ČTsport

ČTsport
pondělí 20. listopadu 2017 Nikola

Hokej pohledem spolukomentátora

Velikost textu:

V autě cestou domů že čtvrtfinálového zápasu našich proti Finům jsem ještě zápas ve své mysli "dohrával" a zjistil, kolik různých pohledů na hokej tam mám. Mísily se ve mně zážitky pracovní, hokejové i ty čistě osobní.

Martin Hosták
Martin Hosták

Je jasné, že jinak vnímám hokej, když jsem pouhým divákem, jinak coby pozorovatel talentů, jinak okem trenéra, jinak jako komentátor. I to, čeho si při hře všímám coby komentátor, závisí hodně na tom, zda komentuji průběh hry, nebo jsem ve studiu.

Při komentování se zaměřuji na dění na ledě, zejména v blízkosti branek. Je třeba diváků přiblížit situace, které kolegové komentují a přiblížit zejména to, proč situace dopadla takhle a ne jinak. Do hry jako celku jsem daleko více vtažen a tuto pozice mi více svědčí.

Ve studiu si naopak mohu všímat detailů. Nejhorší jsou pro mě pěkné góly těsně na konci třetiny, kdy diváci logicky očekávají, že situaci uvidí rozebrané na tužce. Někdy to je fakt o vteřiny, stihnout to do tužky vše "nabrat", nastříhat a připravit tak, aby se to dalo během přestávkového programu vysílat.

Při extralize zachovávám nadhled poměrně snadno. Při akcích, jako je tato, to zdaleka není tak snadné. Navíc se od komentátorů i určitá preference domácího týmu očekává. Nebo řekněme toleruje. Nesmí to nikdy sklouznout do přehnaného fandění nebo jednostranného posuzování.

Nejtěžší jsou z hlediska hodnocení sporné momenty. Tam velmi záleží na záběru situace, který máme v danou chvíli k dispozici. Pohled, který vidíme z bidýlka komentátorského stanoviště, nám při nich není moc platný. Monitor, na kterém hru můžeme sledovat, je opravdu malý na rozeznání důležitých detailů. Na kostce se sporné momenty opakovat nesmějí. Režie nám zprostředkuje nějaký pohled, z kterého situaci okomentujeme. Občas se stane, že až po hře, kdy máme k dispozici ještě jiné záběry, nakonec zjistíme, že vše bylo ještě trochu jinak, než se nám zdálo.

Občas slýchám názory, proč víc nekomentujeme dění v hale, neřekneme více perliček. Není na to čas. Ne to vyslovit, ale všímat si toho. Jsem tak koncentrovaný na to, kdo je zrovna na ledě, jestli se nemění složení formací, sleduji pokyny trenérů, gesta hráčů na střídačce, že na další vjemy už nezbývá prostor. Je to škoda, protože letošní MS opravdu nabízí spoustu dalších postřehů, které jsem jen zkratkovitě vypsal v minulém blogu.

Ve studiu stíhám atmosféru a doprovodné akce více sledovat, a opravdu si to letos užívám. Hokejových legend a jejich mistrovství jsem již viděl za svůj život dost, byť to je pohled, co se nikdy neokouká. Letos to u mě z celebrit vyhrávají Bob s Bobkem. Ale možnost vnímat takovou úžasnou náladu v hale mám poprvé v životě a to bude i to, co si budu z tohoto MS rozhodně pamatovat.

A vůbec by mi nevadilo, když by mi to naši hokejisté okořenili ještě kovem, byť už ne tím nejcennějším.


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.