich ještě hraje. Honza Hlaváč, David Výborný, Pavel Patera, tedy ti, s nimiž jsem hrál. A já se k nim teď připojil. Samozřejmě z loňska ještě Petr Kumstát," připomněl svého spoluhráče, který se do Klubu hokejových střelců dostal takřka přesně před rokem.