ČTsport

ČTsport
pátek 15. prosince 2017 Radana / Radan

Holeček: Brankář je klíčový post. Za jedničku bych zvolil Pavelce

Velikost textu:

Praha – Pokud by měl vybírat jedničku na blížící se mistrovství světa, bývalý hokejový brankář Jiří Holeček by zvolil Ondřeje Pavelce, jenž by se měl k českému týmu teprve připojit. Trojnásobný mistr světa si rovněž myslí, že právě pozice gólmana je klíčovým rozdílem mezi možným úspěchem a neúspěchem.

Jiří Holeček
Jiří Holeček

Už několik dnů se přetřásá obsazení brankoviště pro MS. Kouč reprezentace Vladimír Růžička má k dispozici kvarteto Pavelec, Alexander Salák, Jakub Kovář a Pavel Francouz. Všichni mají velmi dobrou formu, ale Růžička vyvolenou trojici teprve určí. Fakt, že není jasno ani v otázce týmové jedničky, Holečka nijak nepřekvapuje.

"To proto, že nikdo není až tak dobrý, aby byl jasná jednička. Všechno to jsou dobří gólmani, přiměřeně stejní, ale není tu jeden jasně nadprůměrný brankář. A já mám obavu, zda budeme mít lepší brankáře než Rusové, Finové, Švédové, Kanada... A když ho mít nebudeme, tak neuděláme medaili. Bez vynikajícího gólmana uspět nelze," řekl Holeček.

Právě brankář je pro něho rozhodujícím článkem mužstva. I proto má prý vědět dopředu ten, kdo jím na startu turnaje bude. "Je to určitě lepší. Čím dříve to bude vědět, tím se s tlakem a stresem může lépe vyrovnat. Já osobně si myslím, že by to měl být Pavelec," prohlásil Holeček.

Sám si post jedničky před domácím publikem zkusil a tíhu odpovědnosti v letech 1972 i 1978 ustál. "Měl jsem tu výhodu, že jsem měl už s reprezentací zkušenosti a prožil jsem si i atmosféru MS. Rok předtím v roce 1971 jsem byl navíc poprvé vyhlášený nejlepším brankářem, skončili jsme druzí na světě a první v Evropě. S těmito zkušenostmi jsem šel na MS do Prahy," připomněl.

Tlak na celé mužstvo, aby uspělo, bere jako automatický. "S tím se musíte vyrovnat. Každý s tím musí počítat, když je to doma. Lidé si přejí, aby se vám doma dařilo a vyhráli jste to. Zase o to více vás povzbuzují, což pomáhá. My jsme se na to moc těšili a říkali si 'kde jinde to vyhrát než doma'. A povedlo se," pochvaloval si Holeček, jednasedmdesátiletý světový šampion z let 1972, 1976 a 1977.

"Pamatuji si, jak jsme v tom roce 1972 vedli o gól a asi čtyři až pět minut před koncem jsme dostali dvouminutový trest, vyloučený byl snad Olda Machač. Říkal jsem si, že to je pěkné nadělení, jestli nám Rusové vyrovnají takhle v závěru a přijdeme o titul. Povedlo se nám to ale udržet," uvedl Holeček.

Vzpomínky na další domácí šampionát o šest let později už jsou o něco horší. "V roce 1972 se nám podařilo dosáhnout titulu mistrů světa, v roce 1978 nám to o jeden gól na skóre uteklo, když jsme i ten gól dali, ten gól byl uznán, ale následně odvolán. To pak rozhodlo o tom, že jsme měli o branku horší skóre a byli jsme druzí," lituje i s odstupem času Holeček.

Tým byl tehdy pečlivě izolovaný mimo Prahu v Průhonicích, kam nikdo nesměl. "Ani naše rodiny. Byli jsme tam jak na ostrém soustředění, kam nikdo nemá přístup. Novináři měli vyčleněný den, kdy mohli přijít, rodina v průběhu MS měla přístup někdy na dvě hodiny odpoledne s dětmi. Sami jsme nemohli nikam do města, za to byly pokuty a vyhazovy. Také byla večerka a trenér sledoval, kdy kdo přišel," přiblížil Holeček.

Na domácí MS se těší, tak jako na každé. "Teď ale ještě o to víc, když ho máme u nás doma. Uvidíme, jak se nám bude dařit. Ten středeční zápas (proti Finsku) ve mně vzbudil naděje, že by to mohlo být dobré, protože hráli moc dobře," ocenil Holeček.

Zdroj: ČTK

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.