ČTsport

ČTsport
úterý 21. listopadu 2017 Albert

Matador sportovního zpravodajství Petr Vichnar se rozloučil s hokejem

Velikost textu:

Komentoval 214 přenosů hokejových utkání z velkých světových turnajů, 14 let uváděl studio mistrovství světa. To letošní bylo pro Petra Vichnara poslední. "Bylo nádherné, v úžasném prostředí, skvěle připravené a s neuvěřitelnými diváky," říká o letošním šampionátu. Svému řemeslu se ale hodlá věnovat dál, diváci České televize s ním budou i nadále moci sdílet zážitky ze sjezdového lyžování a házené, moderovat bude i Branky, body, vteřiny.

Petr Vichnar
Petr Vichnar

Autor výroku "Dotkli jsme se hokejového nebe!" dal po 37 letech sbohem hokejovým turnajům. "Rozloučil jsem se v pravý čas, byl to jeden z nejlepších šampionátů, které jsem zažil," hodnotí Petr Vichnar letošní mistrovství. Rozhodnutí opustit komentování nejrychlejšího kolektivního sportu na světě bylo jeho vlastní. "Poprvé jsem komentoval hokej už v roce 1978 ještě jako student, před 30 lety v roce 1985 jsem poprvé komentoval na mistrovství světa," vzpomíná na začátky své kariéry.

Prosadit se bylo prý pro Vichnara velmi náročné. "V redakci byla spousta dnes už klasiků našeho řemesla, Karel Mikyska, Vít Holubec, Štěpán Škorpil, Jarda Suchánek. Jeden velký profík vedle druhého," jmenuje své předchůdce. "Dva roky jsem čekal na šanci. Až v roce 1980 všichni odjeli na olympiádu do Moskvy a já jsem s kolegou Ninajem odedřel všechny zpravodajské pořady. Tehdy si mě poprvé všimli a konečně jsem dostal trvalou smlouvu," říká.

Petr Vichnar u hokeje
Petr Vichnar u hokeje

"Vzpomínám si na juniorské mistrovství světa v hokeji v roce 1987 na Slovensku a na památnou bitku mezi ruskými a kanadskými hokejisty. Obě střídačky skočily na led, prali se naprosto všichni včetně náhradních brankářů, trenéři se taky drželi pod krkem," odpovídá na otázku po momentu, kdy mu během jeho práce bylo nejvíce úzko. "Trvalo to asi čtvrt hodiny, na ledě byly kaluže krve. A teď, co říct? Bylo to ještě za starého režimu…" vypráví. "Naštěstí komentoval můj slovenský kolega Ivan Ninaj. Po takových osmi, devíti minutách už na mě prosebně zvedal oči, jestli to po něm nepřevezmu. No, byl jsem srab, on si to nakonec vybral až do konce," dokončuje historku Vichnar, který tak celou šarvátku promlčel.

Mlčel i v momentech, kdy byl dojatý. "To bylo dvakrát, v roce 1996, když jsme po jedenácti letech vyhráli titul mistrů světa, a samozřejmě v Naganu po nájezdech s Kanadou. To jsme s Robertem (Zárubou) brečeli oba, ale to bylo divákům jedno, ti skákali někde na náměstí a vůbec neposlouchali," vzpomíná s nadhledem na největší úspěchy českého hokeje.

Mnoho televizních diváků si Vichnara zajisté vybaví i jako komentátora krasobruslení. Tento sport si však, jak sám říká, rozhodně nevysnil. "Dovedl jsem si představit, že budu komentovat ledasco, ale krasobruslení v žádném případě." Poprvé tanec na ledě komentoval na pražském mistrovství Evropy v lednu 1988. "Měl jsem tři neděle, abych se naučil základy, posadili vedle mě zkušeného krasobruslaře, který mi napovídal. Nakonec to dopadlo dobře. Ohlasy byly příznivé a zůstal jsem u toho přes 20 let," říká Vichnar, který se dlouhodobě věnuje také házené nebo sjezdovému lyžování.

"Včera když Jarda Jágr odcházel ze studia, tak mi podal ruku a říkal: Nenechávej toho, ty to můžeš dělat do 70," směje se Vichnar. Své rozhodnutí ale ani na popud české legendy přehodnotit nehodlá. "Bylo to krásné a bylo toho dost," říká. "Mám spoustu jiné práce, moderuji Branky, body, vteřiny, jsou sporty, které si třeba ještě zakomentuju, ale v hokejové sekci redakce sportu máme spoustu mladých šikovných kluků a ti si to užijí. Doufejme, že i s nějakými medailemi," přeje svým nástupcům.

Zdroj: ČT24

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.