ČTsport

ČTsport
pondělí 25. září 2017 Zlata

Tragická nehoda Luďka Čajky přepsala hokejová pravidla

Velikost textu:

Praha - V pátek 5. ledna 1990 byli diváci na stadionu v Košicích svědky hrozivé události. Zlínský obránce Luděk Čajka bez cizího přičinění nešťastně narazil hlavou do mantinelu. Havířovský odchovanec poraněním míchy a krčních obratů 14. února 1990 v šestadvaceti letech podlehl. Nečekaná smrt zastavila Čajkovu slibně nastartovanou kariéru v národním týmu i v NHL, kam byl draftován. Tragická nehoda se stala při dojíždění puku u hrazení a na dlouhá léta změnila pravidla posuzování zakázaného uvolnění.

Luděk Čajka
Luděk Čajka

Šestadvacetiletý zlínský bek měl před sebou nadějnou kariéru. Už v dubnu roku 1985 Luděk Čajka poprvé oblékl reprezentační dres v zápase proti Kanadě na mistrovství světa. S československým národním týmem získal Čajka na šampionátu zlato. O dva roky později byl také díky svému výkonu na mistrovství světa ve Vídni na 115. místě draftován newyorskými Rangers. Za reprezentační mužstvo ČSSR sehrál s několika přestávkami 58 oficiálních mezistátních utkání, v nichž vstřelil tři góly. V rozletu nadějné hokejové kariéry Luďka Čajku zastavila nečekaná smrt.

Osudný zápas v Košicích

Hrála se poslední třetina zápasu v Košicích. Luděk Čajka společně s Antonem Bartanusem dojížděl puk. Obránce Zlína však 122 sekund před koncem zápasu nešťastně upadl a prudce narazil hlavou přímo do mantinelu. Čajkův pád se připisuje nerovnosti na ledu, hokejista spadl sám bez přičinění dojíždějícího Bartanuse.

Dušan Skačáni pro tehdejší Mladou frontu:

"Byla to zcela obvyklá situace, mezi Čajkou a Bartanusem nebyl žádný bezprostřední kontakt. Zlínský obránce náhle ztratil rovnováhu, zřejmě najel do rýhy v ledu nebo na podobnou nerovnost, a bez jakékoliv koordinace narazil do mantinelu. Osobně vylučuji přímé zavinění."

V tu chvíli začal boj o hokejistův život. Zlínský obránce byl převezen do košické nemocnice a podrobil se náročné operaci. Zlínští spoluhráči v tu chvíli ještě věřili v Čajkovo uzdravení. "Byl to velký náraz, ale nemysleli jsme si, že to bude tak vážné. Důsledky jsme se dozvěděli až po vyšetření v nemocnici. Potom jsme věřili, že se jeho stav zlepší. Ale nakonec to bohužel nedopadlo dobře," řekl Čajkův tehdejší spoluhráč Rostislav Vlach.

V nemocnici se Čajka ještě na chvíli probral k vědomí. V důsledku prudkého nárazu na hrazení došlo k rozsáhlému poškození míchy a zlomení prvního a druhého krčního obratle. Kvůli Čajkovu zranění přijel do Košic ze Sovětského svazu profesor Rafel Abuziarov, vedoucí střediska na léčení poruch pohybového ústrojí. Lékaři však přes veškerou snahu nedokázali hokejistovi pomoci. Havířovský odchovanec zemřel 14. února 1990 na následky zranění.

Zdrcená zlínská kabina se po tragédii zahalila do smutku. "Vzalo nám to chuť do hokeje. Časově to ale ohraničit nedokážu, jestli to bylo čtrnáct dnů, nebo měsíc. Bylo to individuální. K Luďkovi měl každý nějaký vztah, někdo bližší, jiný ne," dodal Rostislav Vlach.

Spoluhráči vzpomínají na Luďka Čajku jako na talentovaného hokejistu a dobrého kamaráda. "Luděk byl pohodový člověk. Kamarádský, uměl brát život s úsměvem a nadhledem. Jako hokejista měl talent. Byl urostlý, měl dobrou střelu i rozehrávku," řekl pro Deník.cz bývalý zlínský obránce Zdeněk Venera.

Po Čajkově smrti se nehrálo 33. kolo hokejové ligy. Po zesnulém hráči nese jméno zlínský hokejový stadion, kde u stropu visí čestný dres s Čajkovým jménem.

Čajkův hokejový život

Nadějný československý hráč se hokeji věnoval od malička v Havířově. Po odchodu z mládežnických soutěží nastupoval za tým Jihlavy a později Zlína. V zámoří byla pro Luďka Čajku připravená smlouva s New Yorkem Rangers, podpisu se však už nedočkal.

Během své hokejové kariéry nastřílel Čajka 279 gólů. Soupeř z Košic se stal zlínskému obránci osudným. První i poslední branku zaznamenal Čajka právě proti košickému týmu. Jeho první gól padl v roce 1983, poslední pak nešťastného 5. ledna 1990.

Změna hokejových pravidel

Po smrtelném zranění zlínského obránce došlo ke změně pravidel v posuzování zakázaného uvolnění. Ve chvíli, kdy Čajka dojížděl puk, sudí správně icing nepískal. Aby bylo zakázané uvolnění v osudnou chvíli odpískáno, musel by se podle tehdejších pravidel hráč bránícího puku dotknout první. K tomu však nedošlo, protože Bartanus Čajku dojížděl zezadu. Podle následně upravených pravidel IIHF nařídila pískat icing, když kotouč přejede brankovou čáru, hráč bránícího týmu se puku nemusel dotknout. Čajkova smrt odstartovala také debaty o úrazovém pojištění jednotlivých hráčů.

Luděk Čajka *3. 11. 1963 † 14. 2. 1990

Československý reprezentant se narodil v roce 1963 v Českém Těšíně. V průběhu hokejové kariéry vystřídal kluby v Havířově, Jihlavě a Zlíně. 5. ledna 1990 při zápase s Košicemi šestadvacetiletý zlínský pravý bek nešťastně narazil do mantinelu. Do konce zápasu v Košicích zbývaly pouhé tři minuty. Luděk Čajka svým zraněním o čtyřicet dní později podlehl. Po tragické smrti byl po Čajkovi pojmenován zlínský hokejový stadion. Luděk Čajka byl ženatý s manželkou Renatou, v roce 1984 se jim narodila dcera Markéta.

Zdroj: ČTK, denik.cz, iDNES

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.